Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
BBMRI-ERIC presents at 2nd Austrian Life Science Day: Health Care Data Graz
-
CanSERV´s Challenge Calls go into a third round: EU consortium invites applications for Challenge-Driven Call “Revolutionising Cancer Patient Care”
-
BBMRI-ERIC Launches FP10 Position Paper
-
Nobel Laureate Donna Strickland Visits ELI for the First Time
Nobel Prize in Physics winner Donna Strickland, made her first visit to the Extreme Light Infrastructure (ELI) in Dolní Břežany (near Prague), highlighting the critical role her pioneering work in laser physics plays in supporting ELI’s advanced research. Donna Strickland, a professor at the University of Waterloo in Canada, is celebrated for her groundbreaking development of Chirped Pulse Amplification (CPA) in 1985. This work, completed during her PhD at the University of Rochester alongside Gérard Mourou, earned her the Nobel Prize in Physics in 2018. The CPA technique has revolutionised the generation of ultrafast, high-intensity laser pulses, which are crucial for applications ranging from corrective eye surgery to fundamental scientific research. Donna Strickland Mourou, who initially led the development of the Extreme Light Infrastructure (ELI) in the early 2000s, helped establish facilities that specialise in generating these ultrashort and ultra-intense laser pulses. ELI is now a world leader in exploring fundamental physics phenomena and driving technological innovations across various disciplines, including high-energy physics, materials science, and biomedical applications. During her visit to the ELI Beamlines Facility on May 8-9, Strickland delivered a lecture detailing her collaborative work with Mourou that led to the invention of CPA. „I got the idea to produce coherent radiation in the extreme ultraviolet, which I thought would be a good PhD project, but I needed a more intense laser than we had at the time,“ Strickland explained to the ELI staff. „Gérard suggested stretching the pulse by chirping it—or changing the frequency through the pulse—so it wouldn’t damage the laser.„ This innovative approach took about a year to perfect and resulted in her first published paper, a concise three-page document. „We wanted to publish the paper fast because we thought others were trying to do the same thing,“ said Strickland. „As it turns out, nobody else really saw it, and I finished my PhD on a different topic.“ Strickland continues to lead the ultrafast laser group at Waterloo, focusing on developing high-intensity laser systems for nonlinear optics investigations. She is the third woman to receive a Nobel Prize in Physics, following pioneers Marie Curie and Maria Goeppert Mayer. „It’s not an exaggeration to say Donna’s work made ELI possible,” says ELI Director General Allen Weeks emphasised the significance of Strickland’s contributions “CPA technology, which Strickland helped develop, is a key driver of ELI’s laser systems.“ In addition to her lecture, Strickland was able to tour the ELI labs and see some of the most advanced versions of the lasers she helped to create. She also listened to the selected work of some of ELI’s most promising young researchers. She plans to encourage Canadian researchers to visit and use the facilities. Source: https://eli-laser.eu/news/nobel-laureate-donna-strickland-visits-eli-for-the-first-time/
-
Europe Biobank Week opens in Vienna for major post-pandemic congress
-
V4 konference 2024 otevřela otázku financování výzkumných infrastruktur
Experti, tvůrci politik a stakeholdeři z Visegrádské čtyřky – České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska se sešli 18. dubna 2024 v Bruselu, aby diskutovali budoucnost evropských výzkumných infrastruktur. Konferenci ve spolupráci se styčnými kancelářemi zemí V4 v Bruselu (SLORD, PolSCA, NRDIO) připravila kancelář CZELO. José Luis Martínez, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), ve svém projevu nastínil hlavní závěry ESFRI reportu o financování výzkumných infrastruktur. Zdůraznil potřebu synergie mezi zdroji financování na regionální a národní úrovni a na úrovni EU, aby evropští vědci měli k dispozici nejvýznamnější výzkumné infrastruktury ve všech výzkumných doménách. José Luis Martínez – Chair of ESFRI Globální rozměr ELI Beamlines Na jeho vystoupení navázal Allen Weeks, generální ředitel konsorcia ELI ERIC, který představil evropské výzkumné laserové centrum, které provozuje jedny z nejintenzivnějších laserových systémů na světě. Pro vědecko-výzkumnou organizaci The Extreme Light Infrastructure ERIC, která se ustanovila v roce 2021, pracuje celkem 627 zaměstnanců na území České republiky a Maďarska. Weeks zdůraznil, že jejich výzkumná infrastruktura je otevřená vědcům z celého světa a umožňuje průkopnický výzkum nejen v oblasti fyziky a materiálových věd, ale také v biomedicíně a