Aktuality

25. 3. 2022

Ministr Petr Gazdík poblahopřál ESFRI k 20letému výročí jeho založení

V pátek dne 25. března 2022 proběhla pod organizační záštitou francouzského předsednictví v Radě EU konference připomínající si 20 leté výročí ustavení Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Konference byla uspořádána v rámci programu předsednického tria Francie, ČR a Švédska, jehož jsou výzkumné infrastruktury jednou z priorit. Zatímco během předsednictví Francie v Radě EU se uskutečnila konference ohlížející se za 20 lety působení ESFRI, ČR uspořádá během svého předsednického mandátu v říjnu v Brně celosvětovou konferenci ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures) a k problematice výzkumným infrastrukturám plánuje přijímat také Závěry Rady EU zasedající ve formaci ministrů odpovědných za agendu výzkumu. Za ČR na konferenci vystoupil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, který poblahopřál ESFRI k dosavadním úspěchům a vyslovil přání, aby ESFRI i nadále plnilo svou nenahraditelnou roli při přípravě, tvorbě, implementaci a vyhodnocování evropské výzkumně-infrastrukturní politiky. Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) ESFRI bylo založeno v roce 2002 z rozhodnutí Rady EU zasedající v konfiguraci ministrů zodpovědných za agendu výzkumu. ESFRI je platforma delegátů členských států EU a asociovaných zemí k rámcovému programu a za účasti zástupců Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace (DG RTD) zprostředkovává svým členům vedení strategických debat k nejaktuálnějším otázkám tvorby politiky výzkumných infrastruktur evropského charakteru, významu a dopadu. ESFRI působí v roli odborného poradního orgánu Rady EU a poskytuje tak odborné poradenství pro přípravu politických a koncepčních dokumentů přijímaných v oblasti výzkumných infrastruktur v Evropě. Od roku 2006 ESFRI zpracovává a publikuje tzv. Cestovní mapu ESFRI, zahrnující projekty evropských výzkumných infrastruktur, které byly identifikovány jako prioritní pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru. Nejnovější aktualizace Cestovní mapy ESFRI z roku 2021 sdružuje celkem 63 evropských výzkumných infrastruktur, ze kterých 41 spadá do kategorie tzv. ESFRI Landmark (tzn., úspěšně implementované projekty) a 22 do kategorie tzv. ESFRI Project (tzn., zcela nové projekty). „Rád bych pogratuloval ESFRI k 20 letům jeho úspěšného působení. ESFRI se od roku 2002 stalo jednou ze stěžejních součástí struktur Evropského výzkumného prostoru a v oblasti výzkumně-infrastrukturní agendy má zcela nezastupitelnou roli. Za uplynulých 20 let ESFRI publikovalo celkem 6 vydání Cestovní mapy ESFRI, sdružující přední evropské výzkumné infrastruktury, a kromě pravidelného monitorování evropské výzkumně-infrastrukturní scenérie připravilo ESFRI i řadu metodických postupů, jak hodnotit kvalitativní úroveň výzkumných infrastruktur či sledovat jejich výkonnost. Jsem přitom nesmírně rád, že poslední 3 roky působil v roli předsedy ESFRI delegát ČR Jan Hrušák, vědecký pracovník Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. a současně zmocněnec pro výzkumné infrastruktury na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Výzkumné infrastruktury jsou vlajkovou iniciativou politiky otevřené vědy v Evropě. Jsem plně přesvědčen, že ESFRI bude i nadále poskytovat evropským politikům nesmírně cenné odborné poradenství pro rozvoj vysoce kvalitní výzkumně-infrastrukturní agendy,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík ve svém příspěvku. Slavnostní předání plaket konsorciím ERIC V průběhu konference došlo mj. i ke slavnostnímu předání plaket konsorciím evropských výzkumných infrastruktur ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure ERIC), AnaEE ERIC (Infrastructure for Analysis and Experimentation on Ecosystems ERIC) a také Euro-BioImaging ERIC (European Research Infrastructure for Imaging Technologies in Biological and Biomedical Sciences ERIC). Všech výše uvedených konsorcií evropských výzkumných infrastruktur se ČR účastní jako jejich zakládající členský stát, přičemž vědecké zapojení ČR v nich je zabezpečeno prostřednictvím výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v případě konsorcia ELI ERIC, výzkumné infrastruktury CzeCOS u konsorcia AnaEE ERIC a výzkumné infrastruktury CzechBioImaging pro případ konsorcia Euro-BioImaging ERIC. V případě konsorcia ELI ERIC hostí poté ČR v Dolních Břežanech i jeho statutární sídlo.

