Aktuality

19. 6.

Kongres CTLS 2025 ukázal, že kvalitní věda stojí na špičkových technologiích a expertech, kteří je ovládají

Věda, která mění svět, nevzniká ve vzduchoprázdnu. Stojí za ní desítky tisíc odborníků v tzv. core facilities – sdílených laboratořích, technologických platformách a výzkumných infrastrukturách, které propojují špičkové technologie s lidským know-how. A právě jim patřil mezinárodní kongres CTLS 2025, který se letos v červnu konal v Brně, městě, jež se dnes právem pyšní titulem inovačního hubu a jednoho ze světových lídrů v oblasti elektronové mikroskopie. Na CTLS kongresu, který pořádal CEITEC Masarykovy univerzity pod záštitou evropské asociace CTLS (Core Technologies for Life Sciences), se setkalo více než 250 profesionálů, kteří spravují a rozvíjejí výzkumné infrastruktury ve 25 zemích světa. Diskutovalo se o tématech, která hýbou oborem – od udržitelného řízení sdílených laboratoří, přes nábor a vzdělávání personálu, až po integraci nových technologií, inovací v core facilitách a spolupráci s průmyslem. Výrazným tématem bylo také zajištění správy dat v souladu s evropskými standardy EOSC, obzvlášť s ohledem na citlivost dat v oblasti živých věd. Kongres potvrdil, že úspěšný výzkum se dnes bez kvalitní infrastruktury neobejde. V době, kdy se vývoj nových terapií, diagnostiky nebo materiálů stále více opírá o mezioborovou spolupráci a precizní technologické zázemí, jsou core facilities přirozeným centrem vědeckého dění. O to důležitější je sdílení zkušeností napříč institucemi a zeměmi – právě to umožňuje síť CTLS, která sdružuje nejen lidi na vedoucích či manažerských pozicích, ale i techniky, výzkumníky a administrativní pracovníky, aniž by byla specificky oborově profilovaná. V odborném programu zazněly desítky přednášek a diskuzí, od praktických ukázek řízení core facilit až po strategické pohledy na inovace ve vědě. Jedním z klíčových poselství napříč celým kongresem bylo, že inovace musí vycházet z reálných potřeb, jen tak mají šanci uspět. Neméně důležité byly i diskuze o profesním rozvoji a cíleném vzdělávání a školení pracovníků výzkumných infrastruktur – klíčových pilířích pro zajištění dlouhodobé udržitelnosti, vysoké kvality poskytovaných služeb a dalšího rozvoje výzkumu v oblasti živých věd. Kongres letos přinesl i nové formáty, například úvodní kick-off sekci zaměřenou na networking, která pomohla vytvořit otevřenou a přátelskou atmosféru hned od začátku. „Cílem bylo, aby se lidé cítili vítaní, nestyděli se klást otázky a navazovali nová spojení napříč obory. Myslím, že se to skvěle odrazilo na celkovém průběhu akce, především při panelových diskuzích – tenhle nápad se opravdu osvědčil,“ komentovala hlavní organizátorka Kateřina Hošková z CEITEC Masarykovy univerzity. Závěrečná open mic session pak nabídla prostor pro spontánní sdílení výzev i dobré praxe přímo ze sálu. Vedle oficiálního programu nabídlo CTLS 2025 i prostor pro neformální setkání, včetně gala večera v historickém Augustiniánském opatství doprovázeném prohlídkami Mendlova muzea a baziliky. Akce byla zároveň poctou Spenceru Shorterovi, zakladateli CTLS, který letos náhle zemřel. Jeho vize otevřené, podporující a spolupracující profesní komunity prostupovala programem a stala se i tichým leitmotivem celé akce. „CTLS spojuje lidi, díky nimž se špičkový výzkum stává realitou. Pokud hledáte komunitu, kde můžete sdílet zkušenosti, profesně růst a společně posouvat náš obor dál, pak je CTLS je tím správným místem pro vás,“ shrnula prezidentka asociace Julie Fernandez-Rodriguez. Brněnský kongres potvrdil, že core facilities nejsou jen podpůrnými službami, jsou zásadním hybatelem vědeckého pokroku. Zároveň ukázal, že Evropa, včetně regionů mimo tradiční vědecká centra, má nejen ambici, ale i kapacity hrát v této klíčové oblasti vedoucí roli. CTLS kongres se koná každé dva roky v jiné zemi a cílem tohoto „putování“ je vždy snaha aktivizovat lokální komunitu, dát tématu core facilit jasnou viditelnost a pomoci vytvořit regionální, národní i nadnárodní komunity spolupracovníků. Česká republika je se svou sítí velkých výzkumných infrastruktur v tomto směru na velmi dobré cestě. Další setkání komunity CTLS proběhne v roce 2027 v Miláně. Do té doby ale zůstává otevřený prostor pro spolupráci a sdílení – nejen na kongresech, ale v rámci celoroční aktivity této evropské asociace, která je otevřená i novým členům. Zdroj: : CEITEC MUNI

16. 6.

