Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Portugalsko se stává členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC
Portugalsko se stalo novým členem konsorcia evropské výzkumné infrastruktury EU-OPENSCREEN ERIC (European Infrastructure of Open Screening Platforms for Chemical Biology), mezi jehož zakladatelské členské státy náleží od roku 2018 mj. i ČR, zapojená do konsorcia prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a českého národního uzlu CZ‑OPENSCREEN (Národní infrastruktura chemické biologie), koordinovaného Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Účast Portugalska v konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC řídí portugalská Národní infrastruktura pro chemickou biologii a genetiku PT-OPENSCREEN, která byla zařazena na portugalskou Cestovní mapu výzkumných infrastruktur v roce 2020. Ústředí PT-OPENSCREEN sídlí při Institute for Health Research and Innovation při University of Porto a sdružuje hlavní výzkumná centra v oblasti chemie a biologie v celé zemi. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie Portugalský národní uzel EU-OPENSCREEN ERIC „Pro portugalský výzkum v oblasti chemické biologie nastávají opravdu vzrušující časy. Podařilo se nám vytvořit dynamickou národní infrastrukturu a nyní jsme hrdí na to, že můžeme spojit své síly s nejlepšími evropskými institucemi v oboru. Rád bych poděkoval Portugalské nadaci pro vědu a technologie za její vytrvalou podporu a konsorciu EU-OPENSCREEN ERIC za to, že nás přijalo do své rodiny,“ uvedl profesor António Pombinho, portugalský delegát ve správních orgánech konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. „Jsem velice rád, že se Portugalsko připojuje k EU-OPENSCREEN ERIC jako nová členská země. Jedná se o důležitý milník. Portugalská infrastrukturní iniciativa urazila od ustavujícího jednání PT-OPENSCREEN v červenci 2018 dlouhou cestu. Tyto vynikající instituce a univerzity se nyní mohou stát členy naší sítě 24 evropských partnerských pracovišť a realizovat výzkumné projekty EU-OPENSCREEN ERIC s využitím našich jedinečných sbírek screeningových sloučenin,“ konstatoval Bahne Stechmann, vedoucí oddělení provozu a vědecké strategie konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. „Pandemie Covid-19 ukázala, jak moc důležitá je spolupráce a multidisciplinární výzkum. Portugalská chemicko-biologická komunita významně přispěje k projektu EU-OPENSCREEN a nové ústavy budou privilegovanými partnery v budoucích výzkumných projektech vedených EU-OPENSCREEN ERIC,“ dodal Wolfgang Fecke, generální ředitel konsorcia EU-OPENSCREEN ERIC. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie Český národní uzel EU-OPENSCREEN ERIC CZ-OPENSCREEN nabízí svým uživatelům z řad biologů a chemiků zavedené standardní biologické a biochemické testování, ve spolupráci s uživateli vývoj nových testů, testování s vysokou propustností HTS (High-Throughput Screening), profilování chemických sloučenin na panelu buněčných linií a také medicinálně-chemickou optimalizaci identifikovaných biologicky aktivních sloučenin. CZ‑OPENSCREEN zároveň systematicky buduje sbírku chemických sloučenin zahrnující jak diverzní komerčně dostupné sloučeniny, tak i chemické sloučeniny originálně syntetizované v ČR. CZ-OPENSCREEN: Národní infrastruktura chemické biologie
-
METROFOOD-PP connector event
Konsorcium METROFOOD-RI si vás dovoluje pozvat na METROFOOD-PP CONNECTOR EVENT „Explore societal engagement in research and innovation“, která se bude konat virtuálně dne 27. ledna 2022. METROFOOD-RI – Infrastructure for promoting metrology in food and nutrition (www.metrofood.eu) v současné době provádí svou přípravnou fázi v rámci projektu METROFOOD-PP financovaného H2020 a hledá kooperaci a spojení s aktéry z různých geografických regionů za účelem posílení bilaterálních partnerství a vzájemně prospěšné spolupráce. Tato virtuální networkingová událost má za cíl vytvořit prostor pro dialog a multidisciplinární výměnu za účelem prozkoumání příležitostí pro společnou spolupráci s METROFOOD-RI a pro lepší přizpůsobení služeb infrastruktury požadavkům a očekáváním potenciálních spolupracovníků a