Aktuality

7. 7. 2022

Eurokomisařka Mariya Gabriel navštívila výzkumnou infrastrukturu ELI

Eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel navštívila ve čtvrtek dne 7. července 2022 výzkumnou infrastrukturu ELI (Extreme Light Infrastructure) v Dolních Břežanech. Vědecké centrum ELI je celosvětově nejvýkonnějším laserovým zařízením, přičemž slaví rok od založení konsorcia ERIC (European Research Infrastructure Consortium), jež výzkumnou infrastrukturu ELI řídí. Návštěva eurokomisařky Mariyi Gabriel byla vůbec její první návštěvou v Dolních Břežanech od doby, co bylo konsorcium ELI ERIC ustaveno. Setkala se zde s představiteli hostitelských států pilířů výzkumné infrastruktury ELI a jejím managementem. Návštěva byla přitom uspořádána v souvislosti se zahájením předsednictví ČR v Radě EU. Eurokomisařku v Dolních Břežanech uvítali ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš spolu se státním tajemníkem maďarského Ministerstva kultury a inovací Lászlem Györgym. Za konsorcium ELI ERIC se návštěvy zúčastnili jeho generální ředitel Allen Weeks a předsedkyně valného shromáždění konsorcia Caterina Petrillo. Na setkání dorazila také předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. „Návštěva výzkumné infrastruktury ELI eurokomisařkou Mariyou Gabriel je velmi významnou událostí, protože se v případě ELI jedná o vůbec první výzkumnou infrastrukturu takovéhoto rozsahu situovanou ve střední Evropě v tzv. nových členských státech EU,“ uvedl generální ředitel Allen Weeks. „Výzkumná infrastruktura ELI vysílá velmi silný signál výzkumné komunitě jak v regionu střední Evropy, tak i v celé Evropě, co do poskytnutí možností pro realizaci špičkových vědeckých experimentů za využití místních výzkumných zařízení,“ dodal generální ředitel Allen Weeks. Vědecká zařízení ELI představují celosvětově nejvýznamnější laserovou výzkumnou infrastrukturu. Jimi generované ultra-krátké a ultra-intenzivní laserové pulsy jsou využívány pro mezioborový výzkum i pro vědecké aplikace. Kromě výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech konsorcium ELI ERIC zahrnuje i sesterský pilíř ELI ALPS situovaný v maďarském Szegedu. Třetí pilíř ELI NP se nachází ve výstavbě v rumunském Măgurele. Návštěva eurokomisařky Mariyi Gabriel v Dolních Břežanech akcentuje, že výzkumná infrastruktura ELI přispívá k posílení evropské konkurenceschopnosti, přilákání talentů a zvýšení inovačního potenciálu evropského průmyslu. Výzkumná infrastruktura ELI je tzv. ESFRI Landmark na Cestovní mapě Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a první takto rozsáhlou mezinárodní výzkumnou infrastrukturou, jíž hostí tzv. nové členské státy EU střední Evropy. Výzkumná infrastruktura ELI poskytuje mezinárodní uživatelské komunitě otevřený přístup k zařízením pro provádění vědeckých experimentů v oblastech lékařství, jaderné fúze, radiografie, materiálových věd, nanotechnologií, biochemie či studia životního prostředí. Vzdělávání mladých vědeckých pracovníků a inženýrů v laserové fyzice a fotonice je rovněž součástí mise vědeckých center ELI. Účastníci se v průběhu návštěvy seznámili s experimentální instrumentací výzkumné infrastruktury ELI a v ní působícími mladými vědeckými pracovníky. Návštěva byla zorganizována na okraj konference, jíž k otázkám synergií ve financování výzkumu a inovací v Evropě uspořádalo předsednictví ČR v Radě EU. „Konsorcium ELI ERIC je znamenitým příkladem synergií. Pro výstavbu výzkumné infrastruktury ELI byly využity zdroje evropských strukturálních a investičních fondů a prostředky národního spolufinancování. Souhrnná investice do vybudování tří pilířů výzkumné infrastruktury ELI, rozkládajících se na 85 000 m2, přesáhla hodnotu 850 mil. EUR, přičemž výzkumná infrastruktura ELI již zaměstnává na 600 vědeckých, technických a administrativních pracovníků,“ poznamenal během návštěvy ELI Beamlines v Dolních Břežanech ministr školství, mládeže a tělovýchovy Vladimír Balaš. Konsorcium ELI ERIC aktuálně provozuje 2 vzájemně komplementární výzkumná zařízení ELI, a to ELI Beamlines v Dolních Břežanech v ČR a ELI ALPS v maďarském Szegedu. Integrace obou pilířů výzkumné infrastruktury ELI se očekává v horizontu 2 až 3 let, přičemž podporu jí poskytuje mj. i Evropská komise prostřednictvím rámcového programu Horizontu 2020 a projektu IMPULSE, jehož rozpočet činí 20 mil. EUR. Integrace rumunského pilíře výzkumné infrastruktury ELI, ELI NP, nacházejícího se v Măgurele, by měla proběhnou v nejbližší budoucnosti.