22. 3. 2022

LINDAT/CLARIAH-CZ poskytuje veřejně dostupný překladač mezi češtinou a ukrajinštinou

V reakci na válku na Ukrajině vyvinuli akademici z týmu velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ v rekordně krátkém čase veřejně dostupný automatický překladač mezi češtinou a ukrajinštinou. Tento překladač je volně dostupný v rámci nástroje CUBBITT, který byl veřejnosti představen před necelými dvěma lety. Nástroj využívá neuronové sítě a umožňuje překlad mezi několika jazyky. Vědci aktuálně pracují na jeho rozšíření o další jazyky a současně vyvíjejí nové metody, které umožní ještě vyšší kvalitu překladu. Česko-ukrajinská a ukrajinsko-česká verze vznikla jako výsledek hackathonu s cílem pomoci uprchlíkům z Ukrajiny překonat jazykovou bariéru a usnadnit jim kontakt v českém prostředí. Ukrajinská vlajka „Předběžné výsledky testů ukazují, že kvalita ukrajinsko-českého překladu je vyšší než například u systému Google Translate, a to zejména díky novým metodám strojového učení, které původně vznikly pro česko-anglický překlad,“ uvádějí tvůrci česko-ukrajinského překladače. Další výhodou pražského systému je, že na rozdíl od jiných volně dostupných online systémů nepoužívá angličtinu jako mezikrok, ale překládá mezi češtinou a ukrajinštinou přímo. Ukrajinská verze CUBBITTu funguje v jednoduchém rozhraní, do kterého je možné napsat nebo zkopírovat překládaný text. Nástroj ukáže ukrajinské znění českého textu nejen v cyrilici, ale také v latince, což dále napomáhá vzájemnému porozumění. LINDAT – Technologie pro digitální humanitní vědy LINDAT/CLARIAH-CZ je velká výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy zastřešující účast Česka v evropských výzkumných konsorciích CLARIN ERIC  (Common Language Resources and Technology Infrastructure) a DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities) a sídlící na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Zapojuje se do mezinárodní spolupráce mezi obdobnými výzkumnými infrastrukturami i přímo mezi institucemi ve všech humanitních oborech a klade důraz na digitální a interdisciplinární metody zpracování, včetně moderních metod strojového učení a umělé inteligence. Část trénovacích dat potřebných pro vývoj česko-ukrajinského překladače dodala výzkumníkům z Ústavu formální a aplikované lingvistiky též další jazykově zaměřená velká výzkumná infrastruktura – Český národní korpus.

10. 3. 2022

Výzva konsorcia ESS ERIC pro 12. vlnu rotačních modulů

Týmy výzkumných pracovníků z oblasti srovnávacích sociálních věd jsou vyzývány k předkládání návrhů modulů otázek, ze kterých budou vybrány otázky, jež budou položeny v rámci 12. vlny European Social Survey (ESS). ESS je akademicky orientovaný mezinárodní srovnávací sociální průzkum, jehož cílem je zmapovat a vysvětlit sociální interakce v Evropě, mezi postoji, názory a vzorci chování různorodého evropského obyvatelstva. Dvanáctá vlna ESS bude probíhat po celé Evropě v roce 2025. Uzávěrka pro předkládání přihlášek do 1. etapy výběru rotačních modulů je dne 6. května 2022. Výzva k rotačním modulům pro 12. vlnu Dotazník ESS Dotazník ESS se skládá ze dvou částí: základního modulu věcných a sociodemografických položek, který zůstává ve všech vlnách šetření stejný, a 2 rotačních modulů, z nichž každý obsahuje až 30 položek, jež se v jednotlivých vlnách liší. Každý rotační modul se zaměřuje na jednu akademickou a/nebo politickou problematiku v Evropě a je vypracováván týmem vybraným na základě soutěže. Vybrané týmy pro tvorbu modulů otázek (Question Module Design Team; QDT) úzce spolupracují s ústředním vědeckým týmem (Core Scientific Team; CST) ESS na vývoji svých rotačních modulů. Více informací je k dispozici na webových stránkách Call for Proposals | European Social Survey (ESS). European Social Survey sleduje sociální změny v Evropě od roku 2002 Český národní uzel ESS-CZ ČR se účastní dvouletých průzkumů ESS v podobě osobního dotazování od počátku tohoto rozsáhlého šetření v roce 2001. Účast je zajišťována prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury ESS-CZ, kterou zabezpečuje Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. V listopadu 2013 byl ESS udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) a ČR se tak stala zakládajícím státem uskupení, který se zapojil do všech dosud uskutečněných vln šetření.

