Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 byla oficiálně publikována
Šesté vydání Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) z roku 2021 – Strategická zpráva ESFRI o výzkumných infrastrukturách – byla veřejně představena dne 7. prosince 2021 v rámci akcí slovinského předsednictví v Radě EU při virtuálním slavnostním vysílání z Lublaně. Tato virtuální akce zaznamenala vysokou účast a nabídla mnoho nových informací a postřehů v souvislosti s vývojem ekosystému výzkumných infrastruktur v Evropě. Byla jedinečnou příležitostí, jak oslavit aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021. Mezi pozvanými účastníky byli představitelé EU, delegáti ESFRI, zástupci projektů výzkumných infrastruktur a správních orgánů, národní a regionální stakeholdeři i média. Cestovní mapa ESFRI 2021 je již šestým vydáním tohoto dokumentu. Od roku 2006 tak Cestovní mapy ESFRI ovlivňují evropské a národní strategie, politiku a financování výzkumných infrastruktur. ESFRI pravidelně aktualizuje tuto Cestovní mapu, aby poskytovala koherentní a strategickou vizi zajišťující, že Evropa má vynikající výzkumné infrastruktury ve všech oblastech vědy a inovací. Klíčová poselství vydaná pro rok 2021, připravená během pandemie COVID-19, zdůrazňují význam světových výzkumných infrastruktur umožňujících špičkový výzkum pro řešení naléhavých požadavků a výzev naší společnosti. Tato Cestovní mapa, která ze všech vydání od roku 2006 obsahuje projekty s nejvyššími celkovými náklady na přislíbené investice, ukazuje přetrvávající ochotu národních vlád významně investovat do zlepšování kapacit výzkumných infrastruktur v Evropě, což je důležitý prvek dlouhodobé vědecké suverenity a připravenosti EU na krize. „Cestovní mapa ESFRI 2021 připravuje cestu pro plně rozvinutý ekosystém evropských výzkumných infrastruktur,“ uvedla Anna Panagopoulou, ředitelka pro Evropský výzkumný prostor a inovace z Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace. Cestovní mapa ESFRI 2021 zahrnuje 41 evropských výzkumných infrastruktur, které již byly implementovány, a 22 projektů, které jsou v přípravné fázi. Celkové investice do těchto, často celosvětově unikátních zařízení, přesáhne 25 miliard EUR. Jan Hrušák, předseda ESFRI, zdůraznil, že: „Cestovní mapa ESFRI představuje nový koncept zaměřující se na připravenost a implementaci na základě potřeby poskytovat vědu a služby společnosti. Výzkumné infrastruktury tak musí být provozuschopné. To se také promítlo do procesu hodnocení. Bylo zavedeno pravidlo 10 let, po jejichž uplynutí musí být výzkumné infrastruktury implementovány, začít poskytovat služby.“ Potřeby strategického rozmístění výzkumných infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru jsou nyní lépe chápány. Výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají ke klíčovým politickým prioritám EU jako je Green Deal, Twin Transition a Health Union. Jsou klíčové pro řešení nejrůznějších společenských výzev, jak ukazuje platforma COVID-19. Služby zprostředkované výzkumnými infrastrukturami by mohly hrát důležitou roli při implementaci evropských misí a dosažení Cílů udržitelného rozvoje (SDGs). Cestovní mapa ESFRI 2021 je příkladem dobré praxe v oblasti evropské spolupráce v implementaci vizí a implementace udržitelných perspektiv pro interoperabilní ekosystém výzkumných infrastruktur jako klíčových aktivit Evropy. Výzkumné infrastruktury tvoří základní pilíř výzkumu a inovací, jsou důležité nejen pro poskytování služeb pro excelentní vědu, ale také pro svůj přístup orientovaný právě na služby a zároveň také na socioekonomický dopad. Díky výzkumným infrastrukturám se udržuje věda na excelentní úrovni, což je esenciální pro inovace v Evropě, jak popisuje Strategická zpráva (Strategy Report), landscape analýza a také politická vize ESFRI. Strategicky orientovaná landscape analýza umožňuje porozumět vzájemné propojenosti výzkumných infrastruktur, vzájemným vztahům celého výzkumného ekosystému, identifikovat výzvy, poskytovat strategické poradenství národním i evropským autoritám včetně otázky budoucích investic do výzkumných infrastruktur. Přestože je