6. 7. 2022

Andrew Harrison jmenován vědeckým ředitelem Extreme Light Infrastructure (ELI)

Prof. Andrew Harrison, od roku 2014 generální ředitel Diamond Light Source, se připojí k Extreme Light Infrastructure ERIC (ELI ERIC) jako jeho první vědecký ředitel. Povede vědecký program této výzkumné infrastruktury a bude koordinovat uživatelský program konsorcia ELI ERIC. Prof. Harrison má rozsáhlé zkušenosti s vedením výzkumných infrastruktur, a to zejména uživatelských zařízení. Výzkumnou infrastrukturu Diamond provedl přechodem od dokončení výstavby k provozu a zajistil strategii dlouhodobé udržitelnosti i markantního nárůstu její uživatelské komunity. Předtím působil prof. Harrison jako generální ředitel a zástupce ředitele pro vědu v Institutu Laue-Langevin v Grenoblu ve Francii, předním světovém institutu neutronové vědy. V letech 2006–2014 byl zodpovědný za rozvoj technického výkonu zařízení na bázi reaktoru. Jako vědec z oblasti materiálových a chemických věd v průběhu své kariéry využíval neutronová, rentgenová a laserová zařízení. Výzkumná infrastruktura ELI je prvním rozsáhlým laserovým uživatelským zařízením na světě. Rozhodnutí získat pro pozici vědeckého ředitele špičkového vědce ze synchrotronové komunity bylo záměrem. „Andrewovy zkušenosti ze dvou předních světových uživatelských zařízení jsou pro ELI zásadní, protože se otevíráme novým uživatelům,“ vysvětluje generální ředitel konsorcia ELI ERIC Allen Weeks. „Je to důležitý krok pro evropskou laserovou komunitu, neboť se můžeme poučit z toho, co se osvědčilo na jiných zařízeních, a přizpůsobit to našim uživatelům a našemu způsobu fungování.“ Prof. Harrison se hojně podílel na činnosti orgánů zodpovědných za tvorbu vědních politik v Evropě i v širším mezinárodním kontextu. Byl předsedou EIROForum (2012–2013) a v současné době předsedá ERF AISBL, asociaci předních evropských výzkumných infrastruktur nesdružených v EIROForum. Jako delegát Velké Británie v ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) hrál od roku 2014 vedoucí úlohu v oblasti tvorby rámce pro hodnocení evropských výzkumných infrastruktur. Po celou dobu své kariéry přispíval k utváření a formování výzkumného prostředí v Evropě s cílem dosáhnout vědecké excelence v partnerství s nejrůznějšími stakeholdery. „ELI přináší skvělé příležitosti s vysokými ambicemi sloužit vědě a společnosti,“ říká prof. Harrison. „Splnění tohoto příslibu bude vyžadovat soudržnost a úzkou koordinaci činností ve všech oblastech na všech úrovních napříč pracovišti konsorcia ELI ERIC. Těším se, že budu moci uplatnit své zkušenosti k naplňování tohoto poslání.“ Andrew Harrison opustí Diamond Light Source a zahájí své působení v konsorciu ELI ERIC na podzim roku 2022. Professor Andrew Harrison has been appointed Chief Executive Officer of Diamond Light Source Ltd with effect from 1st January 2014 Photographs By: Sean Dillow The Big Cheese Photography. www.TheBigCheesePhotography.co.uk Tel: 07990 522727 © It’s Your Day Ltd

