Aktuality

4. 12. 2023

Infrastruktura „European Social Survey“ oslavila 10 let od založení ERIC

Infrastruktura European Social Survey (ESS) slaví 10 let od chvíle, kdy se stala Konsorciem evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). Na základě žádosti podané Evropské komisi, kterou jménem dalších 14 zemí včetně České republiky podalo Spojené království, byl ESS 30. listopadu 2013 udělen status ERIC. Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) je specifická právní forma, která usnadňuje zřizování a provozování výzkumných infrastruktur evropského zájmu. Pic1_European Social Survey European Social Survey poskytuje přesné údaje o hodnotách, názorech, postojích a přesvědčeních evropských občanů, a je tak základem spolehlivých a rozsáhlých informací. Velmi užitečné mohou být akademicky rigorózní datasety nadnárodního charakteru jak pro akademiky, tak pro tvůrce politik, zástupce občanské společnosti, novináře i širší veřejnost. Údaje ESS shromážděné od roku 2002 si lze po jednoduché registraci zdarma prohlédnout nebo stáhnout. Právní forma konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC), kterou je možné ustanovit mnohem jednodušším způsobem, než tomu tak je v případně standardní mezinárodní organizace, umožňuje konsorciu sdružovat členské státy EU, přidružené země, třetí země nebo mezinárodní organizace, a zajišťuje tak poměrně silnou podporu zúčastněných stran konsorcia. Tato právní forma nabízí i další výhody, včetně daňových úlev. V návaznosti na přechod na status ERIC byla ESS Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) ve třech po sobě jdoucích cestovních mapách ESFRI (2016, 2018 a 2021) zařazena mezi kategorii „landmark“. Pic2_ ESS – Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury od roku 2013 Professor Rory Fitzgerald, výkonný ředitel ESS ERIC, prohlásil: „Jsem velmi hrdý na to, že ESS od doby, kdy se před deseti lety stala konsorciem evropské výzkumné infrastruktury, dosáhla vynikajících výsledků. Infrastruktura je den ode dne robustnější a jsme opravdu potěšeni, že účast jednotlivých států v šetření vzrostla nad úroveň z doby před vznikem ERIC. Je nám ctí a výsadou, že můžeme reprezentovat společenské vědy mezi ostatními konsorcii ERIC a že v rámci procesu ESFRI můžeme předávat naše znalosti a zkušenosti výzkumným infrastrukturám, které mají ambice stát se konsorciem ERIC.“ ESS má v současné době nejvyšší počet členů (28) ze všech konsorcií evropských výzkumných infrastruktur napříč vědeckými disciplínami. ESS ERIC sídlí ve Spojeném království a jeho statutární sídlo se nachází na City, University of London. Česko se účastní těchto dvouletých průzkumů, které ESS vypracovává, od počátku celého rozsáhlého šetření v roce 2001. Českou účast v šetření koordinuje velká výzkumná infrastruktura CSDA/ESS-CZ, jejímž hostitelem je Sociologický ústav Akademie věd ČR, a výzkumníci tak mohou využívat srovnatelná data o českých sociodemografických charakteristikách a názorech na aktuální společenská témata (např. imigrace, klimatické změny, energetika, demokracie, ekonomická morálka, trestní právo, ekonomická spravedlnost a sociální politika).

