Aktuality

9. 6. 2023

Common Provenance Model: BBMRI led ISO/TS 23494-1:2023 released

9. 6. 2023

Final EOSC-Life Annual General Meeting

9. 6. 2023

Integration of the Sex and Gender Dimension in Life Sciences Research

8. 6. 2023

VI. národní den klinických hodnocení 2023

Letošní VI. národní den klinických hodnocení, který je mimo jiné připomínkou výročí prvního klinického hodnocení provedeného doktorem Jamesem Lindem v květnu roku 1747, měl za cíl podrobně nahlédnout na provádění klinických studií v České republice a reagovat na aktuální potřebu zlepšit připravenost a zvýšit konkurenceschopnost České republiky na poli klinických studií v globálním měřítku. Konference byla tematicky rozdělena do dvou bloků: Klinické studie v ČR – současnost a budoucnost a Zdravotnická zařízení jako hlavní aktéři realizace klinických studií. Přednášející i panelisté rozebírali nastolená témata z různých pohledů aktérů klinického hodnocení – zadavatelů, zdravotnických zařízení, regulační autority Státního ústavu pro kontrolu léčiv i samotných lékařů, kteří klinické studie realizují. Úvodní řeč pronesl náměstek ministra zdravotnictví Radek Policar. Vyzdvihl přínosy klinických studií v inovativní léčbě pacientů z pohledu MZ ČR. S ohledem na otázky účastníků konference potvrdil reálnou šanci na vytvoření platformy koordinované ze strany MZ ČR, jejímiž členy budou aktivní hráči na poli klinických hodnocení. Toto uskupení se bude zabývat výzvami v této oblasti. Řadě přednášek se dostalo pozitivní odezvy s následnou diskusí nad tématy jako je digitalizace ve zdravotnictví a provádění klinických hodnocení, systematické vzdělávání studijních koordinátorů či otázka formování národní strategie pro provádění klinických studií, kterou nastínil Jakub Dvořáček z MZ ČR. Důležitost podpory klinických hodnocení mj. prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CZECRIN komentoval Lukáš Levák, ředitel odboru výzkumu a vývoje MŠMT. V neposlední řadě pak nezbytnost kvalifikovaného podpůrného personálu v nemocnicích a specializovaných zdravotnických zařízeních akcentoval Marek Svoboda, ředitel Masarykova onkologického ústavu. „Děkuji řídícím institucím za podporu a regulačním orgánům za zpětnou vazbu a ochotu řešit otázky rozvoje provádění klinických hodnocení. Společně jsme v tomto směru ušli velký kus cesty. Zmiňovaná témata chceme dále konkrétněji rozvíjet a do diskuse zapojit také plátce, tedy zástupce pojišťoven,“ shrnula Regina Demlová, přednostka Farmakologického ústavu LF MU a hlavní řešitelka infrastruktury CZECRIN. Konference se konala již tradičně při příležitosti Mezinárodního dne klinických studií, tentokrát pod záštitou senátora MUDr. Romana Krause, MBA. Organizátorem akce je výzkumná infrastruktura CZECRIN s odbornou spoluprací nadačního fondu PharmAround a partnery AIFP a ACRO-CZ.

6. 6. 2023

Joint Statement: Health organisations define EHDS’ opt out required for life saving research