5. 7. 2022

Europe Biobank Week Roadshow 2022: save the date for the second stop!

1. 7. 2022

Konsorcium CTAO ERIC o krok blíže k ustavení

Dne 31. května 2022 předložila Itálie, jako hostitelská země statutárního sídla budoucího CTAO ERIC (Cherenkov Telescope Array Observatory – European Research Infrastructure Consortium), Evropské komisi tzv. step 2 aplikaci o ustavení konsorcia CTAO ERIC. Završil se tak 3 roky trvající proces přípravy a finalizace příslušné dokumentace od podání tzv. step 1 aplikace v březnu 2019. Vznikající konsorcium CTAO ERIC bylo již představeno během jednání ERIC Committee dne 27. června 2022 a v nejbližší době bude zahájena schvalovací procedura Evropské komise, jejímž výsledkem bude v časovém horizontu cca 6 kalendářních měsíců přijetí rozhodnutí o vzniku konsorcia CTAO ERIC. Cílem konsorcia CTAO ERIC bude výstavba a provozování observatoře sestávající z více než sta Čerenkovových teleskopů určených k pozorování vesmíru v oblasti gama záření nejvyšších energií. Samotná observatoř bude sestávat ze 2 částí – severní část na ostrově La Palma (Kanárské ostrovy, Španělsko) s celkem 21 teleskopy a jižní část v oblasti Paranal (Chile) s celkem 99 teleskopy. Součástí výzkumné infrastruktury bude i datové centrum umístěné v Německu a ústředí sídlící v italské Boloni. Zakládajícími členy konsorcia jsou kromě hostitelské Itálie i ČR, Francie, Německo, Polsko, Rakousko, Slovinsko, Španělsko a ESO (Evropská jižní observatoř). Zakládajícím pozorovatelem konsorcia se stane Švýcarsko, strategickým partnerem bude Japonsko a mezi další spolupracující země bude patřit Austrálie či Brazílie. Spolupráce bude probíhat i s jednotlivými výzkumnými organizacemi z USA. Konsorcium CTAO ERIC tak bude mít globální přesah. CTAO – jižní část (vizualizace) Evropská výzkumná infrastruktura CTAO Aktuálně jsou aktivity směřující k vybudování observatoře CTAO provozovány pod hlavičkou organizace CTAO gGmbH, v rámci které došlo k vývoji samotných teleskopů ve 3 velikostech – velký (LST), střední (MST) a malý (SST) – specializovaných na různé části vysokoenergetického spektra. Byly vytvořeny a testovány první prototypy těchto teleskopů, namodelováno jejich optimální rozmístění ve vybraných lokalitách a zahájeno budování infrastruktury a inženýrských sítí. Samotné vybudování observatoře a výstavba teleskopů budou možné až pod hlavičkou konsorcia CTAO ERIC. Podání tzv. step 2 aplikace tak představuje zásadní milník v rozvoji projektu. Evropská výzkumná infrastruktura CTA byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2008 a od roku 2018 je vedena jako tzv. Landmark. ČR je zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury CTA-CZ, zařazené na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Čerenkovovy teleskopy (SST, MST, LST) Cherenkov Telescope Array Observatory – účast ČR Velká výzkumná infrastruktura CTA-CZ je na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur od roku 2016. Hlavním příspěvkem ČR k budování observatoře je jednak podíl na přípravě a testování optických ploch pro teleskopy MST a zejména SST (ČR je součástí konsorcia, které vyvinulo teleskop SST-1M, jenž se ale bohužel i přes své nesporné výhody nestal vybraným typem SST pro jižní část observatoře CTAO). ČR pro observatoř dodá i dalekohledy FRAM pro monitorování aerosolů v ovzduší. Tyto dalekohledy již posloužily při výběru lokalit pro umístění observatoře CTAO, kdy monitorovaly oblačnost ve vybraných místech. Dvojice teleskopů SST-1M byla nedávno instalována v areálu Ondřejovské hvězdárny, kde dochází k jejich testování v reálných podmínkách, včetně astronomických pozorování. Zároveň si je zde mohou návštěvníci areálu hvězdárny prohlédnout, neboť jsou umístěny na volném prostranství mimo budovy, jak je pro tento typ teleskopů typické. Ačkoliv se jedná o malé teleskopy (small-size telescope), jsou s průměrem zrcadla 4 metry největšími dalekohledy v ČR. Teleskop SST-1M na hvězdárně v Ondřejově Zapojení ČR do konsorcia CTAO ERIC ČR bude do konsorcia CTAO ERIC oficiálně zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a projektu velké výzkumné infrastruktury CTA-CZ, jehož nositelem je Fyzikální ústav AV ČR, v.v.i. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu CTA-CZ, která v roce 2022 činí 19,2 mil. Kč.