Cestovní mapa ESFRI 2021 již publikována, mise ESFRI nadále pokračuje a čelí dalším výzvám, jako je postavení výzkumných infrastruktur v novém Evropském výzkumném prostoru, zapojení stakeholderů a komunikace navenek, monitorování implementovaných výzkumných infrastruktur, rozšiřování inovačního ekosystému výzkumných infrastruktur a zapojení výzkumných infrastruktur do iniciativy European Open Science Cloud (EOSC). Je třeba zdůraznit, že Cestovní mapa ESFRI 2021 je více než pouhý seznam projektů. Strategická zpráva (Strategy Report) a landscape analýza mají stejnou strategickou důležitost. „Jsem přesvědčen, že ESFRI, díky své téměř 20leté zkušenosti, posílené kapacitě a zvýšené efektivitě, může utvářet budoucnost, kde výzkum propojený napříč vědeckými disciplínami napomáhá čelit výzvám nejen jako je současná pandemie COVID-19, ale i mnohým dalším, které jsou před námi“, konstatoval ve svém vystoupení Jan Hrušák. Představil tak rámec Cestovní mapy ESFRI, kterou následně oficiálně předal slovinské ministryni školství Simoně Kustec, jako zástupkyni slovinského předsednictví v Radě EU. Jana Kolar, zvolená předsedkyně ESFRI (2022–2023) se ujala moderování panelu, na kterém vystoupil Jean-Eric Paquet, generální ředitel Evropské komise pro výzkum a inovace; Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy ČR; a Marco Giungi, diplomatický poradce italského ministra pro školství, univerzity a výzkum. Diskuse se zaměřila na výzkumné infrastruktury a jejich roli, jak mohou dále přispět k rozvíjejícímu se prostředí výzkumu a inovací, k udržitelnému evropskému hospodářskému růstu a řešení klíčových globálních výzev. Všichni panelisté se shodli, že hlavním úkolem Evropské komise, členských států EU a vědecké komunity je implementace vizí Cestovní mapy ESFRI, a to prostřednictvím adekvátního financování, synergií, inkluzivity, větší viditelnosti a dopadu. „Agenda výzkumných infrastruktur má pro ČR významný a zejména strategický potenciál,“ poznamenal Pavel Doleček. Výzkumné infrastruktury se staly klíčovou prioritou českého předsednictví v Radě EU. V návaznosti na důležitost výzkumných infrastruktur bude ČR hostit konferenci ICRI, výzkumnou konferenci celosvětového významu se zaměřením na výzkumné infrastruktury, a to v říjnu 2022. Pavel Doleček věří, že debata na vysoké politické úrovni povede ke schválení závěrů Rady k výzkumným infrastrukturám, a to i díky tomu, že jsou výzkumné infrastruktury vnímány jako součástí kritické infrastruktury. Apostolia Karamali, vedoucí oddělení pro výzkum a inovace Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, zdůraznila prioritní oblasti Paktu pro výzkum a inovace (Doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě přijaté dne 26. listopadu 2021) stanovující ERA akce, k nimž se budou členské státy EU hlásit na dobrovolné bázi. Tyto ERA akce jsou identifikovány, aby zajistily dopad, důvěryhodnost a efektivitu nového Evropského výzkumného prostoru. Pro výzkumné infrastruktury je relevantní zejména ERA akce č. 8 – Posílení udržitelnosti, dostupnosti a odolnost výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru. Oficiální představení Cestovní mapy ESFRI také poskytlo jedinečnou příležitost představit nové projekty, které byly prezentovány svými koordinátory. Následná panelová diskuse byla mj. věnována strategickým otázkám evropského ekosystému výzkumných infrastruktur. Během závěrečného vystoupení se Jan Hrušák, Jana Kolar a Apostolia Karamali shodli na tom, že Cestovní mapa ESFRI je názornou ukázkou vysokého potenciálu evropské spolupráce. Zároveň vyjádřili veliké uznání úsilí více než 250 expertům z celé Evropy (členům strategických pracovních skupin ESFRI, delegátům ESFRI a zástupcům Evropské komise). Znovu také zdůraznili obrovskou kapacitu výzkumných infrastruktur rychle reagovat na současné výzvy i za extrémních podmínek, dále potřebu posouvat jejich příspěvky na další úroveň a ochotu spojit síly se všemi stakeholdery při realizaci nového Evropského výzkumného prostoru. Záznam celé konference je dostupný na YouTube kanálu ESFRI. Cestovní mapa ESFRI 2021 je dostupná na webových stránkách ESFRI.
