Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury Central European Research Infrastructure Consortium (CERIC-ERIC) oslavilo 21. listopadu v Bruselu desáté výročí svého založení. Akce byla jedinečnou příležitostí k diskusi o politikách výzkumných infrastruktur a připomenutí kroků, které vedly ke vzniku konsorcia. Zdůraznila rovněž dopady, které CERIC-ERIC měl – a bude mít – na zúčastněné země i na Evropský výzkumný prostor (ERA). (Credits: CERIC-ERIC) Setkání, které se uskutečnilo od 9:00 do 13:00 v NH Grand Sablon, zahájil italský velvyslanec Stefano Verrecchia (zástupce stálého představitele Itálie při EU) spolu s dalšími oficiálními představiteli. Samotná akce pak sestávala ze dvou panelů, v nichž diskutovali zástupci Evropské komise, členských států EU, předních evropských institucí a výzkumných infrastruktur. První panel s názvem „Politiky výzkumných infrastruktur: Reflexe a budoucí cesty“ byl zaměřen na úspěchy a dopady výzkumných a technologických infrastruktur a konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), včetně CERIC-ERIC. Panel prozkoumal různé způsoby, jak zvýšit jejich efektivitu, včetně politik na národní a evropské úrovni. „Zřízení tohoto konsorcia bylo navrženo vládami zemí střední a východní Evropy,“ vysvětluje Carlo Rizzuto, předseda Valného shromáždění CERIC-ERIC, „s cílem zmírnit rozdíly mezi východem a západem v oblasti výzkumných infrastruktur a zajistit konkurenceschopný růst excelentního výzkumu v této části Evropy.“ (Credits: CERIC-ERIC) Druhý panel s názvem „Pokročilá věda v CERIC: Současné úspěchy a budoucí potenciál“ představil vědecké úspěchy a dopady CERIC-ERIC za poslední desetiletí a diskutoval o výzvách a příležitostech, které budou utvářet jeho budoucnost. „Od svého založení CERIC-ERIC výrazně zvýšil vědeckou produktivitu a kvalitu výzkumu v členských zemích,“ komentuje Jana Kolar, výkonná ředitelka konsorcia, „posílil výzkumné kapacity, podpořil technologické inovace a rozšířil spolupráci v EU. Tím, že podporujeme excelentní, rozmanitý a smysluplný výzkum, jsme hrdí na to, že přispíváme k vědecké excelenci a inovacím napříč Evropou.“ (Credits: CERIC-ERIC) Více informací o akci naleznete na https://www.ceric-eric.eu/events/10-years-of-ceric/. CERIC-ERIC je konsorcium evropské výzkumné infrastruktury, založené Evropskou komisí a vládami osmi evropských zemí v roce 2014. Nabízí výzkumníkům a průmyslu přístup k více než 60 experimentálním analytickým a syntézním technikám v pokročilých výzkumných zařízeních v osmi zemích střední a východní Evropy a přidružených institucích. Tím podporuje multidisciplinární výzkum na mikro- a nano-úrovni v oblasti pokročilých materiálů, biomateriálů a nanotechnologií. V zařízeních CERIC mohou být materiály analyzovány a jejich struktura zkoumána kombinací technik využívajících elektrony, ionty, neutrony a fotony. Přístup ke službám CERIC je umožněn prostřednictvím mezinárodních výzev k podávání návrhů, které poskytují volný přístup k mnohočetným technikám a odměňují nejlepší projekty za předpokladu, že jejich výsledky jsou otevřené a publikované. Dále je k dispozici komerční přístup pro proprietární výzkum a podpora transferu technologií. Česká republika je do konsorcia CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-HTC. SPL-HTC (Laboratoř fyziky povrchů – Vodíkové technologické centrum), jejíž hostitelskou institucí je Univerzita Karlova, je velká výzkumná infrastruktura určená pro výzkum povrchů a dějů na nich. Od roku 2023 je její zaměření rozšířeno na výzkum a testování materiálů pro vodíkové technologie. Je spojením Laboratoře fyziky povrchů (SPL) v Praze a Optické dráhy pro výzkum materiálů (MSB) v italském Terstu a doplněna o Vodíkové technologické centrum (HTC) v Praze. Prostřednictvím CERIC-ERIC mají k SPL-HTC přístup výzkumníci z celého světa. SPL-HTC byla v mezinárodním hodnocení velkých výzkumných infrastruktur v roce 2017 i 2021 vyhodnocena jako excelentní a je zařazena do Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR pro období 2023 až 2026. Zároveň v letech 2023-2026 obdrží z MŠMT účelovou podporu ve výši cca 69 mil. Kč. KONTAKTY: CERIC Press Office: press@ceric-eric.eu Marcello Turconi: marcello.turconi@ceric-eric.eu
Ředitel Fyzikálního ústavu AV ČR Michael Prouza podepsal za českou stranu za účasti Její Excelence velvyslankyně ČR v Argentině Jarmily Povejšilové, jejího zástupce Filipa Kandy a vedoucího oddělení pro výzkumné infrastruktury Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR Marka Vyšinky dohodu o prodloužení provozu Observatoře Pierra Augera na dalších 10 let. Observatoř Pierra Augera je největší detektor kosmického záření na světě, pokrývající oblast o rozloze 3000 km². Na jejím provozu a analýze vědeckých dat se podílí více než 400 vědců ze 17 zemí. Cílem observatoře je studium nejenergetičtějších částic ve vesmíru, tedy kosmických paprsků s tzv. ultravysokými energiemi. Do konce roku 2021 Observatoř Pierra Augera pozorovala ve staré konfiguraci tvořené vodním povrchovým a optickým fluorescenčním detektorem, na jehož výstavbě a provozu se výrazně podílela i Česká republika. Data z první fáze změnila naše chápání jevů spojených s nejenergetičtějšími procesy ve vesmíru. V několika oblastech bylo dosaženo vědeckých průlomů, zejména se podařilo prokázat silné potlačení toku částic se zcela nejvyššími energiemi. Autor: RNDr. Petr Trávníček, Ph.D. Tisková zpráva