Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Ve dnech 17. až 18. května 2022 se v Praze uskutečnilo 16. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC, řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System). Setkání se konalo v prostorách Apollonova sálu ve vile Lanna, konferenčního a hotelového zařízení Akademie věd ČR. Vila Lanna Volba nového předsedy valného shromáždění Dne 18. května 2022 byl jednomyslně zvolen valným shromážděním nový předseda Christian Plass-Dülmer, německý delegát Spolkového ministerstva pro digitalizaci a dopravu. Nahradil tak ve funkci Jean-Marie Flauda, který tuto funkci vykonával od roku 2015. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Experimentální pracoviště Bílý Kříž Nové měřící stanice Pracovníci konsorcia ICOS ERIC představili 13 nových stanic pro měření skleníkových plynů, které prošly velmi náročnou procedurou zabezpečení kvality standardizované produkce dat ICOS, přičemž jim bylo jednomyslně schváleno udělení certifikace ICOS ERIC. Dvě z těchto nových stanic jsou experimentální pracoviště Bílý Kříž a ekosystémová stanice Lanžhot. Na stanicích probíhá výzkum lokálních ekosystémů s cílem modelovat budoucí chování v podmínkách měnícího se klimatu. V případě pracoviště Bílý Kříž se jedná o smrkový les, v případě stanice Lanžhot o lužní les. Všechny stanice či pracoviště, které provozuje velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, jejíž hostitelskou institucí je Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i., jsou součástí evropské infrastruktury projektu ICOS. Prošly tak procesem zajištění kvality standardizované produkce dat ICOS a byla jim tedy udělena certifikace ICOS ERIC. Kromě pracovišťě Bílý Kříž a stanice Lanžhot se jedná o ekosystémovou stanici Třeboň a atmosférickou stanici Křešín u Pacova. Konsorcium ICOS ERIC prostřednictvím svých národních sítí provozuje aktuálně celkem 149 měřících stanic ve 13 zemích, z toho 104 je certifikovaných pro měření skleníkových plynů. Stanice monitorují koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a toky uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Ekosystémová stanice Lanžhot Projekt ICOS Cities PAUL Generální ředitel konsorcia ICOS ERIC Werner Kutsch oznámil, že projekt PAUL (Pilot Application in Urban Landscapes) byl zahájen v listopadu 2021. Projekt financovaný z rámcového programu Horizont 2020 se zaměřuje na vývoj systému měření skleníkových plynů v městských oblastech, a jeho cílem je spojit a vyhodnotit různé přístupy k měření a ze zbytků oxidu uhličitého v atmosféře určit emise související s fosilními palivy. Pro testování různých přístupů k měření v různých oblastech byla vybrána tři města odlišné velikosti: Paříž, Mnichov a Curych. Pro zvýšení dopadu a ujištění, že vyvinutý koncept bude aplikovatelný na více místech ve světě se k výzkumu připojilo dalších 12 měst a mezi nimi i Brno. Logo ICOS Cities
Největší evropská panelová sociálněvědní studie The Survey of Health, Ageing and Retirement in Europe (SHARE) je výzkumnou infrastrukturou pro studium účinků zdravotních, sociálních, ekonomických a environmentálních politik v průběhu života evropských občanů i s přesahem mimo Evropu. Od roku 2004 do současnosti bylo v devíti vlnách sběru dat provedeno 530 000 hloubkových rozhovorů se 140 000 osobami ve věku 50 let a více z 28 evropských zemí a Izraele. Podle současných stanov konsorcia by SHARE ukončilo svou činnost v roce 2024 desátou vlnou sběru dat. SHARE však trvale zvyšuje svou produktivitu rozvojem vědeckých výstupů a podporou pro poradenství k politice založené na důkazech. Na zasedání Rady SHARE-ERIC dne 17. května 2022 proto členové Rady SHARE-ERIC jednomyslně přijali rozhodnutí prodloužit trvání SHARE-ERIC i po roce 2024. „Jsme velice rádi, že členové Rady potvrdili své odhodlání k pokračování projektu SHARE po roce 2024. Zamýšlená budoucí vědecká agenda SHARE bude podporovat výzkumné pracovníky a tvůrce politik poskytováním dat a výzkumem naléhavých výzev, jako jsou demografické změny, zdravotní prevence a nerovnosti. Naším posláním je i nadále vytvářet mnoho cenných výstupů pro akademický výzkum a politická doporučení založená na datech,“ říká výkonný ředitel SHARE-ERIC Axel Börsch-Supan. Multidisciplinární výzkum V roce 2011 se SHARE stalo vůbec prvním konsorciem evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) v EU. V uplynulých letech SHARE mnohokrát prokázal svůj význam. ČR představuje jednoho ze zakládajících členů konsorcia. ČR se prostřednictvím svého uzlu SHARE-CZ účastní dvouletých sběrů dat SHARE a nabízí českým výzkumníkům možnost umístit vlastní otázky do dodatečného papírového dotazníku. Devátá vlna SHARE-ERIC byla zahájena dne 21. října 2021. Rozhovor je opět doplněn o národní drop-off dotazník a v této vlně také o test kognitivních schopností některých respondentů (Harmonizovaný protokol hodnocení kognitivních schopností, HCAP). Kromě ČR se HCAP sbírá i v dalších čtyřech zemích spolupracujících v rámci SHARE. Terénní šetření provádí agentura SCaC. SHARE-ERIC