-
Jan Hrušák předal předsednictví ESFRI Janě Kolar
V pořadí již 78. zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) proběhlo dne 6. prosince 2021 formou videokonference. Naposledy mu na závěr svého tříletého mandátu předsedal Jan Hrušák, který takto završil své předsednictví ESFRI v letech 2019–2021. Zahájení misí Horizontu Evropa Apostolia Karamali, vedoucí oddělení Evropské komise pro výzkumné a inovační stakeholdery a výzkumné kariéry, představila tzv. mise EU, nové nástroje, jejichž cílem je do roku 2030 dosáhnout specifických řešení při adresování významných socioekonomických výzev. Evropská komise a EU si od misí slibují nové způsoby spolupráce ve výzkumu a inovacích, zahrnující rovněž občanskou společnost. Mise představují nový nástroj 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027) a zaměřují se na témata rakoviny, klimatické změny, klimaticky neutrálních a chytrých měst, oceánů a půdy. Evropská komise mise zahájila, co do jejich implementace, dne 29. září 2021. Apostolia Karamali v této souvislosti zmínila, že „výzkumné infrastruktury mohou hrát významnou roli při implementaci misí EU poskytováním nástrojů pro jejich naplňování. Jednotlivé výzkumné infrastruktury a jejich zastřešující organizace by se tak měly propojit s věcně příslušnými komunitami vznikajícími kolem misí EU“. Pakt pro výzkum a inovace v Evropě Anna Panagopoulou, ředitelka pro Evropský výzkumný prostor a inovace v rámci Evropské komise, uvedla delegáty ESFRI do problematiky posledního vývoje na poli politického směřování Evropského výzkumného prostoru. Informovala, že Rada pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů odpovědných za agendu výzkumu přijala doporučení Rady o Paktu pro výzkum a inovace v Evropě a závěry Rady k řízení Evropského výzkumného prostoru. Pakt definuje společné hodnoty a principy výzkumu a inovací v Evropě, jimiž jsou svoboda vědeckého poznání či volný pohyb výzkumných pracovníků a znalostí. Celkem zahrnuje Pakt 16 prioritních oblastí adresujících problematiku otevřené vědy, posilování vědecké excelence v EU a vedoucího postavení EU v oblasti vědy či zahrnutí všech evropských regionů a občanů do tvorby politiky výzkumu a inovací v EU. „Většina ERA akcí obsažených v politické agendě ERA je relevantních pro výzkumné infrastruktury, zvláštně ERA Akce č. 8 k posílení dlouhodobé udržitelnosti, otevřeného přístupu a odolnosti výzkumných infrastruktur v rámci Evropského výzkumného prostoru,“ uvedla Anna Panagopoulou. Závěry Rady poté přináší první politickou agendu pro rozvoj Evropského výzkumného prostoru v období nadcházejících 3 let, obsahující 20 ERA akcí, kterých se budou členské státy EU účastnit na dobrovolné bázi. Mezi ERA akce spadá např. budování mezinárodního trhu znalostí, zvyšování zapojení občanské veřejnosti do tvorby Evropského výzkumného prostoru, zlepšení přístupu k výzkumné a inovační excelenci a reformy systému výzkumu a inovací v EU. Anna Panagopoulou dodala, že „Pakt a závěry Rady stanovují novou vizi a priority odsouhlasené na úrovni EU a jejích členských států a přináší novou strukturu řízení Evropského výzkumného prostoru“. Monitoring implementace Nařízení Rady o ERIC Dosud vzniklo v EU celkem 23 konsorcií evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), přičemž všechny z nich umožňují dosahování špičkových vědeckých výsledků a mají mj. i přesahy do inovací a vzdělávání. Devatenáct z konsorcií ERIC je distribuovaných a jsou ustavena napříč všemi vědními obory a disciplínami, sdružují stovky výzkumných institucí a vysokých škol a zpřístupňují svým uživatelským komunitám výzkumně-infrastrukturní kapacity, které provozují, na principu politiky otevřeného přístupu. Doporučení vzešlá z rozsáhlého šetření implementace Nařízení Rady o ERIC adresují potřebu (1) posílení výzkumných kapacit v rámci Evropského výzkumného prostoru; (2) překonání fragmentace, zlepšení koordinace a řízení a zabezpečení dlouhodobé udržitelnosti Evropského výzkumného prostoru; (3) posílení vazeb výzkumných infrastruktur se společností a ekonomikou a jejich přínosu ke konkurenceschopnosti; a (4) posílení celosvětového přístupu k výzkumným infrastrukturám. Stěžejními hráči jsou v tomto ohledu ESFRI, jako fórum pro tvorbu strategií, dále poté ERIC Committee, jako fórum pro adresování témat managementu výzkumných infrastruktur, a Evropské komise v roli katalyzátoru politického směřování Evropského výzkumného prostoru. Debaty členských států EU, jež budou směřovat ke zefektivnění právního rámce ERIC, jsou v tomto ohledu zcela klíčové. Francie představila priority svého předsednictví v Radě EU v roce 2022 Francie se stane předsednickou zemí Rady EU po dobu trvání 1. pol. roku 2022 v návaznosti na portugalské a slovinské předsednictví. V průběhu plenárního zasedání ESFRI tak francouzské Ministerstvo pro vysoké školství, výzkum a inovace představilo tři stěžejní priority francouzského předsednictví v Radě EU, kterými budou (1) implementace konceptu znalostního čtyřúhelníku zahrnujícího vysoké školství, výzkum, inovace a služby poskytované společnosti; (2) podpora rozvoje evropských univerzitních aliancí za účelem budování jednotné evropské identity; a (3) mezinárodní dimenze Evropského výzkumného prostoru. Francie bude ve dnech 23.