8. 3. 2022

BBMRI-ERIC Statement on Ukraine with ERIC Forum

25. 2. 2022

ČR zakládajícím členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC

Dne 22. února 2022 přijala Evropská komise rozhodnutí o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC, která bude řídit evropskou výzkumnou infrastrukturu  AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems). Konsorcium ERIC (European Research Infrastructure Consortium) představuje právnickou osobu ustavovanou na základě právního rámce EU, jenž byl specificky vytvořen pro organizaci činností evropských výzkumných infrastruktur. Projekt konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC sdružuje celkem 7 evropských států. Jedná se o Francii, ČR, Dánsko, Itálii, Finsko, Bulharsko, Belgii a mezinárodní organizaci  CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies). Statutární sídlo konsorcia AnaEE ERIC se bude nacházet ve Francie v areálu výzkumného střediska CNRS  (Centre National de la Recherche Scientifique) nedaleko Paříže. ČR je do konsorcia zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a českého národního uzlu CzeCOS, provozovaného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Konsorcium AnaEE ERIC je v pořadí již 16. právnickou osobou ERIC, do které se ČR zapojuje jako členský stát. Statutární sídlo konsorcia AnaEE ERIC v areálu kampusu CNRS v Gif-sur-Yvette Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE poskytuje nástroje pro experimentální studium evropských terestrických a vodních ekosystémů. Mezi stěžejní ambice AnaEE náleží pochopení komplexního vlivu různých faktorů, jež se podílejí na globálních změnách. Za tímto účelem bude konsorcium AnaEE ERIC vyvíjet technologie a know-how v oblastech věd o ekosystémech, vytvářet strategie pro adaptaci a zmírňování nepříznivých vlivů klimatické změny na produkci potravin, a podílet se tak i na podpoře evropské bio-ekonomiky. Zúčastněné vědecké stanice nabízejí výzkumným pracovníkům podmínky pro pozorování metodami in natura a in vitro. Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE je charakteristická pro svá zařízení, kterými dokáže simulovat širokou škálu environmentálních změn, jakými jsou změny ve využívání půdy, znečištění, biologická invaze, zvyšování koncentrací skleníkových plynů anebo nenadálý výskyt sucha. To jí umožňuje testovat dopady změn klimatu na ekosystémy, ať už se jedná o produkci potravin a jejich kvalitu, či o produkci obnovitelných zdrojů energie, udržení vody v krajině, zajištění zdrojů pitné vody, neprodukční funkce zahrnující ochranu biodiverzity, chladící funkce v krajině anebo úlohu ekosystémů při snižování emisí skleníkových plynů formou ukládání uhlíku. Experimenty realizované pomocí expertízy AnaEE umožní predikovat dopady na ekosystémy s předstihem až několika desetiletí a tím i zahájit účinnou adaptaci v okamžiku, kdy je ještě možná. Logo evropské výzkumné infrastruktury AnaEE Česká účast v evropské výzkumné infrastruktuře AnaEE Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2010. ČR se jí účastní prostřednictvím národního uzlu, jímž je velká výzkumná infrastruktura CzeCOS, zařazená v Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016–2022. CzeCOS je distribuovanou výzkumnou infrastrukturou zaměřenou na výzkum globální změny v atmosféře, jakož i v nejdůležitějších ekosystémech střední Evropy, jimiž jsou lesy, agroekosystémy, louky, pastviny či mokřady. Její hostitelskou institucí je CzechGlobe – Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. CzeCOS poskytuje širokému spektru svých uživatelů jedinečné zázemí, např. růstové komory, open-top komory, experimentální stanice anebo bioreaktory pro impaktové studie účinků globální změny na terestrické a vodní ekosystémy. Ekosystémové stanice CzeCOS jsou využívány pro účely měření emisí skleníkových plynů a výzkum toků skleníkových plynů a energie v terestrických ekosystémech, včetně vyhodnocení vlivů měnících se podmínek prostředí. K výzkumu dálkových toků skleníkových plynů a látek znečišťujících ovzduší slouží poté atmosférická stanice CzeCOS. Pro dálkový průzkum Země, využitelný pro vyhodnocení prostorové variability účinků globální změny na terestrické a vodní ekosystémy a výzkum cyklu uhlíku a dalších biogeochemických cyklů ve vyšším prostorovém měřítku, slouží letecká laboratoř CzeCOS, využívající laserové skenování (lidar) a hyperspektrální a termální senzory. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – růstové komory (fytotrony) První konference konsorcia AnaEE ERIC proběhne v Praze Ve dnech 27. až 30. června 2022 proběhne v Praze první konference konsorcia AnaEE ERIC na téma „Ekosystémové služby pod tlakem: úloha experimentů“. Konference je pořádána v úzké spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Českou zemědělskou univerzitou. Bližší informace jsou dostupné na webových stránkách evropské výzkumné infrastruktury AnaEE a Ústavu výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. Poster konference AnaEE 2022 Česká účast v konsorciích evropských environmentálních výzkumných infrastruktur ČR se již jako členský stát účastní konsorcia ICOS ERIC (Integrated Carbon Observation System) a jako designovaný zakládající členský stát se zapojuje i do příprav konsorcií, jež mají řídit evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure),  DANUBIUS-RI (International Centre for Advanced Studies on River-Sea Systems) a eLTER-RI (Long-Term Ecosystem Research). Svojí účastí v konsorciu AnaEE ERIC potvrzuje ČR své čelní postavení v environmentálních vědách v Evropském výzkumném prostoru. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – experimentální pracoviště ekofyziologie rostlin Domanínek

