Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádalo v 2. pol. roku 2021 hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací, provozujících špičkové výzkumné infrastruktury. Evaluace byla postavena plně na principu mezinárodního peer-review a zaměřila se na zevrubný monitoring a zhodnocení benefitů členství ČR v mezinárodních organizacích CERN (European Organisation for Nuclear Research) EMBC (European Molecular Biology Conference), EMBL (European Molecular Biology Laboratory), ESA (European Space Agency), ESO (European Southern Observatory), JINR (Joint Institute of Nuclear Research) a VKIFD (Von Karman Institute for Fluid Dynamics). Po prvním cyklu uskutečněném v roce 2016 se jednalo o druhé kolo hodnocení tohoto druhu, a stejně jako v roce 2016, i v roce 2021 poskytla mezinárodní evaluační komise MŠMT velmi cenná odborná doporučení, jak dosavadní benefity členství ČR v mezinárodních organizacích ještě zvýšit a maximalizovat. Členské příspěvky MŠMT do uvedených mezinárodních organizací činily v roce 2021 celkem téměř 870 mil. Kč. CERN – Experiment ATLAS (A Toroidal LHC ApparatuS) Metodický rámec evaluace a mezinárodní hodnotící komise Metodický rámec evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací zahrnoval širokou škálu hodnotících kritérií, která se zaměřila na rozsáhlou paletu atributů souvisejících s výkonem členství ČR v mezinárodních organizacích a benefity z nich vyvěrajícími. Monitoringu byl tak podroben způsob, jakým se ČR do mezinárodních organizací zapojuje, co do tvorby politiky a strategie účasti, koordinace politických a výzkumných stakeholderů ČR či jejich zastoupení v řídících a poradních orgánech mezinárodních organizací. Stěžejní pozornost byla poté věnována evaluaci, jakým způsobem se uživatelská komunita ČR zapojuje do vědeckých experimentů, výzkumných programů, vývoje nových technologií, transferu znalostí, průmyslových zakázek a vzdělávacích a jiných školících aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi realizovány a nabízeny. Samotný hodnotící proces zkombinoval panelové hodnocení s hodnocením formou vzdálených recenzí, přičemž finální odpovědnost za výstupy evaluace nesla mezinárodní hodnotící komise, složená z renomovaných zahraničních odborníků na výzkumně-infrastrukturní problematiku, která konečné výstupy hodnocení zaznamenala formou konsensuálních posudků akcentujících silné a slabé stránky členství ČR, stejně jako hrozby a příležitosti do budoucna. CERN – Experiment ALICE (A Large Ion Collider Experiment) Vědecká instrumentace a výzkumné programy Všeobecně lze konstatovat, že s ohledem na výši svých členských příspěvků využívá ČR příležitosti, jež jsou nabízeny mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací české výzkumné a průmyslové komunitě, velmi solidně. ČR se intenzivně zapojuje do výzkumných programů a vývoje instrumentace, a to zejména, co se týče experimentů ATLAS a ALICE v CERN, komplexu urychlovačů částic NICA, SHE Factory a neutrinového teleskopu Baikal-GVD v rámci JINR, nebo kosmických misí Solar Orbiter a JUICE realizovaných ESA. Přesto však existuje i potenciál pro intenzivnější zapojení, např. do konstrukční fáze teleskopu ELT budovaného ESO. Vzhledem k robustnímu zapojení ČR do nově připravovaných klíčových projektů AWAKE a FCC v CERN a ATHENA, LISA nebo Comet Interceptor v ESA je možné očekávat další progresivní rozvoj těchto přínosů v budoucnu. Co do EMBL, další příležitosti přinese jak nově otevřené špičkové Centrum zobrazovacích technologií, tak i nový vědecký program, který přímo reflektuje mj. potřeby české biologické komunity. Čeští vědci náleží taktéž mezi významné přispěvatele do vědeckých publikací vzešlých z využití experimentální instrumentace mezinárodních organizací, což platí jak pro disciplinární oblasti jaderné a částicové fyziky, astronomie a astrofyziky, tak i pro segment kosmických aktivit a biologických věd. Zapojení výzkumné komunity ČR do výzkumných programů mezinárodních organizací a využití takto generovaných vědeckých dat je na vysoké úrovni a převyšuje míru příspěvků ČR na jejich financování. ESA – Mise Solar Orbiter Průmyslové zakázky a technologický transfer Velmi slušné výsledky má ČR i při zapojování do průmyslových zakázek vyhlašovaných mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. V případě CERN se ČR řadí dokonce mezi vůbec nejúspěšnější členské země. Vysoká návratnost je charakteristickým rysem také v případě členství ČR v JINR. Určitým deficitem je však přetrvávající neschopnost českých podniků zapojit se do nominální hodnotou vysoce objemných kontraktů na dodávky komplexnějších technologických aparatur mezinárodních organizací. Značný potenciál v této oblasti panuje zejména u ESA a