30. 6. 2022

BBMRI-ERIC’s staff visiting our Czech National Node and partners in Brno!

30. 6. 2022

Our Slovenian National Node visited the Central Office in Graz

28. 6. 2022

Data 10. vlny ESS zveřejněna

První data z desáté vlny European Social Survey byla právě zveřejněna. Data jsou přístupná přes ESS Data Portal. Round 10 se zúčastnilo celkem 32 zemí. V prvním zveřejněném souboru naleznete data z 10 zemí: Bulharsko, Česká republika, Chorvatsko, Estonsko, Finsko, Francie, Maďarsko, Litva, Slovensko a Slovinsko. Všechny země v tomto souboru sbíraly data pomocí osobních rozhovorů (F2F). Další zveřejnění dat s větším počtem zemí je plánováno na podzim 2022. V souvislosti s opatřeními, které muselo ESS přijmout v důsledku probíhající pandemie koronaviru, bylo nutné prodloužit sběr dat 10. vlny od září 2020 až do května 2022. V některých zemích nebylo vůbec možné provádět osobní dotazování, proto bylo přistoupeno k využití metod samovyplňování, tato data budou k dispozici na konci roku 2022. V této vlně jsme dotazovali tradiční hlavní dotazník, doplněný o dva rotační moduly: * chápání a hodnocení demokracie v Evropě a * digitální sociální kontakty v rodinném a pracovním životě. Na dobrovolné bázi byl součástí dotazníku i speciální modul zaměřený na dopady COVID-19. Data jsou již dostupná i v ESS Data Wizard, to znamená, že je možné si stáhnout jeden kompletní soubor obsahující data všech 10 vln ESS. Registrovaní uživatelé si pak mouhou přímo na webu vygenerovat a stáhnout nespočet filtrovaných dat podle vlastní potřeby (výběrem vlny, země, či konkrétních proměnných).