partnerů. Cílem akce je zvýšit zapojení zainteresovaných stran do výzkumu a inovací vytvořením a implementací modelu pro efektivní spolupráci mezi všemi relevantními zúčastněnými stranami, aby bylo možné reagovat na společenské výzvy související se zemědělsko-potravinářskými systémy, potravinami a výživou, sdílet různé názory a identifikovat společné zájmy a potřeby. METROFOOD-PP CONNECTOR EVENT bude realizován ve dvou identických sekcích, v 10:00 – 12:00 CET (1. sekce) a 15:00 – 17:00 CET (2. sekce), za účelem usnadnění účasti z různých geografických oblastí. Během registrace si můžete vybrat sekci, ke které se chcete připojit. PROGRAM (pdf) REGISTRACE Těšíme se na virtuální setkání s Vámi! Konsorcium METROFOOD-RI
-
Přihlášky na dlouhodobé stáže v rámci studijních programů CERN předkládejte do 21. března 2022
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. administrativních oborů, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 21. března 2022 do 12:00 hod. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN honorovány ve výši od 3 300 CHF měsíčně. High Luminosity LHC CRAB Cavity Installation for Testing with Beam in the SPS Tunnel (BA6) (Image: CERN)
-
Krátkodobé stáže v CERN pro české studenty
CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) nabízí studentům vysokých škol kromě dlouhodobých stáží v rámci svých Studentských programů také krátkodobější stáže v délce do 6 kalendářních měsíců: CERN Summer Student Programme je program určený studentům bakalářského a magisterského stupně v oborech aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Stáže probíhají od června do září, délka je omezena 8 až 13 týdny. Aktuální termín pro podání přihlášek je 31. ledna 2022 do 12:00 hod. Detailní informace jsou k dispozici zde. CERN openlab Summer Student Programme je program určený studentům bakalářského a magisterského stupně v IT oborech. Stáže probíhají od června do srpna, délka je omezena 9 týdny. Aktuální termín pro podání přihlášek je 31. ledna 2022 do 12:00 hod. Detailní informace jsou k dispozici zde. Short Term Internship je program krátkodobých stáží v délce od 1 do 6 kalendářních měsíců určený studentům bakalářského a magisterského stupně nejen v technicky zaměřených oborech, ale v omezeném počtu míst také pro studenty z tzv. administrativních oborů, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Přihlášky je možné zasílat průběžně až do října 2022. Více informací je k dispozici zde. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy na adrese jeho elektronické korespondence ondrej.novak@msmt.cz. CERN – Experiment ATLAS
-
První konference evropské výzkumné infrastruktury AnaEE proběhne v Praze
Konference evropské výzkumné infrastruktury AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems), pořádaná ve spolupráci s Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. a Českou zemědělskou univerzitou, se bude konat v Praze ve dnech 27. až 30. června 2022. Téma konference zní „Ekosystémové služby pod tlakem: úloha experimentů“. Za cíle konference si pořadatelé kladou diskutovat o úloze zemědělství, lesů a přírodních ekosystémů při snižování emisí skleníkových plynů a zvýšení zachytávání uhlíku z atmosféry, a jednat o významu holistických přístupů, které se integrují napříč hranicemi ekosytémů – od suchozemských až po sladkovodní ekosystémy. V předposlední den konference se uskuteční setkání stakeholderů, za účelem shrnutí výsledků konference a vedení debaty zaměřené na tvůrce politik, odborníky z praxe, zemědělce a průmysl, jakož i další související vědecké komunity, s cílem využít přidanou hodnotu evropské výzkumné infrastruktury AnaEE a nalézt odpovědi na nejnaléhavější ekosystémové výzvy současnosti a budoucnosti. Na závěr konference proběhne školení pro správce platforem a ostatní zájemce. Program konference je dostupný na internetových stránkách AnaEE. Poster konference AnaEE 2022 Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE poskytuje jednotnou a koordinovanou správu experimentálních, analytických a modelovacích zařízení s cílem podpořit vědce při testování potenciálních dopadů změny klimatu a využívání půdy v Evropě. Experimenty