–24. března 2022 hostit 79. plenární zasedání ESFRI, na něž naváží oslavy dvacetiletého výročí ESFRI dne 25. března 2022. Nově zvolení členové výkonného výboru ESFRI a předsedové strategických pracovních skupin ESFRI V návaznosti na výběrové řízení na obsazení pozic členů výkonného výboru ESFRI a předsedů strategických pracovních skupin ESFRI vyhlášené dne 10. září 2021 byly všechny předložené nominace posouzeny a nový výkonný výbor ESFRI ustaven se stejným počtem členů jako „dosluhující“ výkonný výbor ESFRI, zahrnující kromě předsedy ESFRI a zástupce Evropské komise i 8 dalších členů. V novém složení bude výkonný výbor ESFRI působit v letech 2022–2023, přičemž stejně jako v případě předsedů strategických pracovních skupin ESFRI se i v jeho rámci podařilo dosáhnout rovnoměrného genderového a regionálního zastoupení. Nová předsedkyně ESFRI Jana Kolar ocenila složení nového výkonného výboru a strategických pracovních skupin ESFRI, jakož i volbu nových 2 místopředsedů ESFRI. Jan Hrušák k tomu dodal, že „personální složení orgánů ESFRI nepochybně přispěje k naplnění mise ESFRI“. Třetí workshop ESFRI a EOSC ke vzájemné výměně zkušeností Společný workshop stakeholderů ESFRI se stakeholdery iniciativy European Open Science Cloud (EOSC) za účelem vzájemné výměny zkušeností se uskuteční ve dnech 25.–26. ledna 2022 buď jako hybridní, popř., v případě příznivých epidemiologických podmínek, jako prezenční konferenční setkání ve Francii. Návazně na 2. workshop tohoto druhu “Research Infrastructures shaping EOSC” se zaměří na vazby mezi iniciativou EOSC a výzkumnými infrastrukturami ESFRI a celosvětového formátu. Workshop proběhne zásluhou ESFRI pracovní skupiny na téma EOSC a projektu StR-ESFRI 2. Jan Hrušák ocenil aktivity pracovní skupiny a uvedl, že „tato neformální pracovní skupina významným způsobem přispěla k politickým debatám ESFRI a přinesla řadu cenných vstupů do Cestovní mapy ESFRI a Bílé knihy ESFRI“. Předání předsednictví ESFRI Výzkumné infrastruktury jsou nejen stěžejním předmětem zájmu ESFRI, ale dlouhodobě i pro Jana Hrušáka. Ambicí Jana Hrušáka jako předsedy ESFRI bylo, aby výzkumné infrastruktury nebyly vnímány výlučně jako pojítko mezi vědou, vzděláváním a průmyslem, které přispívá k řešení velkých společenských výzev, avšak rovněž jako vysoce strategická investice. Jan Hrušák tak prosazoval ústřední roli výzkumných infrastruktur v ostatních sektorových politikách a v regionálním rozvoji, co do jejich příspěvku k politice soudržnosti EU. „Výzkumné infrastruktury jsou klíčovou součástí kritické infrastruktury a stěžejním hráčem, co do dosažení cílů udržitelného rozvoje a celosvětového sociálního blahobytu,“ uvedl Jan Hrušák. Během svého tříletého mandátu vložil Jan Hrušák množství energie do implementace společné vize ESFRI promítnuté do Bílé knihy ESFRI. „Tento strategický dokument je hlavním pilířem Evropského výzkumného prostoru. Výzvy, které jsou v něm uvedeny, neslouží pouze pro debaty vedené mezi delegáty ESFRI, ale i politické debaty ke směřování Evropského výzkumného prostoru. Problematiky obsažené v rámci Bílé knihy ESFRI rámují naši budoucnost a představují ambice a pozici výzkumných infrastruktur v rámci špičkové evropské vědy,“ dodal Jan Hrušák, načež poděkoval místopředsedům ESFRI, delegátům a expertům ESFRI, strategickým pracovním skupinám ESFRI, předsedům neformálních pracovních skupin ESFRI, Evropské komisi, projektovému týmu StR-ESFRI 2 a i svému podpůrnému týmu v ČR. Předsednictví, jakož i všechnu odvedenou práci Jana Hrušáka, ocenilo plénum ESFRI a jeho nastupující předsedkyně Jana Kolar, která mj. zmínila, že „Cestovní mapa ESFRI 2021 je nejkomplexnější dokument o výzkumných infrastrukturách, přičemž díky fóru stakeholderů se ESFRI ještě více otevře veřejnosti“. Také Anna Panagopoulou poděkovala Janu Hrušákovi za veškerou odvedenou práci v roli předsedy ESFRI a znamenitou spolupráci s Evropskou komisí za uplynulé 3 roky a vyjádřila své hluboké přesvědčení, že nastolený trend bude pokračovat i v budoucnu.