4. 12. 2023

Stakeholder coalition calls for legislative refinement of the EHDS

30. 11. 2023

BBMRI-ERIC Launches The Federated Platform

29. 11. 2023

ČR si připomenula 15 let členství v Evropské kosmické agentuře

V pondělí 27. listopadu 2023 se uskutečnila konference k výročí 15 let od vstupu ČR do Evropské kosmické agentury (ESA), kterou pořádalo Ministerstvo dopravy. Za MŠMT se konference zúčastnila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu Radka Wildová. ČR se stala členskou zemí ESA k 12. listopadu 2008. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) spolupracuje s Evropskou kosmickou agenturou (ESA) již od poloviny 90. let 20. století, kdy nejprve vyjednávalo Rámcovou dohodu o spolupráci ČR s ESA, zajišťovalo naplňování před-vstupní spolupráce ČR jako Evropského spolupracujícího státu a následně společně s Ministerstvem dopravy vyjednávalo vstup ČR do ESA. Jádrem spolupráce MŠMT s ESA je podpora programů z oblasti výzkumu a vývoje (VaV), na které MŠMT přispívá kolem 14,2 mil. EUR ročně (tj. cca 360 mil. Kč), a to na povinné aktivity, což je zejména Vědecký program, a další volitelné programy, zejména program vývoje vědeckých přístrojů PRODEX. Díky této podpoře se české výzkumné organizace a podniky zapojují do nejvýznamnějších vědeckých misí realizovaných v celoevropské spolupráci. Představa mise Solar Orbiter zdroj: ESA/ATG medialab; Parker Solar Probe: NASA/Johns Hopkins APL Významná je zejména česká účast na misích Solar Orbiter, která byla vypuštěna v únoru 2020 a na které se české výzkumné organizace a firmy podílely 5 projekty na 4 vědeckých přístrojích, další české firmy pak získaly zakázky přímo na stavbě samotné sondy, a JUICE, tj. sondě k Jupiteru, vypuštěné v dubnu tohoto roku, na které se české výzkumné organizace podílely dvěma projekty přístrojového vybavení a opět řada českých firem získala na projektu zakázky. V obou případech se jednalo o cca 170 mil. Kč, které se na projektech a zakázkách vrátily do českých vědeckých pracovišť a firem. Česká účast ve VaV programech ESA se však neomezuje pouze na tyto dvě mise – čeští vědci jsou již zapojeni téměř do všech připravovaných misí Vědeckého programu ESA, jako je chystaná gravitační observatoř LISA, rentgenový teleskop ATHENA, lovec komet Comet Interceptor, či mise PLATO a ARIEL, které umožní zkoumat planety mimo naší sluneční soustavu. (Start mise JUICE, zdroj: ESA – S. Corvaja) Jak na konferenci zdůraznila vrchní ředitelka sekce vysokého školství, vědy a výzkumu MŠMT Radka Wildová, toto intenzivní zapojování do vědeckých misí ESA bylo v roce 2021 velmi oceněno mezinárodním expertním panelem v rámci hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích VaVaI a po této stránce tak byla česká účast v ESA hodnocena jako velmi zdravá. To se týká také zájmu o využití získaných dat, kdy se čeští vědci podílejí na více jak 1,2 % publikací založených na datech z Vědeckého programu ESA (oproti cca 1 % podílu ČR na rozpočtu ESA). ESA je mezinárodní organizace zaměřená na spolupráci v kosmickém výzkumu a při vývoji kosmických technologií a jejich využití v aplikacích. Příspěvek MŠMT na programy ESA z oblasti výzkumu a vývoje dosáhne v roce 2023 výše 14,2 mil. EUR. Celkový příspěvek ČR do ESA, tj. včetně příspěvků Ministerstva dopravy, dosáhne v roce 2023 výše 62 mil. EUR.

20. 11. 2023

ELSI team addresses trust, value and gender aspects of AI and infrastructures at the 4S 2023 conference

20. 11. 2023

New podcast and video: ELSI Dialogues – Organoids: Scientific, ethical and regulatory aspects