BBMRI-ERIC announces renewed support of the next generation of scientists

12. 6.

BBMRI-ERIC and EMPAIA sign a Memorandum of Understanding for collaboration in advancing AI-assisted clinical pathology

3. 6.

Věda mění data. Data mění vědu.

Ve dnech 21. a 22. května 2025 se v Brně konala mezinárodní konference Research Data Day & EOSC National Tripartite Event, která přivedla dohromady špičky evropského výzkumu, odborníky na datovou vědu, zástupce výzkumných infrastruktur i tvůrce vědních politik. Dvoudenní program, který kombinoval přednášky, panelové diskuse, odborné workshopy i networking, přilákal více než 200 účastníků ze 40 institucí Česka, Rakouska, Slovenska, Německa, Finska a dalších evropských zemí prezenčně i online. Konference nabídla prostor pro sdílení aktuálních poznatků o správě výzkumných dat, fungování výzkumných infrastruktur a využívání umělé inteligence ve vědě v kontextu práce s daty. Zvláštní pozornost byla věnována tématu „data ready for AI“ – tedy tomu, jak připravit výzkumná data tak, aby byla vhodná pro využití v AI systémech, a jak tyto snahy sladit s principy FAIR. Představeny byly také pokroky v implementaci iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Výzkumné infrastruktury a vědecká data jako pilíře evropské vědy O úvodní slovo se podělili Šárka Pospíšilová (prorektorka pro vědu a výzkum Masarykovy univerzity), Luděk Matyska (předseda řídícího výboru projektu IPs EOSC-CZ a hlavní řešitel projektu NRP pro výzkumná data,) a Jan Hrušák (místopředseda Řídicí rady EOSC SB a člen výkonné rady ESFRI), který zároveň moderoval sekci „Shaping the Future of EOSC“. Ta otevřela prostor pro diskusi o národní angažovanosti v evropských strukturách EOSC a zapojení České republiky do formování evropské politiky otevřené vědy. „Ekosystém evropských infrastruktur se rychle vyvíjí a stává se čím dál komplexnějším – od výzkumných a technologických infrastruktur přes e-infrastruktury až po datové prostory či AI Factories. Pro zajištění jejich efektivní spolupráce a provázanosti s národními politikami bude klíčové vytvořit na EU úrovni zastřešující rámec, který umožní koordinaci a strategické směřování v evropském výzkumně-inovačním prostoru po roce 2027.“ shrnul Jan Hrušák. Diskuse se zaměřila na financování, správu a architekturu EOSC v příštím rámcovém programu (FP10), propojení národních a tematických uzlů, i na přenositelnost českého modelu koordinace do evropského měřítka. Své pohledy na problematiku představili Lucie Núñez Tayupanta (MŠMT), Luděk Matyska (CESNET, MU), Matej Antol (MU), Yannis Rodopoulos (Evropská komise) a Kamran Naim (CERN, EOSC Association). Společně zdůraznili potřebu dlouhodobé udržitelnosti, strategického řízení a hlubší integrace vědních politik napříč státy i sektory. „EOSC lze chápat jako meta-infrastrukturu, jejímž hlavním přínosem je schopnost podporovat spolupráci napříč různými vědními obory i výzkumnými infrastrukturami. Skutečný úspěch EOSC bude záviset na tom, zda dokáže propojit tyto aktivity napříč komunitami a vytvořit funkční rámec pro správu a sdílení dat a znalostí“ zaznělo od Luďka Matysky. Panel přinesl unikátní pohledy na budoucnost EOSC po roce 2027 z perspektivy Evropské komise, EOSC Association i zástupců českých institucí, které jsou aktivně zapojené do implementace evropských priorit v oblasti otevřené vědy. Inovace a evropský pohled na data a infrastruktury Mezi hlavní řečníky věnované oblasti výzkumných infrastruktur patřila Jana Klánová (ředitelka RECETOX, PřF MU), která ve svém vystoupení upozornila na zásadní výzvy spojené s výzkumem lidského exposomu. „Jednou z největších výzev v interdisciplinární oblasti výzkumu lidského expozomu jsou kromě potřeby inovativních technologií nebo harmonizace dat i lidské kapacity. Potřebujeme odborníky, kteří dokážou