Jaké možnosti nabízí sdílení a zpracování dat v klinických studiích? Jaké aktuální výzvy předkládá sekundární využití klinických dat? Jak se na problematiku díváme v národním měřítku a jak v Evropském? To bude předmětem V. národního dne klinických hodnocení 2022 v Praze. Konference se uskuteční již tradičně při příležitosti Mezinárodního dne klinických hodnocení za odborné spolupráce nadačního fondu PharmAround a výzkumné infrastruktury CZECRIN, která je národním uzlem evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu (ECRIN). Záštitu nad ní převzal místopředseda Výboru pro zdravotnictví a sociální politiku Senátu PČR prof. MUDr. Jan Žaloudík, CSc. „Pro pacienty má sdílení a opakované využití dat ze studií význam proto, že urychluje vývoj nových léčebných postupů a jejich dostupnost v praxi. Je to také způsob, jak snížit zátěž a počet pacientů potřebných ve studiích tím, že neopakujeme to, co již bylo testováno.“ Konference bude rozdělená do 3 bloků a pokryje tato témata: sekundární využití klinických dat z pohledu významných institucí (např. MZČR, SÚKL, VZP a další), aktuální výzvy sekundárního využití dat z hlediska poskytovatelů zdravotní péče a prezentace současného stavu legislativy. „Budoucnost klinického výzkumu patří efektivnější práci s již existujícími daty. Vývoj nových technologií zpracování dat včetně umělé inteligence může některé typy klinických studií zcela nahradit a snížit tak zátěž pacientů i lékařů zapojených do výzkumu.“ Uvádí doktor Adam Svobodník, analytik medicínských dat (LF MU, CZECRIN). Témata budou diskutována zástupci z ministerstev, Státního ústavu pro kontrolu léčiv a zdravotnických zařízení.
The e-IRG Workhop is again organised as a virtual event with three webinars, which address the following topics: * Towards a sustainable European Open Science Cloud – The role of e-Infrastructures (jointly organised with the EOSC Steering Board) * The twin “green and digital” transition in e-Infrastructures * Cross-e-Infrastructure collaboration and coordination (network, computing, data) More details on each webinar can be found here: https://events.geant.org/event/1215/program The layout of the webinars have been changed so that there is more room for discussion, a feedback that we got from the last e-IRG Workshops. The registration is open: https://events.geant.org/event/1215/registrations/1025/
Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách nabídne kromě Plenárních sekcí také Paralelní sekce a Paralelní témata. Zabývat se budou velkými společenskými výzvami. Poté, co Programová komise ICRI 2022 ustavila klíčová témata Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách, shodla se také na jejím programovém obsahu. Ten se bude sestávat z Plenárních sekcí, Paralelních sekcí, Paralelních témat a také ranní Snídaňové sekce určené účastníkům z odlišných časových zón, zejména z Austrálie a Asie. Pomyslnou červenou nití vinoucí se napříč programem bude snaha ukázat, jak výzkumné infrastruktury pomáhají čelit velkým společenským výzvám. Jedny z těch nejpalčivějších přibližuje spolupředsedající Programové komise Jan Hrušák: „Ekologická a energetická krize, změna klimatu, digitalizace společnosti a koneckonců i pandemie infekčních chorob. To všechno jsou problémy, které se v poslední době staly pro každého z nás velmi aktuálními.“ Plenární a Paralelní sekce se tak zaměří na to, jak výzkumné infrastruktury přispívají k jejich řešení. Jejich cílem bude rovněž probrat způsoby sbližování tvorby politik v oblasti výzkumných infrastruktur s tvorbou politik v jiných oblastech, jako je průmysl, energetika, životní prostředí, zemědělství, zdravotnictví nebo bezpečnost. Všude tady totiž výzkumné infrastruktury zásadně přispívají k řešení uvedených problémů, založenému na znalostech. Problematika velkých společenský výzev však bude v menší či větší míře rezonovat též čtyřmi Paralelními tématy, kterým bude patřit čtvrteční program konference. Ta budou diskutována souběžně ve třech časových slotech. První bude zaměřeno na společenské a ekonomické benefity a dopady činnosti výzkumných infrastruktur, ovšem z širší perspektivy namísto tradičních ekonomických pohledů. „Rádi bychom ukázali, nakolik zásadně výzkumné infrastruktury ovlivňují společnost, místní ekonomiku a dokonce i veřejné vnímání vědy. Na konkrétních příkladech chceme ukázat, jak mohou pomáhat řešit celospolečenské problémy,“ říká Hrušák. Druhé z témat se zaměří na víceúrovňový ekosystém výzkumných infrastruktur, zdůrazňujíc důležitost spolupráce větších s menšími, a to i napříč odlišnými regiony. Třetí bude věnováno sdílení vědeckých dat, když probere odlišné přístupy k dané problematice, ať už na lokální či mezinárodní úrovni. A konečně, čtvrté téma se bude zabývat nadnárodním přístupem k výzkumným infrastrukturám v důsledku pandemie COVIDU-19. Programová komise už také vytipovala potenciální spíkry pro jednotlivá témata, které postupně oslovuje. Konečná verze programu bude zveřejněna na konci května v příslušné sekci na oficiálním webu konference. Další informace o ICRI 2022 najdete na www.icri2022.cz, na Twitteru nebo na LinkedInu.