1. 6. 2023

Biobank Łukasiewicz – PORT awarded the BBMRI-ERIC Quality Label

23. 5. 2023

CESNET zprovoznil nové datové úložiště v Brně s kapacitou 26,6 PB

Sdružení CESNET uvedlo do provozu nové datové úložiště, instalované v prostorách Mendelovy univerzity v Brně. Úložiště je postavené na technologii CEPH a složené z 57 storage serverů s celkem 1368 disky poskytujícími hrubou kapacitu 26,607 petabajtu (PB). Celková hrubá kapacita dostupná pro uživatele národní e-infrastruktury CESNET se tak navýšila na 129 PB. V souhrnu nyní zahrnuje šest datových úložišť, která CESNET provozuje v Ostravě, Jihlavě, Plzni a Brně. Technologie CEPH, která je nasazena i na většině ostatních vysokokapacitních úložišť sdružení, efektivně umísťuje data na různé servery a zařízení. Díky svému distribuovanému přístupu a možnosti přidávat další servery i kapacity spolehlivě ukládá velké objemy dat a dosahuje vysoké propustnosti. V současné době sdružení CESNET připravuje instalaci dalšího podobného systému v prostorách výzkumné infrastruktury ELI ERIC v Dolních Břežanech u Prahy. „Toto nové datové úložiště bude stejně jako všechna naše ostatní úložiště sloužit vědcům, výzkumníkům, akademickým pracovníkům a studentům. Nabídne prostor pro archivaci i sdílení dat, a bude tak jedním z důležitých typů úložišť v naší infrastruktuře,“ uvedl David Antoš, vedoucí Oddělení datových úložišť sdružení CESNET. Zprovoznění nových datových úložišť probíhá v rámci projektu e-INFRA CZ: Modernizace (identifikační kód:CZ.02.1.01/0.0/0.0/18_072/0015659 Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání). Původní zdroj: www.cesnet.cz

4. 5. 2023

ČR zakládajícím členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC

Dne 25. dubna 2023 přijala Evropská komise prováděcí rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS ERIC, která bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure). Zakládajícími členy konsorcia jsou kromě hostitelského Finska i Belgie, Bulharsko, ČR, Dánsko, Francie, Itálie, Kypr, Německo, Norsko, Polsko, Rakousko, Rumunsko, Španělsko a Švédsko. Zakládajícím pozorovatelem konsorcia se stalo Švýcarsko. Statutární sídlo konsorcia ACTRIS ERIC se nachází ve Finsku v Helsinkách a jeho ústředí je situováno ve Finsku a Itálii. ČR je do konsorcia ACTRIS ERIC zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a českého národního uzlu, jímž je velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ. Konsorcium ACTRIS ERIC je v pořadí již 17. právnickou osobou ERIC, do níž se ČR zapojuje jako členský stát, a celkově 26. konsorciem ERIC ustaveným v Evropě. ACTRIS: Výzkumná stanice Jungfraujoch, Švýcarsko Foto: Hermann Erik Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS ACTRIS je distribuovaná evropská výzkumná infrastruktura zaměřená na vysoce kvalitní pozorování atmosférických aerosolů, oblaků, reaktivních plynů a zkoumání jejich interakcí. Poskytuje přesné údaje, služby a postupy týkající se 4D variability oblaků, krátkodobých atmosférických složek a fyzikálních, optických i chemických vlastností aerosolů. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je provozována v režimu otevřeného přístupu, tj. uživatelům z veřejného anebo soukromého sektoru poskytuje přístup ke službám poskytovaným jak centrálními, tak národními zařízeními ACTRIS. Uživatelé prostřednictvím uvedených zařízení ACTRIS mohou realizovat své vědecké experimenty, využívat pokročilé přístrojové vybavení, technické služby, tréninkové kapacity a zkušenosti expertů pracujících na těchto zařízeních. Uživatelé budou moci rovněž využívat služby datového centra ACTRIS. ACTRIS: Observatoř a měřící stanice Sunnblick, Rakousko Foto: G. Weyss, ZAMG Česká účast v evropské výzkumné infrastruktuře ACTRIS Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je zařazena jako tzv. ESFRI Landmark v rámci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a současně na jejím ekvivalentu, Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ poskytuje odborné služby v oblasti atmosférických věd, a to zejména pro výzkum atmosférických aerosolů, oblaků a reaktivních plynů. Její hostitelskou institucí je Český hydrometeorologický ústav. Dalšími účastníky v projektu jsou také Centrum výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., Masarykova univerzita, Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i. a od roku 2023 také Ústav fyziky atmosféry AV ČR, v.v.i. Kapacity ACTRIS-CZ tvoří NAOK (Národní atmosférická observatoř Košetice) a technologické vybavení a příslušenství partnerských institucí. Výsledky výzkumu realizovaného prostřednictvím ACTRIS-CZ jsou využívány v praktických aplikacích, jakou je vývoj modelů předpovědí počasí, zejména poté extrémních situací (např. sucho, povodně, bouře apod.). Výstupy dosažené za využití ACTRIS‑CZ tak mj. přispívají k předcházení vzniku krizových environmentálních situací. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na projekt velké výzkumné infrastruktury ACTRIS-CZ, která v roce 2023 činí 31,5 mil. Kč. ACTRIS-CZ: Meteorologická observatoř Milešovka, ČR