27. 6. 2022

Žádost o ustavení konsorcia INFRAFRONTIER ERIC předložena Evropské komisi

Dne 24. června 2022 byla Německem z pozice designovaného hostitelského státu statutárního sídla konsorcia INFRAFRONTIER ERIC předložena a Evropské komisi adresovaná tzv. step 2 aplikace o ustanovení INFRAFRONTIER ERIC. Mise konsorcia INFRAFRONTIER ERIC bude spočívat v řízení evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER (European Research Infrastructure for the Generation, Phenotyping, Archiving and Distribution of Model Mammalian Genomes). Evropská komise nyní žádost a návrh stanov INFRAFRONTIER ERIC přezkoumá a v časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců by měla právnickou osobu INFRAFRONTIER ERIC ustavit. Konsorcium INFRAFRONTIER ERIC umožní svým členům řídit jednotlivé národní pilíře evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER na společné právní bázi a prezentovat je jejich uživatelské komunitě jako integrovanou mezinárodní organizaci. ČR se k žádosti o ustavení konsorcia INFRAFRONTIER ERIC připojila jako jeden z celkem 4 zakladatelských států společně s Finskem, Francií a již zmiňovaným Německem. České centrum pro fenogenomiku Evropská výzkumná infrastruktura INFRAFRONTIER Podstatou evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER je provozovat síť pracovišť, která působí v oblasti funkční genomiky myší, čímž významně přispívá ke studiu a výzkumu lidských onemocnění. Zároveň se podílí na vytváření standardů pro systémovou fenotypizaci myších modelů a archivaci a distribuci myších mutantů v Evropě. Poskytuje přístup k myším modelům, datům, vědeckým platformám a službám ke studiu funkční role genomu v lidském zdraví a nemocech. Podílí se na archivaci a distribuci vědecky cenných myších kmenů prostřednictvím EMMA (European Mouse Mutant Archive). Provádí přitom i systémovou analýzu interakcí genotyp-fenotyp pomocí špičkových analytických a diagnostických metod v tzv. myších klinikách. Evropská výzkumná infrastruktura INFRAFRONTIER byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2008 a její český národní uzel CCP (České centrum pro fenogenomiku) je zařazen na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Preklinické testy: segmentace zubů v rámci myší lebky, μCT, detekce bioluminiscence in vivo České centrum pro fenogenomiku CCP nabízí prostřednictvím mezinárodní spolupráce v rámci evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER biomedicínské komunitě otevřený přístup k rozsáhlému portfoliu unikátního a komplexního vědeckého servisu. CCP se soustředí na 3 klíčové oblasti. Tou první je editace genomu, a to zejména u laboratorních hlodavců, která se provádí pomocí programovatelných nukleáz (např. CRISPR/Cas9). V této oblasti patří CCP ke světové špičce a nabízeného servisu využívá řada výzkumných pracovníků prakticky z celého světa, pro které CCP vytváří zvířecí modely sloužící pro výzkum lidských chorob. Druhým expertním celkem CCP je fenotypizace, tzn., komplexní charakterizace organismu u geneticky pozměněného modelu za účelem odhalení funkce studovaného genu, který nese informativní mutaci. CCP je schopno zmapovat všechny hlavní fyziologické systémy a odhalit, kde a jak gen působí. Jelikož CCP pracuje v úzké spolupráci s partnery z mezinárodních konsorcií, jsou všechny tyto postupy a technologie standardizovány, což je zárukou reproducibility výsledků. CCP vyvíjí nejen nové technologie pro editaci genomu a charakterizaci fyziologických funkcí, avšak poskytuje taktéž servis pro farmakokinetiku a toxikologii sloužící výzkumu nových léků pro akademickou nebo komerční sféru, což reprezentuje preklinický výzkum představující třetí oblast činností CCP. Do této oblasti patří i technologie PDX (Patient-Derived Tumour Xenograft), jež studuje vývoj lidských rakovinových nádorů implantovaných do myších modelů a možnosti jejich terapie využívající personalizovaný medicínský přístup. Zaměření CCP tak překlenuje celou řadu vědeckých oblastí od genetiky a molekulární biologie, přes fyziologické obory a biochemii, až po technologické disciplíny zahrnující hmotnostní spektrometrii. Biochemické analýzy Zapojení ČR do konsorcia INFRAFRONTIER ERIC ČR bude do konsorcia INFRAFRONTIER ERIC zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a českého národního uzlu CCP provozovaného Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu CCP, která v roce 2022 činí 89 mil. Kč. Obrazový výstup z výpočetní tomografie