5. 11. 2023

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR – aktualizace 2023

Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je strategickým dokumentem ČR, jenž byl poprvé vypracován roku 2010. Následné aktualizace Cestovní mapy se uskutečnily v letech 2011, 2015, 2019 a 2023. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy z roku 2023 reflektuje tvorbu politiky a strategii financování velkých výzkumných infrastruktur ČR v období let 2023 až 2026. Aktualizace Cestovní mapy obsahuje popis geneze a dosavadního rozvoje agendy velkých výzkumných infrastruktur od roku 2009, popis typologie velkých výzkumných infrastruktur a dále i jejich mezinárodní spolupráci v Evropském výzkumném prostoru a celosvětově. Zvláštní pozornost věnuje aktualizace Cestovní mapy metodice mezinárodního hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, uskutečněného v letech 2014, 2017 a 2021, jakož i metodice hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu a vývoje realizovaného v roce 2021. Stěžejní součástí Cestovní mapy je prezentace celkem 43 velkých výzkumných infrastruktur ČR, jejichž projekty jsou implementovány v oblastech fyzikálních věd a inženýrství, energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin (biologické a lékařské vědy), sociálních a humanitních věd (sociální a kulturní inovace) a e-infrastruktur (datové, počítačové a digitální výzkumné infrastruktury). Všech těchto 43 velkých výzkumných infrastruktur, bylo schváleno vládou ČR k financování z veřejných prostředků ČR v období do roku 2026, a to za využití výdajů státního rozpočtu ČR (provozní náklady) a prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů (investiční náklady). Nad rámec základní charakteristiky Cestovní mapa zasazuje jednotlivá zařízení i do krajiny velkých výzkumných infrastruktur a vytváří takto mapu nejmodernějších výzkumných infrastruktur, jež jsou v ČR a za účasti ČR v zahraničí provozovány a zpřístupňovány uživatelské komunitě na principech politiky otevřeného přístupu. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR je příspěvkem ČR k celoevropské krajině špičkových výzkumných infrastruktur dosahujících světové úrovně. Jakožto členský stát řady Evropských konsorcií výzkumných infrastruktur (ERIC) a mezinárodních organizací výzkumu a vývoje, sídlících jak v Evropě, i Americe, ČR sdílí politickou a finanční odpovědnost za implementaci konceptu Evropského výzkumného prostoru. Již od roku 2009 jsou „roadmapping“ a tvorba politiky velkých výzkumných infrastruktur v ČR přímo inspirovány příklady dobré praxe Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). ČR následuje ESFRI zejména, co se týká užívání metodiky mezinárodního hodnocení výzkumných infrastruktur. Tímto způsobem ČR synchronizuje národní strategii velkých výzkumných infrastruktur ČR se společným celoevropským referenčním rámcem.

1. 11. 2023

6. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR proběhne 2. listopadu 2023

Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Vás ve spolupráci s Domem zahraniční spolupráce (DZS) a Matematicko-fyzikální fakultou Univerzity Karlovy (MFF UK) zvou na 6. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur. Letošní ročník má podtitul „Nelegitimní ovlivňování: zvyšování povědomí a odolnosti“. Datum:  čtvrtek 2. listopadu 2023 Čas:  09:30 – 17:00 hod. SEČ Místo:  Pavilon IMPAKT, MFF UK, V Holešovičkách 747/2, 180 00 Praha 8 Program:  NDVVI_PROGRAM Registrace:  zde Kontakt:  6thLRIsNationalDay@msmt.cz Program konference, které se zúčastní čelní představitelé ústředních orgánů státní správy ČR, vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších veřejnoprávních a soukromoprávních výzkumných organizací ČR, bude zahrnovat přednášky a diskuze k následujícím tématům: * Představení příležitostí a rizik mezinárodní spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovací včetně současného stavu a vize České republiky; * nástroje a opatření na podporu mezinárodně konkurenceschopného, silného a nezávislého sektoru vysokého školství, vědy a výzkumu na mezinárodní i národní úrovni; * prohloubení povědomí o problematice nelegitimního ovlivňování ve výzkumu, vývoji a inovacích a diskuze o opatřeních posilující odolnost velkých výzkumných infrastruktur; * sdílení zkušeností z pohledu vysokých škol, výzkumných organizací i velkých výzkumných infrastruktur. Účast na konferenci je bezplatná a veřejná. Přihlašování je možné do 30. října, počet míst je omezený.  Konference bude probíhat v českém jazyce bez tlumočení. Účastníci budou mít možnost zavítat i na exkurzi do prostor výzkumných infrastruktur LINDAT/CLARIAH-CZ, MGML, SPL-HTC a WCZV, které sídlí v trojském areálu. V případě jakýchkoliv dotazů či podnětů se prosím neváhejte obrátit na MŠMT na níže uvedené adrese elektronické korespondence: 6thLRIsNationalDay@msmt.cz Pavilon IMPAKT (Viktor Mácha, MFF UK)