ESO, v jejichž průmyslových zakázkách by mohly české firmy hrát významnější roli. K intenzivnějšímu transferu znalostí a technologií do inovativních produktů a služeb v podání českých podniků přispívá podnikatelský inkubátor ESA BIC Czech Republic. Nově koncipovaný podnikatelský inkubátor CERN BIC CZECH, jenž bude ustaven v blízké budoucnosti, by jej měl v tomto ohledu doplnit. ESA – Mise JUICE (JUpiter ICy moons Explorer) Vzdělávání a školící aktivity Čeští studenti a výzkumní pracovníci se solidním způsobem zapojují do vzdělávacích a školících aktivit nabízených mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací. K maximalizaci potenciálu využití těchto příležitostí mají dále pomoci mj. i program studijních stáží v CERN, program stáží pro studenty, mladé vědce a inženýry v ESO a činnosti vzdělávací kanceláře ESA ESERO v ČR. Dlouhodobou slabinou zapojení ČR do mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací je přes jisté dílčí úspěchy stále ještě nedostatečné zastoupení v jejich řídících a i dalších manažerských strukturách, včetně vedoucích pozic výzkumných a technologických programů. ESO – Teleskop ELT (Extremely Large Telescope Mezinárodní peer-review hodnocení výzkumných infrastruktur organizovaná v roce 2021 V průběhu roku 2021 uspořádalo MŠMT na principu mezinárodního peer-review hodnotící procedury velkých výzkumných infrastruktur a přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací. MŠMT tak v průběhu roku 2021 hodnotilo jak výzkumné infrastruktury provozované českými výzkumnými stakeholdery, tak i zapojení ČR do výzkumných infrastruktur mezinárodního charakteru, a to, ať už se jednalo o konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), mezinárodní výzkumné infrastruktury ustavené podle národních právních rámců jejich hostitelských států, anebo mezinárodní organizace založené na základě mezinárodního práva veřejného. Zatímco výstupy hodnocení velkých výzkumných infrastruktur slouží jako nezávislý odborný podklad pro přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o financování velkých výzkumných infrastruktur během nadcházejícího víceletého rozpočtového rámce 2023–2029, evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací přinesla doporučení, jak zefektivnit výkon těchto členství a využívat plného potenciálu, která tato členství pro českou výzkumnou a průmyslovou komunitu přinášejí. ESO – Teleskopy ALMA (Atacama Large Millimeter/Sub-Millimeter Array)
-
5. ročník Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR proběhne 15. února 2022
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) Vás ve spolupráci s Masarykovou univerzitou (MUNI) a Středoevropským technologickým institutem (CEITEC) zvou k účasti na 5. ročníku Národního dne velkých výzkumných infrastruktur ČR, který proběhne v úterý dne 15. února 2022. S ohledem na přetrvávající nepříznivý epidemiologický vývoj, co do šíření coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, a platná proti-epidemiologická opatření, jež neumožňují uspořádání konference v potřebném počtu prezenčních účastníků, je konání konference přesunuto do virtuálního prostředí. Zrušena je tedy poster session velkých výzkumných infrastruktur ČR, a i exkurze do prostor výzkumných infrastruktur a dalších pracovišť Masarykovy univerzity a kampusu Středoevropského technologického institutu (CEITEC) v brněnských Bohunicích. Datum: úterý dne 15. února 2022 Čas: 09:30 – 17:00 hod. SEČ Odkaz: YouTube kanál Masarykovy univerzity Program: 5thLRIsNationalDay_Programme (pdf) Registrace: Registrační formulář Kontakt: 5thLRIsNationalDay@msmt.cz Program konference, které se zúčastní čelní představitelé ústředních orgánů státní správy ČR, vysokých škol, Akademie věd ČR a dalších veřejnoprávních a soukromoprávních výzkumných organizací ČR, bude zahrnovat přednášky a diskuze k následujícím tématům: * Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR; * Analýza socioekonomických přínosů a dopadů velkých výzkumných infrastruktur ČR; * Podpora velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v letech 2023–2029; * Evropské výzkumné infrastruktury koordinované ČR; * Architektura budování národní datové infrastruktury ČR. Konference bude probíhat v českém jazyce bez tlumočení. Účast na konferenci je bezplatná a veřejná. Účastníci, kteří vyplní své kontaktní údaje prostřednictvím registračního formuláře – nejpozději do pátku dne 28. ledna 2022 – obdrží na adresu své elektronické korespondence připomínku účasti s webovým odkazem ke sledování přímého přenosu z konference. V případě jakýchkoliv dotazů či podnětů se lze obrátit na Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) na adrese elektronické korespondence 5thLRIsNationalDay@msmt.cz.