-
Vladimír Matolín zvolen místopředsedou valného shromáždění CERIC-ERIC
Dne 26. listopadu 2021 proběhlo již 19. zasedání valného shromáždění konsorcia evropské výzkumné infrastruktury CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium), které je nejvyšším řídícím orgánem konsorcia a rozhoduje o jeho politice ve vědeckých, technických a administrativních záležitostech. Novým místopředsedou valného shromáždění byl jednomyslně zvolen delegát ČR prof. RNDr. Vladimír Matolín, DrSc., který zastává i funkci místopředsedy správní rady konsorcia. Vladimír Matolín působí jako profesor na Matematicko-fyzikální fakultě Univerzity Karlovy. Získal zde doktorát, stejně jako na Univerzitě Aix-Marseille ve Francii. Deset let přednášel na Univerzitě Blaise Pascala ve Francii. Je nositelem francouzského vyznamenání Rytíř akademických palem. Čestný doktorát mu byl udělen na univerzitách v Užhorodu a v Clermont Ferrand. Zaměřením je materiálovým fyzikem. Specializuje se na oblast nano-katalyzátorů a v posledních letech především na materiály pro vodíkové technologie. Je autorem či spoluautorem více než 430 publikací v mezinárodních časopisech. Vedle Francie působil dlouhodobě i v Japonsku a ve Švýcarsku. Vladimír Matolín Jako koordinátor velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, jejímž prostřednictvím je ČR zapojena do konsorcia CERIC-ERIC, ke svému zapojení v orgánech konsorcia CERIC-ERIC Vladimír Matolín uvádí: „V roce 2007 jsme uvedli do provozu Optickou dráhu pro výzkum materiálů (MSB) na synchrotronu Elettra v Terstu s otevřeným přístupem pro externí uživatele. Dodnes jsme jedinou institucí, která vlastní optickou dráhu na tomto synchrotronu. Od roku 2011 jsem byl zapojen s kolegy z ČR, Maďarska, Slovinska, Itálie a Rumunska do pracovní skupiny připravující vznik nového konsorcia ERIC, které jsme nazvali CERIC. Od založení konsorcia CERIC-ERIC jsem zastával funkci předsedy a později místopředsedy jeho správní rady. V roce 2016 došlo k rozšíření velké výzkumné infrastruktury MSB o Laboratoř fyziky povrchů (SPL) v Praze a vznikla tak současná velká výzkumná infrastruktura SPL-MSB.“ A jaká je jeho vize dalšího směřování konsorcia CERIC-ERIC? „Ve funkci místopředsedy valného shromáždění, jakož i správní rady, se chci ještě více aktivně podílet na rozšiřování interního výzkumu v rámci konsorcia CERIC-ERIC. Rád bych se přičinil o to, aby konsorcium mělo nejen charakter instituce zajišťující prostřednictvím jediného vstupního bodu otevřený přístup uživatelů k excelentním výzkumným zařízením ve střední a východní Evropě, přičemž však interní výzkum zůstává izolován v jednotlivých partnerských institucích. Naopak, rád bych, aby konsorcium CERIC-ERIC mělo rovněž vlastní výzkumné záměry a interní granty s vysokým stupněm společného zapojení svých partnerských institucí. Cílem je, aby byl plně využit vysoký potenciál celého konsorcia k dosažení excelentních výsledků při hledání inovativních řešení společenských výzev současného světa,“ dodává Vladimír Matolín. Konsorcium CERIC-ERIC bylo ustanoveno rozhodnutím Evropské komise ze dne 24. června 2014. Vedle ČR jsou jeho členy i Itálie, která je zároveň i hostitelským státem jeho statutárního sídla, a Rakousko, Rumunsko, Slovinsko, Polsko, Maďarsko a Chorvatsko. Status pozorovatele konsorcia zaujímá Srbsko. CERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované výzkum v oblasti materiálů, bio-materiálů a nano-technologií. ČR je do konsorcia CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich. Synchrotron Elettra v italském Terstu
-
Sociálněvědní data k tématu pandemie Covid-19 v Česku a na Slovensku
V úterý 29. listopadu 2021 proběhl webinář, pořádaný Českým sociálněvědním datovým archivem (ČSDA) Sociologického ústavu AV ČR (SOÚ AV ČR). Jednalo se o dosud nejobsáhlejší akci týkající se sociologických dat o pandemii onemocněním Covid-19 v Česku. Byla představena nejnovější data, která se dotýkají tématu pandemie COVID-19 v Česku a na Slovensku. Účastníci se seznámili s projektem Evropský sociální výzkum (ESS), speciálními výzkumy ze série Naše společnost Centra pro výzkum veřejného mínění (CVVM), longitudinálním výzkumem Život během pandemie (PAQ Research), českou pilotní covidovou studii v rámci výzkumu Současná česká rodina (Generations and Gender Programme), výzkumy protilátek v rámci longitudinální studie PROSECO (RECETOX) a projektu studia kolektivní imunity Sociologického ústavu AV ČR (SARS-CoV-2-CZ-Preval-II), výzkumem Vysokoškolští studenti během pandemie a také slovenskými výzkumnými projekty Ako sa mate, Slovensko? a HODYSE 2020. Příspěvky Socioložka Klára Plecitá ze SOÚ AV ČR se podílí na mezinárodním sociologickém projektu European Social Survey (ESS), do kterého je prostřednictvím SOÚ AV ČR dlouhodobě zapojena i Česká republika. První výstupy z aktuální vlny ESS ukazují postoje českých obyvatel k počátečním fázím pandemie a umožňují mezinárodní srovnání napříč více než dvaceti evropskými