nejen intelektuálně propojit výzkumné oblasti, ale i vědecké a manažerské kompetence, a mají odvahu se pustit do dlouhodobých mezioborových projektů, které nepřinesou rychlé výsledky. Musíme investovat do kvality dat už v počáteční fázi jejich sběru a mít shodu na tom, jakým způsobem je pak budeme propojovat napříč doménami. K tomu je třeba nejen vybudovat odpovídající datovou infrastrukturu, ale zvyšovat povědomí o nových výzkumných směrech a jejich požadavcích na dlouhodobou kvalitu a propojení dat“ uvedla Klánová. Roli velkých jazykových modelů v kontextu otevřené vědy na evropské úrovni přiblížil ve své přednášce Jan Hajič (Univerzita Karlova). Další odborníci pak rozvinuli diskusi o výzkumných infrastrukturách jako klíčových pilířích EOSC, a to napříč různými vědními oblastmi — od fyziky, přes společenské vědy a archeologii, až po bioinformatiku. Patrik Čechvala z Fyzikálního ústavu AV ČR představil, jak multimessengerové experimenty přispívají k poznání vesmíru, zatímco Ilona Trtíková z Českého sociálněvědního datového archivu (ČSDA) zdůraznila význam humanitních a společenských věd v datově řízeném výzkumu. O tom, jak může Evropa získat zpět webovou suverenitu díky otevřené a federativní infrastruktuře pro vyhledávání, analýzu a AI, hovořil ve své přednášce Stefan Voigt z Open Search Foundation. Umělá inteligence a data v praxi Druhý den konference se zaměřil na využití umělé inteligence ve výzkumu a budování evropské suverenity v oblasti AI. Vystoupil Vladimír Petrík (ČVUT) s příspěvkem o evropských open-source foundation modelech v projektu ELLIOT a Markus Koskela (CSC – IT Center for Science, Finsko), který přiblížil LUMI AI Factory – jednu z nejvýkonnějších AI infrastruktur v Evropě. Praktické příklady využití AI ve vědě pak nabídli například Tomáš Brázdil (MU) s prezentací o digitální patologii nebo Saltuk Eyrilmez (MU) s ukázkou generování dat pro vývoj léčiv pomocí kvantové mechaniky. Nechyběly ani příspěvky z oblasti bioimagingu, návrhu nových materiálů nebo podpory FAIR datových praktik. Vladimír Ulman (IT4Innovations a MU) v rámci projektu MIFA zdůraznil, že nezbytnou roli v rozvoji AI hraje dostupná infrastruktura: „Abychom mohli vyvíjet výkonné a univerzální AI metody pro bioobrazovou analýzu, potřebujeme rozsáhlé, různorodé a kvalitně anotované datasety. To ale vyžaduje čas, úsilí a investice. Zásadní roli proto hraje infrastruktura – bez FAIRových repozitářů a výkonných výpočetních zdrojů, což je obojí dostupné například prostřednictvím EOSC, se nám takové AI metody budou těžko vytvářet.„ Propojování komunit a sdílení know-howZávěrečná část konference nabídla paralelní praktické workshopy, včetně hands-on tréninku zaměřeného na FAIR data, nástroje a software. Uzavřené sezení pak umožnilo sdílení zkušeností mezi partnery Národní repozitářové platformy (NRP). Konference prokázala rostoucí význam výzkumných dat, otevřené vědy a mezinárodní spolupráce pro budoucnost vědeckého poznání a potvrdila, že se Česká republika profiluje jako aktivní partner evropské iniciativy EOSC, který přináší nejen odborné znalosti, ale i funkční model propojení politik, infrastruktur a výzkumných komunit. Kompletní program, prezentace přednášejících a video záznam konference bude k dispozici na webové stránce konference. Původní zdroj: tisková zpráva EOSC-CZ Author: Lucie Skřičková

28. 5.

BBRMI-ERIC’s feedback to a European strategy for research and technology infrastructures – A response to the European Commission’s call for evidence

26. 5.

BBMRI-ERIC and the ICSC Foundation sign a Memorandum of Understanding to foster collaboration

9. 5.

Europe Biobank Week Congress 2025 comes to Bologna 

9. 5.

New Podcast Episode – ELSI Dialogues: Navigating the Future: Legal and IT Challenges, Risks, and Opportunities of AI in Biobanking