-
Slovinsko se stalo 24. členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury BBMRI-ERIC
Slovinsko se oficiálně stalo členskou zemí BBMRI-ERIC (Biobank and Biomolecular Resources Research Infrastructure Consortium), konsorcia evropské výzkumné infrastruktury pro bio-bankovnictví a bio-molekulární výzkum se statutárním sídlem v rakouském Štýrském Hradci. Slovinsko bylo schváleno shromážděním členů konsorcia BBMRI-ERIC dne 19. listopadu 2021. ČR se jako jeden ze zakládajících členů účastní konsorcia prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI-CZ (Banka klinických vzorků). Evropská výzkumná infrastruktura BBMRI-ERIC zpracovává a dlouhodobě uchovává humánní biologický materiál a asociovaná klinická data a zpřístupňuje je výzkumným uživatelům. Konsorcium BBMRI-ERIC sdružuje na 700 bio-bank provozovaných v jeho členských státech. Katalog BBMRI-ERIC Directory je přitom největším katalogem biologických vzorků na světě, jenž umožňuje svým uživatelům vyhledávat miliony vzorků online a naplňuje tak i hlavní poslání konsorcia BBMRI-ERIC, jímž je usnadnit přístup k biologickým vzorkům, datům a bio-molekulárním zdrojům pro vědecké účely. BBMRI-CZ: Banka klinických vzorků Slovinský národní uzel BBMRI-ERIC Slovinský národní bio-bankovní uzel BBMRI.SI byl založen v roce 2020 jako konsorcium 3 slovinských veřejných univerzit – Univerzity v Mariboru, Univerzity v Lublani a Primorské univerzity, a Univerzitního lékařského centra v Mariboru. Svým charakterem se jedná o multidisciplinární konsorcium, které propojuje poznatky z oblasti medicíny a zdravotnických věd, chemie a inženýrství, i informačních technologií a práva. Slovinské bio-banky shromažďují všechny typy lidských vzorků od tekutých a pevných tkání přes čerstvě zmrazené a formalínem fixované parafinové vzorky až po izolované buňky a různé extrakty biomolekul. Mezi nejznámější slovinské bio-banky patří Bio-banka biopsií kosterního svalstva Lékařské fakulty Univerzity v Lublani, Virová bio-banka Lékařské fakulty Univerzity v Lublani, Bio-banka ledvinových tkání Univerzitního lékařského centra v Mariboru a Bio-banka autoimunitních onemocnění Lékařské fakulty Univerzity v Mariboru. prof. Urban Bren, koordinátor BBMRI.SI
-
Pořadatelé ICRI 2022 vyzývají k zapojení se do doprovodného programu
Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách ICRI 2022, která se mezi 19. a 21. říjnem uskuteční v Brně, nabídne krom hlavního programu v podobě plenárních a paralelních sekcí také program doprovodný. Organizátoři za tímto účelem zveřejnili výzvu směřující na zájemce o pořádání právě těchto doprovodných akcí, tzv. Side a Satellite events. Smyslem Side a Satellite evets je oslovit ještě širší skupinu stakeholderů a aktivně je zapojit do diskuze o tématech souvisejících s výzkumnými infrastrukturami, podělit se o své vize a plány. Zatímco pro Satellite events jsou vyhrazeny dva dny před formálním začátkem konference, nejsou vázány místem konání a počítá se v jejich případě s aktivitou zejména českých uzlů mezinárodních výzkumných infrastruktur, Side events se uskuteční ve dnech konference v Brně. Zájemci o pořádání Side events tak budou mít možnost využít asistence organizačního týmu konference. Rozdíl je rovněž v počtu akcí – zatímco pro Side events je v programu vyhrazeno nanejvýš dvanáct slotů, Satellite events v tomto ohledu nijak limitovány nejsou. „Cílem není vybrat jen pár nejlepších přihlášek, ale zkoordinovat pořádání více akcí zorganizovaných různými infrastrukturami. Pokud bude návrh na akci vyhovovat kvalitativním a formálním nárokům, mohou zájemci svou akci zorganizovat pod značkou ICRI 2022,“ říká za pořadatele Zuzana Vémolová, která je zároveň pro zájemce kontaktní osobou. „Při výběru témat jednoho či druhého typu akce mají zájemci volnou ruku, chtěli bychom však apelovat, aby se vztahovala k tématům výzkumných infrastruktur.“ Přihlášku k pořádání Side a Satellite events je třeba vyplnit na webu ICRI 2022, kde jsou k nalezení i příslušné pokyny. Výzva je otevřená do 31. března.