zeměmi. Svoji zástupkyni mezi panelisty workshopu mělo také Centrum pro výzkum veřejného mínění (CVVM), které dlouhodobě monitoruje postoje obyvatelstva k pandemické situaci. Socioložka Naděžda Čadová prezentovala data pocházející z období mezi květnem 2020 a listopadem 2021. Tato data přináší informace o řadě sociálních trendů a umožňují pozorovat změny v zájmu obyvatelstva o sledování situace v médiích, obavách ze situace či postojích k očkování proti nemoci Covid-19. Socioložka Michaela Kudrnáčová (Röschová) z PAQ Research ke své prezentaci využila velkou zásobu dat, kterou tato společnost v uplynulém zhruba roce a půl sesbírala. Výzkum Život během pandemie, na kterém PAQ Research dlouhodobě pracuje, je důležitým zdrojem informací o epidemii v Česku. Tato data se týkají široké škály témat vztahujících se k onemocnění Covid-19, očkování či zásahům vlády do společenského a ekonomického života. Sociolog a demograf Martin Kreidl z Masarykovy univerzity promluvil o výzkumu Generation and Gender Program (GGP) – Současná česká rodina, který na konci loňského a na začátku letošního roku zjišťoval, jak epidemie Covid-19 ovlivnila partnerský a rodinný život. Výzkum přinesl řadu originálních zjištění, mezi nimi např. poznatek, že kvalita partnerství se v průběhu pandemie významně zhoršila. Slovenskou perspektivu na workshopu reprezentovali sociologové Miloslav Bahna a Katarína Strapcová ze Sociologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV), kteří představili datové zdroje a významné poznatky ze slovenských sociologických výzkumů. Pavel Piler z centra RECETOX Masarykovy univerzity prezentoval výsledky imunologické studie PROSECO. Tato studie, jejímž cílem bylo sledovat dynamiku vzniku protilátek proti SARS-CoV-2 v české populaci, přinesla zjištění, že v březnu 2021 mělo 46 procent Češek a Čechů protilátky proti viru SARS-CoV-2. Příspěvek sociologů Michaely Kudrnáčové a Jana Klusáčka z ČSDA se zaměřil na specifickou populaci studujících vysokých škol. Jejich studie přináší v českém kontextu unikátní data o postojích a jednání českých vysokoškoláků v průběhu první (jaro 2020) a třetí vlny (konec jara 2021). Z výsledků například vyplynulo, že vysokoškoláci byli výrazně více pro očkování než populace mladých lidí ve věku 18–34 let. Jan Klusáček dále představil studii kolektivní imunity SARS-CoV-2-CZ-Preval-II, do níž se kromě dalších institucí zapojil také SOÚ AV ČR. Tento unikátní výzkum propojil medicínskou a sociologickou perspektivu: biomedicínskými metodami zjišťoval výskyt protilátek proti viru SARS-CoV-2 v české populaci a zároveň shromáždil sociologicky relevantní údaje o chování a postojích lidí k očkování a ochranným opatřením. Všechny prezentace a záznam z webináře jsou zveřejněny na webových stránkách ČSDA. Některá z prezentovaných dat jsou již dostupná prostřednictvím ČSDA či v některém z evropských datových archivů sdružených v síti CESSDA (Consortium of European Social Science Data Archives), ostatní budou zpřístupněna pro další zpracování v prostředí otevřené vědy.
-
Španělsko se stává členem konsorcia ESS ERIC
Evropská komise schválila změnu stanov konsorcia evropské výzkumné infrastruktury European Social Survey (ESS), čímž potvrdila postavení Španělska jako řádného člena konsorcia. ESS ERIC je v současné době se svými 26 členy a pozorovateli jednou z nejrozsáhlejších evropských výzkumných infrastruktur. Jakožto akademicky orientovaný mezinárodní srovnávací sociální průzkum, jehož účelem je mapovat a vysvětlovat měnící se postoje, názory a vzorce chování různorodých skupin evropského obyvatelstva, byl projekt ESS ustaven již v roce 2001 v Londýně ve Velké Británii. Na základě žádosti Evropské komisi, kterou Velká Británie podala jménem dalších 14 zakladatelských členských států, byl poté projektu ESS dne 30. listopadu 2013 udělen status konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). ČR se účastní osobních rozhovorů uskutečňovaných jednou za dva roky v rámci ESS od počátku tohoto rozsáhlého šetření v roce 2001. Česko se zapojilo do všech dosavadních vln šetření a v současné době spolupracuje na vlně desáté – prostřednictvím českého národního uzlu projektu ESS, velké výzkumné infrastruktury ESS-CZ, jejímž provozovatelem je Sociologický ústav AV ČR, v.v.i. Kromě členských, resp. pozorovatelských zemí konsorcia ESS ERIC jsou data sbírána též ze států se statusem hosta. Dohromady tak vzejdou z desáté vlny šetření datové sety z 30 zemí. Díky tomu ESS nabízí výzkumným pracovníkům, pedagogům, politikům, novinářům, státní správě, samosprávám anebo i široké veřejnosti údaje, které je tak možno vzájemně porovnávat. Data z šetření prováděných konsorciem ESS ERIC jsou poskytována v režimu otevřeného přístupu. Registrovaní uživatelé si je mohou stáhnout z internetového archivu Norwegian Social Sciences Data Service anebo data analyzovat online v systému NESSTAR. Česká data z 9. vlny šetření ESS byla zveřejněna v červnu roku 2020.