18. 2. 2022

30 let online!

13. 2. 1992 se připojila naše země k internetu. Výročí jsme oslavili na konferenci. Zdravicí přispěl i Vint Cerf. V neděli 13. února uplynulo třicet let od okamžiku, kdy se Česká republika, tehdy ještě jako součást České a Slovenské Federativní Republiky, oficiálně připojila k Internetu. Československo se stalo 39. připojenou zemí, ze států bývalého východního bloku nás těsně předběhly pouze Maďarsko a Polsko. První připojení mělo rychlost 19,2 kb/s a vedlo do sítě uzlu EARN na univerzitě v rakouském Linci. Prvním připojeným zařízením byl velký sálový počítač IBM 4341, který vážil několik tun a zabíral prakticky celou jednu místnost v Oblastním výpočetním centru vysokých škol, spadajícímu pod ČVUT v Praze. Historickou událost si připomněli účastníci celodenní konference, kterou u příležitosti třicátého výročí pořádalo sdružení CESNET ve spolupráci se sdruženími CZ.NIC a NIX.CZ přesně na stejném místě, kde proběhl oficiální akt prvního připojení, tedy v posluchárně číslo 256 v budově Fakulty strojní ČVUT v pražských Dejvicích. Akce byla zároveň k vidění online na adrese www.30letinternetu.cz. Účastníky setkání nejdříve na dálku pozdravil jeden z tvůrců sítě Vint Cerf, který je označován jako „otec Internetu“. Po něm následovala vystoupení řady předních odborníků včetně pamětníků. Mezi nimi byl i Jan Gruntorád, emeritní ředitel sdružení CESNET, jenž stál v čele nepočetného týmu, který připojení naší země inicioval. „Vážená kolegyně, vážený kolego, dovoluji si Vás pozvat na oficiální zahájení provozu počítačové sítě INTERNET v ČSFR, které se bude konat ve čtvrtek 13. února 1992 v 9.30 hod.“ Těmito slovy Jan Gruntorád, tehdy vedoucí oddělení informačních soustav Oblastního výpočetního centra vysokých škol, uvedl pozvánku, kterou adresoval několika desítkám odborníků. V zásadě oslovil všechny, kteří měli tušení o tom, co Internet vlastně je. Pohledem většinové společnosti šlo o nevýznamnou událost, o které neinformovala žádná média. Z akce se nedochoval jediný obrazový ani zvukový záznam. Jen málokdo z pozvaných tušil, že je svědkem zlomového okamžiku, který nastartuje zásadní proměnu celé společnosti. Internet byl v té době přístupný pouze vybraným institucím. K připojení bylo zapotřebí získat souhlas americké grantové agentury National Science Foundation (NSF), která provozovala a také plně financovala tehdejší jedinou páteřní síť Internetu. Jednou z podmínek bylo, že připojení bude využito jen k akademickým účelům, komerční provoz byl nepřípustný. Zástupce NSF Steven Goldstein se zúčastnil i aktu prvního oficiálního připojení. „V roce 1992 jsme předpokládali, že Internet bude využívaný pouze v rámci vysokých skol. O masovém rozšíření do dnešní podoby nikdo neuvažoval. Kdyby tenkrát někdo předvídal, že za třicet let budou mít k Internetu přístup téměř všichni obyvatelé naší země a že se na něj budeme moci připojit kdekoli na ulici pomocí mobilních zařízení, které se vejdou do kapsy u kalhot, považovali bychom ho za snílka. Myslím, že překotný rozvoj Internetu překvapil úplně všechny,“ říká dnes Jan Gruntorád. V současnosti má přístup k Internetu více než polovina lidské populace, přes čtyři miliardy osob. V České republice je podle listopadového průzkumu ČSÚ připojeno 83 % domácností, mobilní Internet využívá přes šest milionů lidí. Registr národních domén, spravovaný sdružením CZ.NIC, obsahuje přibližně 1,4 milionu položek. Průměrná rychlost, kterou se připojují tuzemské rodiny, se v závislosti na zvolené technologii pohybuje od 25 do 50 Mb/s. V porovnání s rychlostí prvního připojení (19,2 kb/s) se tak pohybujeme v tisíckrát vyšším řádu. Nejvyspělejší infrastruktury nabízejí ještě vyšší rychlost. Například páteř vědecko-výzkumné sítě CESNET dosahuje rychlosti 100 Gb/s, tady už mluvíme o 10milionkrát vyšší kapacitě. A CESNET už svou síť připravuje na rychlost 400 Gb/s. Zatímco v prvních letech Internetu se úsilí odborné sféry soustředilo zejména na technologický rozvoj, tedy na budování potřebné infrastruktury a vývoj nových zařízení, v poslední době vyvstávají stále více do popředí otázky spojené s otevřeností sítě a její svobodou. Právě tímto tématem se zabýval také Vint Cerf v předtočené zdravici, kterou zhlédli návštěvníci konference. „V současnosti pozorujeme mnoho škodlivých věcí, které se v online prostředí dějí, a také kroky, kterými na ně chtějí reagovat některé vlády. Jejich motivace mohou být pochopitelné, ale svými postupy nemusejí nutně dosáhnout výsledků, které by se nám všem líbily. Proto je dnes naším úkolem přijít na to, jak ochránit svobodu, prospěšnost a otevřenost Internetu a zároveň pracovat s faktem, že existují lidé, které jiní lidé přes toto médium zraňují, často napříč hranicemi mezi státy. Tedy jak ochráníme naše občany, udržíme je v bezpečí a umožníme jim užívat internetovou síť, a přesto zachováme otevřenost, která je tak klíčová k propojování a sdílení vědeckého poznání,“ pronesl ve svém příspěvku Vint Cerf, jenž dnes působí v pozici viceprezidenta a Chief Internet Evangelist (hlavního internetového evangelisty) společnosti Google. Převzato z e-infra.cz

15. 2. 2022

Výzkumní stakeholdeři debatovali nad budoucností velkých výzkumných infrastruktur ČR