realizované pomocí expertízy AnaEE umožní predikovat dopady na ekosystémy s předstihem až několika desetiletí, a tím i zahájit účinnou adaptaci v okamžiku, kdy bude stále možná. Logo konference AnaEE 2022 Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury AnaEE V lednu 2021 předložila Francie jako designovaná hostitelská země statutárního sídla konsorcia, společně s ČR, Dánskem, Itálií a mezinárodní organizací CIHEAM IAMB (International Centre for Advanced Mediterranean Agronomic Studies) jako zakládajícími členy a Belgií jako zakládajícím pozorovatelem, žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE-ERIC. Finsko a Bulharsko se následně staly dalšími státy, které požádaly o účast v konsorciu v roli řádných členů. Schválení žádosti Evropskou komisí se očekává v nejbližší době, přičemž publikování v Úředním věstníku EU může být očekáváno na přelomu února a března 2022. Velká výzkumná infrastruktura CzeCOS – Experimentální kultivační lamelové sféry
-
Výroční konference konsorcia DARIAH ERIC 2022: Vyprávění příběhů
DARIAH ERIC (Digital Research Infrastructure for the Arts and Humanities), konsorcium evropské výzkumné infrastruktury pro humanitní vědy a umění, vyhlašuje výzvu k předkládání návrhů příspěvků na výroční konferenci 2022. Hybridní akce, plánovaná na 31. května až 3. června 2022, se bude konat v řeckých Aténách a jejím stěžejním tématem bude vyprávění příběhů. „Síla vyprávění příběhů jako strategie vytváření smyslu a znalostí je hluboce zakořeněna v lidských kulturách, sahá k počátkům našich písemností a hledí tak daleko dopředu, jaká je naše představivost. To, jak shromažďujeme, sdílíme a používáme své příběhy, vypovídá mnohé o tom, kdo jsme, jak se bavíme a vzděláváme, jak si budujeme identitu a jak chápeme svět za naším obzorem, jak se stavíme k naší minulosti a k naší budoucnosti,“ zní anotace konference. Komunita DARIAH se snaží vytvářet prostřednictvím diskuse nad výzkumnými postupy v oblasti umění a humanitních věd koncepční spojitosti mezi uměním, technologiemi a humanitními a dalšími obory. Název a abstrakt navrhovaného příspěvku na výroční konferenci je třeba zaslat do dne 11. února 2022. Výroční konference DARIAH ERIC 2022 Evropská výzkumná infrastruktura DARIAH Panevropská výzkumná infrastruktura pro vědce z oblasti humanitních a uměleckých věd si klade za cíl zlepšit a podpořit výzkum a výuku v oblastech humanitních a uměleckých věd s využitím digitálních technologií. Rozvíjí, udržuje a provozuje infrastrukturu pro podporu výzkumných postupů založených na informačních a komunikačních technologiích a podporuje výzkumné pracovníky v jejich využívání při vytváření, analýze a interpretaci digitálních zdrojů. Spoluprací s komunitami z praxe DARIAH sdružuje jednotlivé nejmodernější aktivity v oblasti digitálního umění a humanitních věd a rozšiřuje jejich výsledky na evropskou úroveň. Uchovává, zpřístupňuje a šíří výzkum, který z této spolupráce vzešel, a zajišťuje dodržování osvědčených postupů a metodických a technických standardů. Vyprávění příběhů Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury DARIAH ERIC Výzkumná infrastruktura DARIAH se stala konsorciem evropské výzkumné infrastruktury v roce 2014. V současné době má DARIAH 20 členských států, 1 pozorovatele a několik spolupracujících partnerů v 6 nečlenských zemích. Český národní uzel konsorcia DARIAH ERIC je součástí velké výzkumné infrastruktury LINDAT/CLARIAH-CZ (Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy), jež je součástí Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. K evropskému konsorciu se český národní uzel připojil v roce 2019 po „vynikající a plodné spolupráci v rámci projektu DESIR,“ jak uvedla Jennifer Edmond, předsedkyně správní rady konsorcia DARIAH ERIC. Jednou ze silných stránek českého národního uzlu konsorcia DARIAH ERIC je zapojení knihoven a dalších národních památkových institucí jako partnerů výzkumné infrastruktury či silná technologická stránka 3 technicky zaměřených partnerů (Univerzita Karlova, Západočeská univerzita v Plzni a Masarykova univerzita) v oblastech zpracování přirozeného jazyka, umělé inteligence a zpracování multimédií. LINDAT/CLARIAH-CZ: Digitální výzkumná infrastruktura pro jazykové technologie, umění a humanitní vědy