-
Pracovní skupiny pro implementaci iniciativy EOSC v ČR
V návaznosti na uspořádání workshopu k implementaci evropské iniciativy pro otevřená vědecká data EOSC (European Open Science Cloud) v ČR, který proběhl pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní technické knihovny a velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ dne 23. září 2021 v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR, byly v nadcházejících týdnech ustaveny pracovní skupiny, které se budou zabývat již odbornými otázkami souvisejícími s budováním národní datové infrastruktury ČR, její architekturou a poskytováním souvisejících služeb. Definování technických a ostatních parametrů národní datové infrastruktury ČR se bude odehrávat na platformách pracovních skupin k implementaci iniciativy EOSC, zaměřujících se na několik průřezových problematik jejího rozvoje: * Architektura; * Metadatový adresář; * Základní služby; * Vzdělávání. V oblastech jednotlivých vědně-oborových disciplín by poté měly vznikat také vědně-oborové clustery za účelem budování vědně-oborových repositářů národní datové infrastruktury ČR. Východiskem pro práci pracovních skupin je rozčlenění vědních oblastí do následujících disciplinárních clusterů: * Fyzikální vědy; * Materiálové vědy; * Astronomie, astrofyzika a kosmické aktivity; * Energetika; * Environmentální vědy; * Biologické vědy; * Lékařské vědy; * Sociální vědy; * Humanitní vědy. První vlna registrací do odborných pracovních skupin byla ukončena ke dni 15. října 2021. Avšak i přesto zůstávají pracovní skupiny i nadále otevřeny dalším případným zájemcům o spolupráci. Bližší informace o činnosti pracovních skupin lze obdržet na adrese elektronické korespondence eosc-info@e-infra.cz. Informace o činnosti pracovních skupin a další důležité údaje, co do implementace iniciativy EOSC v ČR, budou pravidelně aktualizovány i na webových stránkách velké výzkumná infrastruktury e-INFRA CZ. Koordinační výbor pro implementaci iniciativy EOSC v ČR Již na podzim roku 2020 byla pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ustavena pracovní platforma pro vedení odborných debat k přípravám na implementaci iniciativy EOSC v ČR, sdružující zástupce ústředních orgánů státní správy ČR, reprezentací vysokých škol ČR a Akademie věd ČR a dalších výzkumných institucí ČR aktivních na poli e-infrastrukturních služeb. Tato se od února 2021 pravidelně schází a projednává strategii přístupu k budování národní datové infrastruktury ČR, která již vyústila v přípravu rámcové architektury implementace iniciativy EOSC v ČR. Koncem tohoto roku dojde k transformaci pracovní platformy do Koordinačního výboru pro implementaci iniciativy EOSC v ČR, odborného poradního orgánu ministra školství, mládeže a tělovýchovy, jenž sdruží zástupce klíčových výzkumných stakeholderů ČR na vysoké úrovni. Koordinační výbor bude přijímat doporučení pro přípravu investičních intervencí Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK), v jehož rámci je na rozvoj národní datové infrastruktury ČR indikativně alokováno 2,5 mld. Kč.
-
CERIC-ERIC na inovační konferenci a výstavě TechConnect Europe v Malmö
Ve dnech 15.–17. listopadu 2021 proběhla ve švédském Malmö konference a výstava TechConnect Europe Innovation Conference & Expo. Cílem konference bylo propojování špičkového aplikovaného výzkumu a technologií v rané fázi vývoje z univerzit, laboratoří a start-upů s průmyslem a koncovými uživateli a zájemci o investice. Nejnovějšími výsledky svého výzkumu na poli materiálů, biomateriálů a nanotechnologií se na akci prezentovalo rovněž konsorcium CERIC-ERIC (Central European Research Infrastructure Consortium). První akce TechConnect za hranicemi USA TechConnect je celosvětový lídr na poli akcí i médií zaměřených na výzkum a inovace. Má za sebou více než 20 let zkušeností s propojováním vznikajících technologií s jedinečnými možnostmi financování a partnerství. TechConnect aktivně podporuje studentské, vládní a globální iniciativy v oblasti vědy a techniky prostřednictvím svých platforem pro pořádání akcí a více než 10 000 publikací s otevřeným přístupem. TechConnect každoročně vyhledává, prověřuje a propojuje tisíce nových technologií pro průmyslové, investiční a vládní klienty. Podstatným důvodem pro výběr Malmö jako dějiště vůbec první akce TechConnect mimo území Spojených států amerických byla jeho poloha ve Skåne, nejjižnějším regionu Švédska. Tato oblast má jednu z nejživějších start-upových scén ve Skandinávii a