laboratorní astrofyzice. O zapojení Slovenska do výzkumné infrastruktury eLTER hovořil Luboš Halada ze Slovenské akademie věd. Martin Šponiar, zastupující Ministerstvo školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky, zdůraznil slovenskou podporu existujících infrastruktur. Polský zástupce představil Poznaňské superpočítačové a síťové centrum. Podpora otevřené vědy a FAIR dat Ute Gunsenheimer, generální tajemnice Asociace EOSC, mluvila o budoucnosti iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Zdůraznila význam Tripartite spolupráce a nastínila budoucí vznik „EOSC nodes,“ který by měl usnadnit vytvoření “web of FAIR data” a interoperabilních služeb v rámci politiky otevřené vědy (tj. Federace EOSC). Diskuse o budoucnosti V odpoledním panelu vystoupili řečníci z ministerstev, stálých zastoupení zemí V4 a zástupce Evropské komise. Z diskuzí vyplynula potřeba porozumění národním zdrojům financování výzkumných infrastruktur, podpora sdílení znalostí mezi výzkumnými infrastrukturami, důraz na lidský faktor a nutnost dobře definovat příští rámcový program EU pro výzkum „FP10.“
-
New podcast episode: 10th anniversary impact stories – part one
-
Žádost o ustavení konsorcia DANUBIUS-ERIC byla předložena Evropské komisi
Dne 29. března 2024 Rumunsko, z pozice designované hostitelské země statutárního sídla budoucího DANUBIUS-ERIC (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems), předložilo a adresovalo Evropské komisi tzv. step 2 aplikace o ustanovení DANUBIUS-ERIC. V návaznosti na předložení Evropská komise přezkoumá žádost a předložený návrh stanov. V časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců pak je možné očekávat rozhodnutí o vzniku konsorcia DANUBIUS-ERIC. Konsorcium umožní svým členům koordinovat činnost dílčích národních komponent v rámci integrované mezinárodní organizace, evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS. ČR je, společně s Bulharskem, Irskem, Itálií, Moldavskem, Nizozemskem, Portugalskem, Rumunskem, Řeckem, Spojeným královstvím, Španělskem a Ukrajinou, jedním ze zakladatelských členů konsorcia. DANUBIUS-RI: Pohled do areálu budoucího centrálního HUBu v rumunském Murighiolu (Media Gallery – DANUBIUS-PP) Evropská výzkumná infrastruktura DANUBIUS Posláním DANUBIUS-ERIC je umožnit excelentní výzkum v rámci systému řeka-moře, nabídnout nejmodernější výzkumnou infrastrukturu a poskytnout integrované znalosti potřebné pro udržitelný vývoj a ochranu vodních ekosystémů. Formální podstatou evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS je koordinovaná síť vědeckých pracovišť, rozmístěných po Evropě. Řídící funkci bude naplňovat HUB umístěný v rumunském Murighiolu nedaleko delty Dunaje. Mezi další významné části výzkumné infrastruktury patří Technology Transfer Office, jehož funkčnost zajišťuje University College v irském Corku a datové centrum sídlící v Bukurešti. Funkci odborných středisek poskytujících zařízení a služby, ukládání dat a jejich zpřístupnění, přístup k experimentálním zařízením a zařízením pro měření bude naplňovat soubor uzlů. Např. analytický uzel, který bude funkční v rámci centrálního HUBu v Murighiolu, či observační uzel provozovaný Marine Laboratory (PML) v jihoanglickém Plymouthu. V neposlední řadě bude struktura DANUBIUS-ERIC tvořena tzv. Supersites. Pod tímto označením se rozumí lokality s významným vědeckým potenciálem, sloužící jako ohnisko pozorování, komplexního výzkumu a modelování systémů řeka-moře. Jedno ze Supersites, nesoucí název Hydrological Nexus of Central Europe, bude umístěno i na území České republiky. Cílem aktivit DANUBIUS-ERIC je dosáhnout zdravých říčních a mořských systémů a podpořit jejich udržitelné využívání, tak aby lidská společnost mohla do roku 2050 žít v rámci udržitelných ekologických limitů planety Země. DANUBIUS-RI: Ústí řeky Nestos v rámci řeckého Supersite Nestos (Media Gallery – DANUBIUS-PP) Česká účast v rámci DANUBIUS-ERIC Česká republika se stala jednou z prvních zemí, kde získal projekt evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS oficiální podporu. Českými partnery podílejícími se na vzniku a fungování budoucí evropské výzkumné infrastruktury DANUBIUS jsou velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, jejímž koordinátorem je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Jihočeská univerzita v Českých Budějovicích prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CENAKVA. Jak CzeCOS, tak CENAKVA nabízejí kapacity pro excelentní výzkum povodí evropských toků, využitelné v rámci českého Supersite Hydrological Nexus of Central Europe. Unikátní role českého Supersite je dána polohou České republiky jako pramenné oblasti několika významných evropských toků. Česká strana se tak v rámci DANUBIUS-ERIC bude podílet na aktivitách s cílem podpořit špičkový světový interdisciplinární výzkum a inovace v oblasti sladkovodního výzkumu.