V úterý dne 15. února 2022 hostila Masarykova univerzita (MUNI) ve spolupráci se Středoevropským technologickým institutem (CEITEC) již 5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR. Tato každoroční konference a její organizátor, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), nabízí výzkumným stakeholderům v ČR unikátní příležitost diskutovat o těch nejaktuálnějších otázkách agendy velkých výzkumných infrastruktur. Z důvodu i nadále přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace způsobené šířením coronaviru SARS-CoV-2 a nemoci Covid-19, resp. restriktivních opatření tím vyvolaných, musela být konference uspořádána ve virtuálním prostředí. I přesto se jí zúčastnilo přes 300 registrovaných účastníků, kteří sledovali přímý přenos vysílaný ze studia na Masarykově univerzitě. Program konference zahájil ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, který představil návrh MŠMT na podporu velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v období nadcházejícího víceletého finančního rámce 2023–2029. Úvodem vystoupil také rektor Masarykovy univerzity Martin Bareš a ministryně Helena Langšádlová, reprezentující nově ustavený úřad pro vědu, výzkum a inovace při Úřadu vlády ČR. “Vysoká kvalitativní úroveň českých velkých výzkumných infrastruktur a jejich socioekonomické přínosy a dopady musí být adekvátně reflektovány také v jejich veřejném financování. Musíme přijmout taková opatření, která zabezpečí postavení velkých výzkumných infrastruktur ČR, a i ČR jako celku, v Evropském výzkumném prostoru a v konsorciích evropských výzkumných infrastruktur. Předsednictví ČR v Radě EU se v 2. pol. roku 2022 zaměří na výzkumné infrastruktury jako na jednu ze svých stěžejních priorit s tím, že ambicí bude přijmout Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám. ČR bude také hostit další ročník mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ʻICRI 2022ʼ. Této konference se zúčastní stovky výzkumně-infrastrukturních stakeholderů z celého světa. V průběhu konference bude přitom přijata tzv. Brněnská deklarace k výzkumným infrastrukturám, vyzývající k budování celosvětového integrovaného ekosystému výzkumných infrastruktur. Čeští vědci a politici by proto měli budoucímu rozvoji velkých výzkumných infrastruktur věnovat náležitou pozornost,“ uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík. Ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík Monitorování velkých výzkumných infrastruktur v roce 2021 V průběhu dopolední části programu konference byly nejprve představeny výstupy mezinárodní peer-review evaluace velkých výzkumných infrastruktur ČR, kterou provedlo MŠMT v roce 2021. Následně byly Technologickým centrem AVČR prezentovány rovněž výsledky pilotní analýzy socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur (.zip soubor), provedené na základě informací dostupných za léta 2016–2020. Vypracování této analýzy bylo financováno MŠMT, přičemž v nadcházejícím období se počítá mj. i s přípravou komplexní metodiky ke sledování socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur v dlouhodobých časových horizontech. Programový blok následně uzavřeli provozovatelé vybraných velkých výzkumných infrastruktur, kteří seznámili obecenstvo s případovými studiemi, jak úzce velké výzkumné infrastruktury spolupracují s průmyslem, jak intenzivně se podílí na krizovém managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, jak zásadně přispívají k vývoji léčiv proti onemocnění Covid-19, a jak sbírají data o socioekonomických dopadech pandemie na společnost. Masarykova univerzita (MUNI) Financování velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků v letech 2023–2029 V návaznosti na mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR a provedení analýzy jejich socioekonomických přínosů a dopadů bude letos vláda ČR přijímat nový víceletý finanční rámec podpory velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR pro období po roce 2022. MŠMT předloží návrh na financování velkých výzkumných infrastruktur poté, co vláda ČR schválí výdaje státního rozpočtu ČR na výzkum, vývoj a inovace na rok 2023 a jejich střednědobý výhled na léta 2024–2025. Je přitom velmi důležité, aby rozpočtová alokace k financování velkých výzkumných infrastruktur byla dostatečná, co do své výše, měla prorůstový charakter a reflektovala tak inflační vývoj, a byla také předvídatelná a umožnila tak velkým výzkumným infrastrukturám dlouhodobé finanční plánování, co do provozu zařízení, poskytování služeb, plánování investičního rozvoje a zapojení se do mezinárodních výzkumně-infrastrukturních partnerství. Středoevropský technologický institut (CEITEC) Evropské výzkumné infrastruktury koordinované ČR Na úvod odpolední části programu konference byli účastníci informováni o aktuálním stavu realizace projektů evropských výzkumných infrastruktur ELI (Extreme Light Infrastructure) a EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), které jsou koordinovány výzkumnými infrastrukturami ČR. Oba dva projekty jsou zařazeny na nejnovější aktualizaci Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury z roku 2021, která obsahuje celkem 41 úspěšně implementovaných projektů evropských výzkumných infrastruktur – tzv. ESFRI Landmarks (z nich 25, jichž je účastna ČR), a celkem 22 tzv. ESFRI Projektů (z nich 7, kterých se účastní ČR). Extreme Light Infrastructure (ELI) – ELI Beamlines ČR se připravuje na implementaci iniciativy EOSC Program konference byl zakončen „odečtem“ příprav na implementaci iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Vybudování komplexní, integrované a interoperabilní datové infrastruktury pro zpracování, ukládání, sdílení a výměnu vědeckých dat – v souladu s tzv. FAIR (Findability, Accessibility, Interoperability and Reusability) principy – bude podpořeno ze zdrojů Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), jehož prostřednictvím bude ČR čerpat prostředky politiky soudržnosti EU. Vědečtí stakeholdeři ČR proto mobilizují svou expertízu a kapacity k budování centrálních a vědně-oborových repositářů české národní datové infrastruktury. Jejich koordinace probíhá pod organizační záštitou e-infrastruktury e-INFRA CZ a Národní technické knihovny, přičemž výzvy k předkládání návrhů projektů do OP JAK budou vyhlášeny již letos v návaznosti na schválení OP JAK ze strany Evropské komise. European Environmental Exposure Assessment Network (EIRENE) – RECETOX Research Infrastructure Záznam přímého přenosu z konference je dostupný na YouTube kanálu Masarykovy univerzity. Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj těch nejvyspělejších technologií, vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přináší znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev stěžejní relevance. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury svou nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje mj. schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, jež v konečném důsledku mj. přispívá nebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním své expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy. Prezentace přednášejících Radim Boháček Petr Březina Marián Hajdúch Jan Hajič Jana Klánová Lukáš Levák Luděk Matyska Michal Pazour,Inka Vaverková Sylvie Samková Radislav Sedláček Fotogalerie