-
Jedenáct nových měřících stanic certifikovaných konsorciem ICOS ERIC
Ve dnech 16. až 17. listopadu 2021 se v dánské Kodani uskutečnilo 15. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury ICOS (Integrated Carbon Observation System). Setkání se konalo v konferenčních prostorách Dánského geologického centra, výzkumné instituce, jež propojuje Národní geologickou službu Dánska a Grónska, Katedru geologických věd na Univerzitě v Aarhus, Katedru geologických věd a managementu přírodních zdrojů na Univerzitě v Kodani a Národní historické muzeum. Dánské geologické centrum Evropská výzkumná infrastruktura ICOS Ředitel konsorcia ICOS ERIC Werner Kutsch oznámil na začátku jednání, že 11 nových stanic pro měření skleníkových plynů prošlo náročným procesem zajištění kvality standardizované produkce dat ICOS, přičemž jim bylo jednomyslně schváleno udělení certifikace ICOS ERIC. Nově certifikované stanice se nacházejí v 5 ze 13 členských států konsorcia ICOS ERIC. Po 3 stanicích se nachází v Dánsku a ve Francii, po 2 stanicích ve Velké Británii a v Německu a 1 stanice se nachází v Itálii. Britské stanice Auchencorth Moss a Weybourne jsou prvními stanicemi ve Velké Británii, které získaly certifikaci ICOS ERIC. Stanice ICOS Auchencorth Moss je jednou z mála stanic na světě, které měří přenos skleníkových plynů mezi vzduchem a rašeliništěm. Stanice se nachází blízko skotského Edinburghu, ovšem stojí na rozsáhlém odlehlém rašeliništi ve větrné krajině. Konsorcium ICOS ERIC prostřednictvím svých národních sítí provozuje aktuálně celkem 148 měřících stanic ve 13 zemích, z toho 91 je certifikovaných pro měření skleníkových plynů. Stanice monitorují koncentrace skleníkových plynů v atmosféře a toky uhlíku mezi atmosférou, zemským povrchem a oceány. Pro každé z těchto oblastí existuje shromáždění monitorovacích stanic, které projednává, rozvíjí a zdokonaluje vědecké a technické nástroje pozorování. V jednotlivých oblastech koordinují pozorování a podporují stanice tematická centra. Kromě těchto středisek existují centrální analytické laboratoře, které zajišťují analýzy plynů a kalibrační plyny. Tematická střediska a centrální analytické laboratoře společně tvoří centrální zařízení. Komunitu ICOS tvoří více než 500 vědců ze současných členských a pozorovatelských států konsorcia ICOS ERIC i mimo ně. Součástí komunity ICOS je více než 80 renomovaných univerzit a výzkumných institutů. Data ICOS využívají vědci zkoumající zemský ekosystém a různé vládní orgány a mezinárodní organizace, které potřebují vědecky podložené a relevantní informace o skleníkových plynech pro svá rozhodování o snahách zmírnit důsledky klimatické změny. Data ICOS jsou otevřená a volně přístupná na stránkách datového portálu ICOS. Měřící stanice Auchencorth Moss (Konst Punkk) Příští zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC se uskuteční v Praze Nadcházející, 16. zasedání valného shromáždění konsorcia ICOS ERIC proběhne ve dnech 17. až 18. května 2022 v Praze v Lannově vile pod organizační záštitou velké výzkumné infrastruktury CzeCOS, českého národního uzlu evropské výzkumné infrastruktury ICOS. CzeCOS je unikátní platformou pro realizaci komplexního mezinárodního interdisciplinárního výzkumu globální změny a jejích dopadů na přírodní ekosystémy. Představuje unikátní soubor stabilních i mobilních zařízení, přístrojů a dalšího podpůrného vybavení k výzkumu dopadu globální změny na přírodní ekosystémy, studium adaptačních mechanismů v rostlinách a mikroorganismech a následný vývoj postupů pro mitigační opatření. Interdisciplinární a synergické propojení specifických analytických přístrojů CzeCOS, jejího vybavení pro ekofyziologická měření, zařízení pro laboratorní a terénní manipulační experimenty, bioreaktorů pro výzkum a vývoj fotosyntetických mikroorganismů, ekosystémových stanic pro studium toku látek a energie a špičkových senzorů pro dálkový průzkum přírodních ekosystémů umožňuje velké výzkumné infrastruktuře CzeCOS provádět komplexní výzkum globální změny na mezinárodní úrovni. CzeCOS – Lamelové minisféry, Bílý Kříž
