Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Valné shromáždění konsorcia sdružujícího evropské sociálněvědní datové archivy CESSDA ERIC (Consortium of European Social Science Data Archives) dne 8. června 2023 jednomyslně schválilo Švýcarsko za svého plnohodnotného člena. Evropská výzkumná infrastruktura CESSDA poskytuje integrované datové služby velkého rozsahu pro společenskovědní výzkum. Sdružuje archivy společenskovědních dat po celé Evropě s cílem propagovat výsledky společenskovědního výzkumu a podporovat národní a mezinárodní výzkum a spolupráci v této vědně-oborové oblasti. Švýcarsko se stává plnohodnotným členem konsorcia CESSDA ERIC Dříve byla švýcarská účast v konsorciích evropských výzkumných infrastruktur omezena na status pozorovatele. V prosinci 2022 však švýcarský parlament přijal právní rámec umožňující, aby se Švýcarsko mohlo stát plnoprávným členem konsorcií evropských výzkumných infrastruktur, a umožnil Švýcarsku požádat o plné členství v CESSDA ERIC a pěti dalších konsorciích. V důsledku tohoto vývoje bude mít nyní Švýcarsko formální hlas v rozhodování konsorcia CESSDA ERIC jako jeho člen a disponovat hlasovacími právy na jeho valném shromáždění. FORS (Swiss Centre of Expertise in the Social Sciences), švýcarské odborné centrum v oblasti sociálních věd, které s CESSDA spolupracuje již řadu let, bylo jmenováno národním poskytovatelem služeb CESSDA. ČR se účastní konsorcia CESSDA ERIC prostřednictvím českého národního uzlu CSDA (Český sociálněvědní datový archiv), který je součástí projektu velké výzkumné infrastruktury CSDA/ESS-CZ, jejímž hostitelem je Sociologický ústav AV ČR, v. v. i. FORS a CSDA/ESS-CZ spolupracují dlouhodobě. Tyto národní uzly CESSDA ERIC hodlají prohloubit synergie mezi výzkumnými infrastrukturami a podpořit účast v mezinárodních srovnávacích programech prostřednictvím akademické výměny a školení, modernizace struktur a metodik sběru dat, podpory národních sběrů dat nebo prohloubení integrace do mezinárodních sítí. Švýcarské centrum FORS bude úžeji spolupracovat s českým CSDA
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 31. července 2023 do 12:00. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně. Discharge Plasma Source at AWAKE facility (Image: CERN)
Letošní VI. národní den klinických hodnocení, který je mimo jiné připomínkou výročí prvního klinického hodnocení provedeného doktorem Jamesem Lindem v květnu roku 1747, měl za cíl podrobně nahlédnout na provádění klinických studií v České republice a reagovat na aktuální potřebu zlepšit připravenost a zvýšit konkurenceschopnost České republiky na poli klinických studií v globálním měřítku. Konference byla tematicky rozdělena do dvou bloků: Klinické studie v ČR – současnost a budoucnost a Zdravotnická zařízení jako hlavní aktéři realizace klinických studií. Přednášející i panelisté rozebírali nastolená témata z různých pohledů aktérů klinického hodnocení – zadavatelů, zdravotnických zařízení, regulační autority Státního ústavu pro kontrolu léčiv i samotných lékařů, kteří klinické studie realizují. Úvodní řeč pronesl náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Vyzdvihl přínosy klinických studií v inovativní léčbě pacientů z pohledu MZ ČR. S ohledem na otázky účastníků konference potvrdil reálnou šanci na vytvoření platformy koordinované ze strany MZ ČR, jejímiž členy budou aktivní hráči na poli klinických hodnocení. Toto uskupení se bude zabývat výzvami v této oblasti. Řadě přednášek se dostalo pozitivní odezvy s následnou diskusí nad tématy jako je digitalizace ve zdravotnictví a provádění klinických hodnocení, systematické vzdělávání studijních koordinátorů či otázka formování národní strategie pro provádění klinických studií, kterou nastínil Jakub Dvořáček z MZ ČR. Důležitost podpory klinických hodnocení mj. prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CZECRIN komentoval Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje MŠMT. V neposlední řadě pak nezbytnost kvalifikovaného podpůrného personálu v nemocnicích a specializovaných zdravotnických zařízeních akcentoval Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. „Děkuji řídícím institucím za podporu a regulačním orgánům za zpětnou vazbu a ochotu řešit otázky rozvoje provádění klinických hodnocení. Společně jsme v tomto směru ušli velký kus cesty. Zmiňovaná témata chceme dále konkrétněji rozvíjet a do diskuse zapojit také plátce, tedy zástupce pojišťoven,“ shrnula Regina Demlová, přednostka Farmakologického ústavu LF MU a hlavní řešitelka infrastruktury CZECRIN. Konference se konala již tradičně při příležitosti Mezinárodního dne klinických studií, tentokrát pod záštitou senátora MUDr. Romana Krause, MBA. Organizátorem akce je výzkumná infrastruktura CZECRIN s odbornou spoluprací nadačního fondu PharmAround a partnery AIFP a ACRO-CZ.