14. 2. 2022

Témata diskusí na ICRI 2022 jsou už známa

Celospolečenské a ekonomické přínosy a dopady spolu se společenskou zodpovědností výzkumných infrastruktur, jejich role a mezinárodní spolupráce a také rozvoj integrovaného ekosystému infrastruktur. To jsou tři nosná témata letošního ročníku Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022, která se uskuteční mezi 19. a 21. říjnem v Brně. Brno při příležitosti českého předsednictví Radě Evropské unie převzalo pořadatelskou štafetu Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022 a v říjnu se tak do jihomoravské metropole sjedou přední osobnosti vědy a výzkumu. Zejména stakeholdeři, tvůrci politik a provozovatelé výzkumných infrastruktur. Součástí příprav jsou i pravidelná setkání programového výboru, který se podílí na výběru prezentujících pro konferenci, ale i samotných témat, která budou pro letošní diskuzi o infrastrukturách stěžejní. Vybrána jsou s ohledem na současné trendy a výzvy, s nimiž se výzkumné infrastruktury potýkají a na něž je třeba reagovat. Pro letošní rok jsou následující: * Celospolečenské a ekonomické přínosy a dopady a společenská zodpovědnost výzkumných infrastruktur * Mezinárodní spolupráce a role výzkumných infrastruktur * Rozvoj integrovaného ekosystému infrastruktur „Členové programového výboru jsou s ohledem na mezinárodní rozměr konference vybráni z celého světa a i když pocházejí z různých prostředí, je zjevné, že témata jako udržitelný rozvoj související s přechodem na zelenou ekonomiku, funkční ekosystém výzkumných infrastruktur nebo třeba větší otevřenost a význam komunikace směrem k širší veřejnosti, rezonují napříč kontinenty,“ upřesňuje hlavní pořadatel ICRI 2022 Ondřej Hradil z Masarykovy univerzity. Další informace týkající se ICRI 2022 můžete sledovat na webových stránkách www.icri2022.cz, na Twitteru či LinkedInu. Pro zájemce je až do 31. března otevřena výzva k pořádání doprovodného programu konference v podobě tzv. Side a Satellite events.