překypuje odbornými znalostmi v akademické sféře i průmyslu. Nedávno byla zařazena mezi 10 nejinovativnějších regionů EU a je místem, kde lze nalézt špičkové výsledky zejména v oblasti pokročilých materiálů a věd o živé přírodě. CERIC-ERIC na konferenci CERIC-ERIC jako podpůrný partner konference CERIC-ERIC je multidisciplinární výzkumná infrastruktura otevřená pro základní i aplikované uživatele v oblasti materiálů, biomateriálů a nanotechnologií. Prostřednictvím jediného vstupního bodu do excelentních výzkumných zařízení ve střední a východní Evropě umožňuje strukturní výzkum, analýzu a syntézu materiálů pomocí technik založených na fotonech, elektronech, neutronech a iontech. Přináší možnosti inovativních řešení společenských výzev v oblastech energetiky, zdraví, potravin, kulturního dědictví a dalších. ČR je do CERIC-ERIC zapojena prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury SPL-MSB, která je spojením Laboratoře fyziky povrchů (SPL) v Praze a Optické dráhy pro výzkum materiálů (MSB) v italském Terstu. SPL-MSB dosahuje excelence ve výzkumu povrchů a dějů na nich a skrze CERIC-ERIC mají k jejím výzkumným zařízením přístup vědečtí pracovníci z celého světa. Bohatý program veletrhu TechConnect Europe zahrnoval okruhy „Biotech & Healthtech“, „Energy & Sustainability“ a rovněž „Advanced Materials“. Součástí akce byl také summit o velkých vědeckých zařízeních a různá satelitní setkání, která se v neposlední řadě uskutečnila i v rámci okruhu „Commercialization & Partnering“.
-
Egypt se stal plnoprávným členem Spojeného ústavu jaderných výzkumů
Egyptská arabská republika se stala 19. členskou zemí Spojeného ústavu jaderných výzkumů (SÚJV). Dne 22. listopadu 2021 o tom jednohlasně rozhodli zástupci stávajících členských zemí na zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV konaném v Bulharsku. SÚJV je mezinárodní mezivládní vědecká organizace, která se zabývá výzkumem zejména v oboru jaderné a částicové fyziky a jejich aplikací do dalších oborů od materiálového výzkumu po radiobiologii. Nachází se na území Ruské federace v městě Dubna v Moskevské oblasti. Československo bylo v roce v roce 1956 jednou z jeho 11 zakládajících zemí. Po přijetí Egypta má nyní SÚJV již 19 členů, z nichž 5 – ČR, Slovensko, Polsko, Bulharsko a Rumunsko – jsou členy EU. SÚJV jako celosvětově známé vědecké centrum s vysokým mezinárodním ratingem úspěšně integruje základní teoretický a experimentální výzkum, rozvoj a využití nejnovějších technologií a univerzitní vzdělávání. Zasedání Výboru zplnomocněných představitelů vlád členských zemí SÚJV, 22. listopadu 2021, Bansko (Bulharsko) Vstup Egypta otevře SÚJV arabskému světu Přijetí Egypta mezi plnoprávné členské země SÚJV bude podle zplnomocněných představitelů členských zemí velkým přínosem pro další rozvoj SÚJV. Umožní rozšířit jeho mezinárodní vědecký program a spustit nové zajímavé a ambiciózní projekty. „Dnes jsme se stali svědky významné události: poprvé od poloviny 90. let minulého století se k SÚJV připojila nová členská země – Egyptská arabská republika. V podstatě tak byla pouze formalizována mnohaletá úzká, aktivní a energická spolupráce našeho ústavu s Egyptem. Tato země s obrovským technologickým a intelektuálním potenciálem rozvíjí nejen aplikovaný výzkum, ale také základní vědu, jíž si velmi cení a kterou podporuje. Jedná se bezesporu o událost významnou jak pro Egypt, tak pro všechny účastnické země SÚJV, které si od něj v budoucnu slibují další impulzy pro rozvoj svých národních věd,“ okomentoval ředitel SÚJV Grigorij Trubnikov rozšíření počtu jeho členů. Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií M. Sakr (vlevo) a ředitel SÚJV G. Trubnikov (vpravo) po přijetí Egypta členskou zemí SÚJV Předseda egyptské Akademie vědeckých výzkumů a technologií Mahmúd Sakr podtrhl, že do spolupráce s SÚJV a koordinace vědeckých programů s jeho účastnickými zeměmi vkládá velké naděje. „Vnímáme SÚJV nejen jako jednu z čelních mezinárodních vědeckých organizací, ale také jako mezinárodní platformu, která akumuluje potenciál nyní již 19 účastnických zemí a 5 asociovaných členů. Doufáme, že naše členství bude obohacením také pro SÚJV. Egypt se může stát zprostředkovatelem vztahů se zeměmi severoafrického a blízkovýchodního regionu a arabského světa a pomoci tak SÚJV budovat nové partnerské vztahy,“ prohlásil Mahmúd Sakr. Představitelé Egyptské arabské republiky se zástupci vedení SÚJV a předsedou Výboru zplnomocněných představitelů F. Buzatu (uprostřed)