-
Jan Gruntorád byl jako první z regionu střední a východní Evropy uveden do Internetové síně slávy
První osobností z regionu střední a východní Evropy, která byla uvedena do prestižní Internet Hall of Fame, tedy Internetové síně slávy, je Jan Gruntorád, zakladatel a do letošního července ředitel sdružení CESNET. Na začátku 90. let minulého století byl ústřední postavou nepočetného týmu, který připojil tehdejší Československo k Internetu. Slavnostní uvedení do Síně slávy proběhlo dnes formou videokonference. Internet Hall of Fame je projektem klíčové mezinárodní internetové organizace Internet Society, který v letošním roce slaví desáté výročí. Ocenění se od roku 2012 předává osobnostem, které mají mimořádnou zásluhu na vzniku Internetu, jeho celosvětové dostupnosti a používání. Například v roce 2012 vstoupil do Síně slávy „otec Internetu“ Vint Cerf, v roce 2013 propagátor svobodného využívání Internetu Richard Stallman, členem Síně slávy je i vynálezce webových stránek Tim Berners-Lee a spolu s nimi další zvučná jména. O výběru rozhoduje na základě obdržených nominací mezinárodní poradní sbor složený z renomovaných expertů. Internet Hall of Fame se otevírá nepravidelně a vždy jen několika málo vyvoleným, v letošním roce jde o 21 lidí z jedenácti zemí. Aktuální seznam členů nyní zahrnuje 135 osobností, z toho je pouze 25 Evropanů. „Jmenování do této vybrané společnosti považuji za největší poctu, jakou jsem v rámci globální internetové komunity mohl obdržet. Nesmírně si jí vážím,“ říká Jan Gruntorád. Ing. Jan Gruntorád, CSc., patří mezi průkopníky Internetu v naší zemi. Poprvé se s Internetem seznámil ještě před pádem železné opony během své čtyřměsíční stáže na Dánské technické univerzitě v roce 1987. O tři roky později už vedl tým, který realizoval připojení sálového počítače umístěného v budově ČVUT v pražských Dejvicích k Internetu. Poté 13. února 1992 zorganizoval oficiální zahájení provozu internetových služeb v Československu. Krátce nato začal budovat celostátní akademickou síť CESNET, která v letošním roce oslavila 25 let. Podílel se na založení nezávislých organizací nezbytných k fungování Internetu v České republice, jakými jsou správce národní domény CZ.NIC, či neutrálního peeringového uzlu NIX.CZ. Šest let byl prvním předsedou představenstva NIX.CZ. Na mezinárodním poli se Jan Gruntorád významně podílel na založení asociace CEENet, sdružující národní sítě ze střední a východní Evropy, v letech 1998 až 2003 stál v jejím čele. Prosazoval zavádění a zdokonalování internetových služeb v prostředí výzkumu a vývoje nejen v našem regionu, ale také v republikách bývalého Sovětského svazu. Působil jako konzultant NATO pro oblast Kavkazu odpovědný za rozšíření IP sítě pro komunitu výzkumu a vývoje v Ázerbájdžánu. V letech 1996 až 1999 byl činný v představenstvu společnosti EBONE, celoevropského poskytovatele Internetu se sídlem v Kodani. V letech 2003 až 2009 byl členem představenstva společnosti DANTE, která byla transformována na sdružení GÉANT, provozující celoevropskou akademickou síť. Příslušnost Jana Gruntoráda ke špičce oboru potvrzují také jeho časté kontakty s výraznými postavami internetové historie i současnosti. Například jeden z tvůrců internetu Vint Cerf, se kterým dlouhodobě spolupracuje, nazval Jana Gruntoráda „otcem Internetu v České republice“. Uvedení do Internet Hall of Fame je nejprestižnější, ale ne jedinou významnou poctou, kterou Jan Gruntorád získal. Kupříkladu v roce 2016 převzal prestižní medaili Vietschovy nadace. Ta je každoročně udělována světovým osobnostem, které se trvalými hodnotami zasloužily o výzkum a vývoj pokročilých internetových technologií určených na podporu vědy, výzkumu a vysokého školství. Přestože se Jan Gruntorád letos v létě po 25 letech rozloučil s funkcí ředitele sdružení CESNET, zůstává jeho nedílnou součástí. Nadále se podílí na rozvoji národní e-infrastruktury pro vědu, výzkum, vývoj a vzdělávání, která uživatelům z vědecko-výzkumného prostředí a z univerzit poskytuje přístup ke špičkovým technologiím i službám a umožňuje jim zapojení do nejnáročnějších mezinárodních výzkumných projektů dneška. Jan Gruntorád