-
Výzva v programu instalačních grantů EMBO pro období let 2023–2027
Mezinárodní organizace EMBO/EMBC (European Molecular Biology Organisation/Conference) otevřela výzvu pro projekty v rámci programu tzv. strategických rozvojových instalačních grantů (SDIG). Ucházet se o ně mohou vědci v oborech molekulární biologie, kteří se vrací anebo se v posledních 2 letech vrátili ze zahraničních výzkumných pracovišť a chtějí si vytvořit v domácích podmínkách svůj výzkumný tým. Program zajišťuje každoroční podporu ve výši 50 tis. EUR po dobu 3 let, v případě splnění podmínek automaticky prodlužovanou o další 2 roky. S grantem jsou spojeny další výhody v rámci networkingu EMBO, jako jsou výměnné pobyty na špičkových evropských pracovištích anebo možnost účasti na konferencích a workshopech. Termín k předkládání přihlášek běží až do dne 15. dubna 2022. Grant je v případě českých vědců hrazen z větší části z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Bližší podmínky a přihlašovací formulář lze nalézt na webových stránkách EMBO. Kromě programu instalačních grantů nabízí EMBO/EMBC i celou řadu dalších grantů a stipendií: * Postdoktorandská stipendia (Postdoctoral Fellowships); * Krátkodobá stipendia výměnných pobytů (Scientific Exchange Grants); * Stipendijní pobyty na kmenových pracovištích EMBO (Core Facility Fellowships); * Young Investigator Programme (prestižní grant pro mladé vědce). ČR je nově v rámci tříletého pilotního projektu EMBO zařazena mezi země s nižší účastí a úspěšností v grantových řízeních, pročež získala tzv. under-participating status. Tento poskytuje českým vědcům určité výhody v procesu hodnocení grantových návrhů. Například 5 nových post-doktorských pozic je rezervováno pro uchazeče z takto zařazených zemí. Pokud přihláška těchto uchazečů splňuje základní formální kritéria, měli by mít garantován přístup k pohovoru s hodnotící komisí. V nabídce jsou rovněž speciální lektorské kurzy a další výhody. Bližší informace o rozsahu poskytnutých výhod jsou k nalezení na webových stránkách EMBO.
-
Přihlášky na stáže v ESA předkládejte do dne 28. února 2022
Studenti posledního ročníku vysokých škol na magisterském stupni a rovněž čerství absolventi magisterského studia v technických, přírodovědných či ekonomických oborech mají možnost do dne 28. února 2022 zasílat přihlášky do programu stáží Young Graduate Trainee Evropské kosmické agentury (ESA). Program Young Graduate Trainee (YGT), který je jednoletý s možností prodloužení až na 2 roky, nabízí jedinečnou možnost pracovat na inspirativních kosmických projektech v samotném centru evropské kosmonautiky na pozicích v oborech inženýrství, věda, IT či v administrativě. ESA každoročně vypisuje cca 100 pozic YGT. Stáže probíhají ve vybraném zařízení ESA a jsou ze strany ESA financované od 2 300 EUR měsíčně. O účast v programu se mohou ucházet pouze občané členských, přidružených či spolupracujících zemí ESA, včetně ČR. Podmínkou k zahájení stáže je dokončení magisterského stupně studia. Přehled aktuálně vypsaných pozic je dostupný na kariérním portálu ESA. Krátkodobé stáže Kromě dlouhodobých stáží YGT nabízí ESA rovněž možnost krátkodobých stáží v délce od 3 do 6 měsíců, které jsou otevřeny uchazečům v jejich posledním či předposledním ročníku magisterského studia. Je nutné, aby byl stážista po celou dobu pobytu zapsán ke studiu na vysoké škole. Podmínky pro přijetí jsou podobné jako u programu YGT, na krátkodobých stážích stážisté dostávají příspěvek ve výši kolem 600 EUR měsíčně. Pozice jsou vypisované vždy v listopadu. Více informací je k dispozici na webových stránkách ESA. YGT 2022 (image: ESA)
-
Výzkumné infrastruktury prioritou předsednictví ČR v Radě EU v 2. pol. roku 2022
Ve čtvrtek dne 3. února 2022 se pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uskutečnil v konferenčních prostorách Národní technické knihovny kulatý stůl k předsednictví ČR v Radě EU a sektorovým tématům, která bude ČR v průběhu 2. pol. roku 2022 jakožto předsednický stát Rady EU adresovat. Účelem konference tak bylo představit politickým a odborným stakeholderům, jakož i hospodářským a sociálním partnerům, prioritní témata, na něž se MŠMT během předsednického programu zaměří. Přiblížen byl poté i koncept politických a odborných jednání, které MŠMT k agendám výzkumu (pdf), vzdělávání a mládeže během předsednictví ČR v Radě EU uspořádá. Kulatý stůl byl z důvodu i nadále přetrvávající nepříznivé epidemiologické situace zorganizován v hybridním formátu, kdy nutně omezený počet účastníků přítomných fyzicky v konferenčních prostorách doplnilo obecenstvo sledující přímý přenos z kulatého stolu prostřednictvím internetového rozhraní. Na kulatém stolu vystoupili mj. ministr školství, mládeže a tělovýchovy Petr Gazdík, ministr pro evropské záležitosti Mikuláš Bek a také ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová. Národní technická knihovna Závěry Rady EU k výzkumným infrastrukturám Výzkumné infrastruktury se stanou, co se týče agendy výzkumu, jednou ze stěžejních priorit programu předsednictví ČR v Radě EU. MŠMT hodlá přímo navázat na výstupy aktivit Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), kterých bylo dosaženo v letech 2019–2021 za předsednictví Jana Hrušáka, zmocněnce MŠMT pro výzkumné infrastruktury, a to „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, resp. „Strategy Report on Research Infrastructures in Europe: Roadmap of the European Strategy Forum on Research Infrastructures 2021“. Cílem MŠMT je přitom v tomto kontextu přenést klíčové priority budoucího rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému z úrovně ESFRI na politickou úroveň ministrů členských států EU a přijmout závazek členských států EU k dalšímu rozvoji výzkumně-infrastrukturního ekosystému v Evropě formou Závěrů Rady EU, stanovujících stěžejní cíle, a i nástroje k jejich dosažení. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines v Dolních Břežanech Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022 Za účelem zprostředkování debat k otázkám budoucího rozvoje politiky výzkumných infrastruktur v EU a ve světě uspořádá MŠMT společně s Masarykovou univerzitou a se Středoevropským technologickým institutem konferenci ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), jež proběhne ve dnech 19. až 21. října 2022 v Brně návazně na plenární zasedání ESFRI ve dnech 18. až 19. října 2022. Nad rámec schválení Závěrů Rady EU k výzkumným infrastrukturám, jejichž cílem je přijetí politického závazku členských států EU, co se týče budoucího směřování výzkumně-infrastrukturní politiky v EU, je ambicí ČR využít příležitosti konání konference ICRI 2022 v ČR rovněž k přijetí tzv. Brněnské deklarace k výzkumným infrastrukturám, jež vytyčí cíle pro rozvoj integrovaného a interoperabilního globálního ekosystému výzkumných infrastruktur, jako klíčové součásti kritické infrastruktury a nástroje k řešení velkých socioekonomických výzev pomocí znalostních řešení. Mezinárodní konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2022 Výzkumné infrastruktury tvoří páteřní infrastrukturní síť zařízení pro provádění špičkového základního a aplikovaného výzkumu, posouvajícího hranice lidského poznání za dosud známé horizonty. Jsou taktéž platformou pro vývoj těch nejvyspělejších technologií, vykazujících potenciál k uplatnění v inovativních řešeních s vysokou přidanou hodnotou. Výzkumné infrastruktury mají proto i významné přesahy mimo sektorovou oblast vědy a přináší znalostní a technologické předpoklady pro řešení socioekonomických výzev stěžejní relevance. Svým zapojením do krizového managementu pandemie coronaviru SARS-CoV-2, resp. onemocnění Covid-19, prokázaly výzkumné infrastruktury svou nezpochybnitelnou roli nedílné součásti kritické infrastruktury státu, jejíž připravenost ovlivňuje mj. schopnost společnosti reagovat na jakékoliv krizové scénáře žádající si znalostní řešení. Výzkumné infrastruktury proto představují vysoce strategickou investici, která v konečném důsledku přispívá anebo i přímo determinuje makro-regionální rozvoj. Poskytováním své expertízy, přístrojového vybavení, vědeckých dat a souvisejících služeb na bázi politiky otevřeného přístupu jsou výzkumné infrastruktury vlajkovou iniciativu politiky otevřené vědy.
-
Portugalsko se stává členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC
Portugalsko se stalo novým členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC (European Infrastructure of Open Screening Platforms for Chemical Biology), mezi jehož zakladatelské členské státy náleží od roku 2018 mj. i ČR, zapojená do konsorcia prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a českého národního uzlu CZ‑OPENSCREEN (Národní infrastruktura chemické biologie), koordinovaného Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Účast Portugalska v konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC řídí portugalská Národní infrastruktura pro chemickou biologii a genetiku PT-OPENSCREEN, která byla zařazena na portugalskou Cestovní mapu výzkumných infrastruktur v roce 2020. Ústředí PT-OPENSCREEN sídlí při Institute for Health Research and Innovation při University of Porto a sdružuje hlavní výzkumná centra v oblasti chemie a biologie v celé zemi. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie Portugalský národní uzel EU-OPENSCREEN ERIC „Pro portugalský výzkum v oblasti chemické biologie nastávají opravdu vzrušující časy. Podařilo se nám vytvořit dynamickou národní infrastrukturu a nyní jsme hrdí na to, že můžeme spojit své síly s nejlepšími evropskými institucemi v oboru. Rád bych poděkoval Portugalské nadaci pro vědu a technologie za její vytrvalou podporu a konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC za to, že nás přijalo do své rodiny,“ uvedl profesor António Pombinho, portugalský delegát ve správních orgánech konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. „Jsem velice rád, že se Portugalsko připojuje k EU-OPENSCREEN ERIC jako nová členská země. Jedná se o důležitý milník. Portugalská infrastrukturní iniciativa urazila od ustavujícího jednání PT-OPENSCREEN v červenci 2018 dlouhou cestu. Tyto vynikající instituce a univerzity se nyní mohou stát členy naší sítě 24 evropských partnerských pracovišť a realizovat výzkumné projekty EU-OPENSCREEN ERIC s využitím našich jedinečných sbírek screeningových sloučenin,“ konstatoval Bahne Stechmann, vedoucí oddělení provozu a vědecké strategie konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. „Pandemie Covid-19 ukázala, jak moc důležitá je spolupráce a multidisciplinární výzkum. Portugalská chemicko-biologická komunita významně přispěje k projektu EU-OPENSCREEN a nové ústavy budou privilegovanými partnery v budoucích výzkumných projektech vedených EU-OPENSCREEN ERIC,“ dodal Wolfgang Fecke, generální ředitel konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie Český národní uzel EU-OPENSCREEN ERIC CZ-OPENSCREEN nabízí svým uživatelům z řad biologů a chemiků zavedené standardní biologické a biochemické testování, ve spolupráci s uživateli vývoj nových testů, testování s vysokou propustností HTS (High-Throughput Screening), profilování chemických sloučenin na panelu buněčných linií a také medicinálně-chemickou optimalizaci identifikovaných biologicky aktivních sloučenin. CZ‑OPENSCREEN zároveň systematicky buduje sbírku chemických sloučenin zahrnující jak diverzní komerčně dostupné sloučeniny, tak i chemické sloučeniny originálně syntetizované v ČR. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie