Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Workshop pro nové projekty na ESFRI Cestovní mapě (2021)
15.listopadu 20121 uspořádalo ESFRI (Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury) virtuální workshop, který podpořil výměnu zkušenosti v souvislosti s efektivním využíváním finanční podpory z programu Horizon Europe pro přípravnou fázi projektů. Mezi více jak 100 účastníky byly zástupci Evropské komise, ESFRI delegátů a pracovních skupin a v největší míře také zástupci výzkumných infrastruktur (VI), kterým byl workshop primárně určen. Workshop poskytl prostor pro diskuzi, a to hned na několika úrovních, v neposlední řadě také pro networking VI. Na základě příkladů dobré praxe tak zástupci projektů v různých fází implementace či přípravné fáze získali cenné zkušenosti, které jim budou nápomocné v budoucnu. Na workshopu vystoupil současný předseda ESFRI Jana Hrušáka (CZ) a také zástupce Evropské komise Dominika Sobczaka (DG Research & Innovation). Celý program byl rozdělen do třech panelů (státní správa a financování; socioekonomický dopad, služby poskytované Vi a přístup k datům; právní otázky), které moderovali zástupci ESFRI Výkonného výboru – Inmaculada Figueroa (ES), Peter Wenzel-Constabel (DE) a Gelsomina Pappalardo (IT). Zástupce předsedy ESFRI Yannis Ioannidis a celý workshop zakončila zvolená předsedkyně ESFRI Jana Kolar (SI). Předseda ESFRI Jan Hrušák zdůraznil důležitost přístupu životního cyklu ESFRI VI: „Jsme svědky rychlého rozvoje a významných kvalitativních změn v krajině VI, které se odrážejí ve struktuře ESFRI Cestovní mapy. Byl zaznamenán významnější nárůst VI, které jsou geograficky rozptýlené oproti těm lokalizovaných v jednom místě. Tento trend také přispívá k multidimenzionálnímu propojenému ekosystému, který je propojen horizontálně, vertikálně i mezisektorově. VI tak mají dopad na různé oblasti politiky a její struktury. Pandemie Covid-19 jasně ukázala, jak důležité jsou VI pro zvyšování odolnosti populace a zvládání společenských výzev.“ Jan Hrušák zakončil svou prezentaci konstatováním, že „přístup životního cyklu ESFRI výzkumných infrastruktur spolu s dlouhodobou udržitelností jsou dva důležité koncepty politiky zavedené ESFRI, které formovaly politické strategie shromážděné v ESFRI White Paper – Making Science Happen – A new ambition for research infrastructures in the new European research area.(ERA). Tento dokument bude formovat budoucí politiku VI v nadcházejících letech“. První Panel upozornil na definici řídících struktur a zavedení funkčního řídícího systému. Vyjasnil také potřebu a důležitost odpovídajících obchodních plánů, potřebu závazků zúčastněných stran a komplementaritu mezi vnitrostátními nástroji a nástroji EU a/nebo inovativními řešeními financování. Druhý panel zaměřený na socioekonomické dopady se zabýval důležitostí definování měřitelných a důvěryhodných klíčových ukazatelů výkonnosti (KPI), rozvojem plánů pro poskytování služeb VI a přístupu k datům a plánů správy dat. Řečníci třetího panelu věnovanému právním otázkám představili identifikaci nejvhodnějších právních struktur pro výzkumné infrastruktury (jako je ERIC, vnitrostátní veřejné/soukromé právnické osoby atd.), včetně umístění sídla VI a jeho (národních) uzlů, právní otázky, jako jsou práva duševního vlastnictví (IPR), personální otázky (HR), zadávání zakázek, důsledky právních závazků a rámcových smluv s více partnery a související právní služby, odborné znalosti atd. V závěru workshopu Jana Kolar, nová předsedkyně ESFRI pro období 2022-24, zdůraznila, že VI jsou nedílnou součástí ERA (Evropský výzkumný prostor) spojující nejen další VI, ale i další aktéry, jako jsou univerzity, technologické infrastruktury, partnerství atd. Zdůraznila také, že pro založení úspěšné VI je nutná změna přístupu – nestarat se jen o vědecké úspěchy, ale také o celospolečenský dopad.
-
Španělsko se stává pozorovatelem evropské výzkumné infrastruktury BBMRI
Španělsko se oficiálně stalo pozorovatelskou zemí BBMRI-ERIC (Biobanks and Biomolecular Resources Research Infrastructure Consortium), konsorcia evropské výzkumné infrastruktury zaměřující se na bio-bankovnictví a bio-molekulární výzkum se statutárním sídlem v rakouském Štýrském Hradci. ČR se jako jeden ze zakládajících členů účastní konsorcia prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury BBMRI-CZ. Evropská výzkumná infrastruktura BBMRI zpracovává a dlouhodobě uchovává humánní biologický materiál a asociovaná klinická data a zpřístupňuje je výzkumným uživatelům. Konsorcium BBMRI-ERIC sdružuje na 700 bio-bank provozovaných v jeho členských státech. Katalog BBMRI-ERIC Directory je přitom největším katalogem biologických vzorků na světě, který umožňuje svým uživatelům vyhledávat miliony vzorků online a naplňuje takto i hlavní poslání BBMRI, kterým je usnadnit přístup k biologickým vzorkům, datům a bio-molekulárním zdrojům pro vědecké účely. Španělský národní uzel BBMRI-ERIC Španělsko bude v rámci konsorcia BBMRI-ERIC zastoupeno Zdravotním institutem Carlose III, veřejnou agenturu pro výzkum při španělském Ministerstvu pro vědu a inovace, a stane se tak 23. státem, který bude do konsorcia BBMRI-ERIC zapojen. Národní platforma bio-bankovnictví a bio-modelování téhož ústavu se současně stane španělským národním uzlem konsorcia BBMRI-ERIC. Její stěžejní účel spočívá v poskytování vědecké, technické a technologické podpory projektům výzkumu, vývoje a inovací, co do oblasti zdravotnických věd a technologií a v podporování inovací ve zdravotnických technologiích poskytováním vysoce kvalitních humánních biologických vzorků a souvisejících dat. Tato síť je tvořena celkem 39 institucemi z celého Španělska, které sdružují nemocniční bio-banky a jejich regionální sítě, síťové bio-banky a bio-banky zdravotnických výzkumných ústavů, výzkumných center a vysokých škol. „S velkým potěšením vítám Španělsko v konsorciu BBMRI-ERIC. Španělské bio-banky se tímto krokem propojují se světem jako nikdy předtím. Výzkumní pracovníci a bio-banky španělského národního uzlu budou mít taktéž přístup k dalším znalostem v oblasti řízení kvality a etických, právních a společenských otázek bio-bankovnictví, IT nástrojům a poradenství poskytovanému na míru konsorciem BBMRI-ERIC, které podpoří jejich budoucí rozvoj“, uvedl generální ředitel BBMRI-ERIC Jens Habermann.
-
ERIC Fórum zveřejnilo doporučení ke zvýšení reprodukovatelnosti akademického výzkumu
V množství vědeckých publikací je upozorňováno na skutečnost, že významným omezením současných vědeckých postupů je reprodukovatelnost akademického výzkumu. Evropské výzkumné infrastruktury, především poté konsorcia evropských výzkumných infrastruktur (ERIC), která slouží k usnadnění výzkumného procesu, hrají významnou roli při poskytování řešení výzkumné komunitě, zvyšování míry reprodukovatelnosti a vysoké kvality vědy. Workshop: kvalita a reprodukovatelnost výzkumu V únoru 2021 uspořádalo konsorcium EATRIS-ERIC dvoudenní mezioborový workshop na téma „Kvalita a reprodukovatelnost výzkumu“. Workshop poskytl širokému spektru zúčastněných stran jak z akademické sféry, tak i průmyslu a tvorby politik příležitost sdílet osvědčené postupy a prozkoumat výzvy ve fázi návrhu a realizace výzkumu. Na základě příspěvků řečníků a návrhů zmiňovaných během panelových diskusí workshopu sepsala Anne-Charlotte Fauvel (vedoucí oddělení pro záležitosti EU v rámci organizace EATRIS-ERIC) zprávu, která shrnuje hlavní výstupy. Zpráva o řízení kvality a reprodukovatelnosti v akademickém výzkumu Zpráva, publikovaná v říjnu 2021, obsahuje sedm způsobů, jak zvýšit kvalitu a reprodukovatelnost výzkumu, zahrnující všechny fáze výzkumu, od podávání zpráv přes komunikaci až po řízení kvality a financování. Ze zprávy zjevně vyplývá, že poskytovatelé finanční podpory musí hrát důležitou roli při doprovodných kulturních změnách a motivovat výzkumné pracovníky ke zlepšení jejich běžných postupů. Zdá se, že změny, které provedli poskytovatelé finančních prostředků na výzkum, jakými jsou Wellcome Trust a Evropská komise, ukazují cestu ostatním poskytovatelům finanční podpory na výzkum v Evropě i ve světě. Financující subjekty mohou například ve svých kritériích způsobilosti vyžadovat dodržování správné praxe a učinit z otevřeného přístupu k výzkumu novou normu, čímž přimějí výzkumné instituce, aby přehodnotily svou institucionální strategii kultury výzkumu nebo kritéria pro kariérní růst. Poskytovatelé finanční podpory by dále mohli zvážit financování výzkumu, který pomáhá dále identifikovat a měřit faktory spojené s reprodukovatelností a účinností zásahů ke zlepšení reprodukovatelnosti, a financovat validační studie. Autorka ve zprávě rovněž navrhuje, aby výzkumné infrastruktury hrály rozhodující roli v budoucnosti výzkumu a aby je poskytovatelé finanční podpory odpovídajícím způsobem podporovali. Konsorcia ERIC, jako evropští a mezinárodní poskytovatelé přístupu k nejmodernějším zařízením, technologiím, datům, softwaru či školení pro výzkumné pracovníky, sdružují mnoho stávajících výzkumných zdrojů a pomáhají urychlit výzkum a inovace. Celkově ze zprávy prokazatelně vyplývá, že skutečné změny v této oblasti lze dosáhnout pouze prostřednictvím spolupráce za významného přispění všech stran akademického prostředí. Pokud výzkumní pracovníci dokáží aktivně podniknout kroky ke zvýšení reprodukovatelnosti svého výzkumu, pokud výzkumné instituce a poskytovatelé finanční podpory sehrají svou rozhodující roli a pokud se nalezne způsob, jak zlepšit komunikaci o vědě, poté to zajistí, že „revoluce v důvěryhodnosti“ bude mít nejlepší šanci dosáhnout účinného, významného a pozitivního pokroku. Plné znění zprávy je k dispozici ke stažení.
-
Pozvánka na konferenci KRECon 2021
Ve dnech 11. – 12. 11. 2021 proběhne v Národní technické knihovně v Praze konference KRECon 2021 na téma „Otevřená věda – výzvy a příležitosti“. Letošní konference KRECon si klade za cíl shromáždit mezinárodní a národní odborníky, výzkumníky a vysoké aktéry v oblasti VaVaI a poskytnout jim platformu k diskusi o různých aspektech výzev a příležitostí otevřené vědy v Česku i v Evropě. Program a registrace: https://indico.techlib.cz/event/4/
-
Druhé zasedání ELI ERIC General Assembly se uskutečnilo v Dolních Břežanech
V návaznosti na červnové ustavující zasedání ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure European Research Infrastructure Consortium) General Assembly (GA) se ve dnech 13. až 14. října 2021 uskutečnilo druhé zasedání tohoto nejvyššího správního orgánu konsorcia ELI ERIC. Dějištěm jednání se staly konferenční prostory výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech, přičemž v průběhu zasedání byly schváleny některé z klíčových politik konsorcia ELI ERIC a zvoleni předseda a místopředsedové dvou stěžejních odborných poradních orgánů ELI ERIC GA – Mezinárodního vědeckého a technického výboru (ISTAC) a Administrativního a finančního výboru (AFC). Druhé zasedání ELI ERIC General Assembly Odborné poradní orgány konsorcia ELI ERIC V průběhu druhého zasedání ELI ERIC GA byl učiněn zásadní pokrok při projednávání, resp. schvalování interních politik konsorcia ELI ERIC. Současně byli zvoleni předseda a místopředsedové dvou odborných poradních orgánů ELI ERIC GA. Prof. John Collier z britské Central Laser Facility byl jmenován předsedou ELI ERIC ISTAC a Dr. Marta Fajardo z portugalského Instituto Superior Técnico jeho místopředsedkyní. Dr. Jan Buriánek z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR byl zvolen místopředsedou ELI ERIC AFC. Odborné poradní orgány poskytují ELI ERIC GA nezávislé expertní poradenství k hlavním otázkám vědecké, technické a finanční povahy, které se dotýkají provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI v ČR a v Maďarsku. Nad rámec toho připomínkují rovněž dlouhodobé strategie a politiky konsorcia ELI ERIC. „Ustavení odborných poradních orgánů představuje stěžejní krok k rozvoji činností organizace ELI ERIC,“ uvedla Caterina Petrillo, předsedkyně ELI ERIC GA. „Je velmi naplňující sledovat, jak špičkoví výzkumníci a manažeři zabezpečují každodenní činnosti konsorcia ELI ERIC. Velice mne těší, že mohu spolupracovat s čelními představiteli laserové vědy a komunity výzkumných infrastruktur,“ dodala Caterina Petrillo. Delegáti do ELI ERIC General Assembly Statutární politiky konsorcia ELI ERIC Jako další krok ke společnému provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI byly ELI ERIC GA schváleny některé z klíčových statutárních politik konsorcia ELI ERIC. Členská politika ELI ERIC stanovuje principy diseminačních aktivit cílených na získávání nových členů, pozorovatelů a strategických partnerů, kteří jsou stěžejní pro maximalizaci vědeckého potenciálu konsorcia ELI ERIC a jeho mezinárodního významu a dlouhodobé udržitelnosti. V souladu s regulatorních rámcem EU byla dále přijata i politika konsorcia ELI ERIC pro nakládání s osobními daty. Projednána byla v neposlední řadě i politika konsorcia ELI ERIC pro nakládání s vědeckými daty, resp. politika otevřeného přístupu k výzkumné infrastruktuře ELI. Tyto budou postoupeny i odborným poradním orgánům ELI ERIC GA, a to ELI ERIC ISTAC a ELI ERIC AFC. „Projednané politiky ELI ERIC představují zcela zásadní pojítka mezi managementem obou dvou pilířů výzkumné infrastruktury ELI,“ uvedl Allen Weeks, generální ředitel konsorcia ELI ERIC. „S očekáváním vyhlížíme další pokrok v integraci managementu českého a maďarského pilíře výzkumné infrastruktury ELI a věříme, že se při společných jednáních budeme vídat už v blízké budoucnosti,“ dodal Allen Weeks. Dohody o provozu pilířů výzkumné infrastruktury ELI, které byly rovněž předmětem druhého zasedání ELI ERIC GA, a které budou sjednány mezi institucemi hostujícími výzkumná zařízení ELI a konsorciem ELI ERIC, představují klíč k tomu, aby byly pilíře výzkumné infrastruktury ELI provozovány v souladu s politikami konsorcia ELI ERIC a konsorcium ELI ERIC převzalo odpovědnost za jejich aktivity. Druhé zasedání ELI ERIC GA proběhlo jako hybridní jednání za účasti zástupců všech ze členských států a pozorovatelů konsorcia ELI ERIC. Další jednání ELI ERIC GA se uskuteční v prosinci 2021 jako virtuální. ELI Beamlines v Dolních Břežanech
-
Žádost o ustavení konsorcia ACTRIS ERIC předložena Evropské komisi
Dne 30. září 2021 byla Finskem z pozice designovaného hostitelského státu statutárního sídla konsorcia ACTRIS ERIC předložena a Evropské komisi adresovaná tzv. step 2 aplikace o ustanovení ACTRIS ERIC. Mise konsorcia ACTRIS ERIC bude spočívat v řízení evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS (Aerosol, Clouds and Trace Gases Research Infrastructure). Evropská komise nyní žádost a návrh stanov ACTRIS ERIC přezkoumá a v časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců by měla právnickou osobu ACTRIS ERIC ustavit. Konsorcium ACTRIS ERIC umožní svým členům řídit dílčí národní pilíře evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS na společné bázi a prezentovat je jejich uživatelské komunitě jako integrovanou mezinárodní organizaci. ČR se k žádosti o ustavení konsorcia ACTRIS ERIC připojila jako jeden z celkem 13 zakladatelských členských států společně s Belgií, Bulharskem, Dánskem, Finskem, Francií, Kyprem, Itálií, Německem, Norskem, Rakouskem, Rumunskem a Švýcarskem. ACTRIS-CZ: 250 m vysoký atmosférický stožár v Košeticích Evropská síť environmentálních monitorovacích stanic Podstatou evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS je koordinovaná síť stanic pro environmentální monitoring, nabízející otevřený přístup pro vědecké pracovníky z celého světa. ČR v této síti zastupuje velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ a zařízení NAOK (Národní atmosférická observatoř Košetice). Stěžejní oblasti činností evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS zahrnují pozorování atmosférických aerosolů, oblaků, reaktivních plynů a zkoumání jejich interakcí. Jedinečnost ACTRIS spočívá zejména v harmonizovaném monitoringu, jehož výsledky umožňují špičkový výzkum, pokrývající jak tematiku změny klimatu, tak i kvality ovzduší nebo dálkového přenosu škodlivin. ACTRIS poskytuje přesné údaje, služby a postupy týkající se 4D variability oblaků, krátkodobých atmosférických složek nebo fyzikálních, optických a chemických vlastností aerosolů. ACTRIS generovaná data a technologické postupy ACTRIS pro nakládání s nimi pak zlepšují schopnosti analýzy, pochopení a předpovídání vývoje atmosférického prostředí v Evropě. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS je využívaná širokou komunitou uživatelů zabývajících se pozorováním, experimenty, modely, satelitními daty, analýzami anebo předpovědními systémy. ACTRIS nabízí přístup k pokročilým technologickým platformám pro výzkum atmosférických procesů v oblastech změny klimatu a kvality ovzduší. Evropská výzkumná infrastruktura ACTRIS byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2016 a její český národní uzel ACTRIS-CZ je zařazen na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. ACTRIS-CZ: 250 m vysoký atmosférický stožár v Košeticích ACTRIS-CZ: příspěvek ČR k evropské výzkumné infrastruktuře ACTRIS ČR se řadí mezi první pětici států, ve kterých projekt evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS získal podporu na národní úrovni. Český národní uzel evropské výzkumné infrastruktury ACTRIS představuje velká výzkumná infrastruktura ACTRIS-CZ. Jejím koordinátorem je Český hydrometeorologický ústav; kooperujícími partnery Ústav chemických procesů AV ČR, v.v.i, Masarykova univerzita prostřednictvím velké výzkumné infrastruktury RECETOX a Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. ACTRIS-CZ je unikátní platformou pro monitoring a výzkum kvality ovzduší na pozaďové úrovni, zahrnující zdravotní, klimatické i environmentální dopady změn ve složení atmosféry. Zaměřuje se na vznik atmosférických aerosolů společně s jejich potencionálními vlivy na klima a kvalitu ovzduší. Data Národní atmosférické observatoře Košetice představují jedinečný a komplexní soubor, jenž slouží pro mezinárodní vědeckou komunitu jakožto reprezentativní středoevropský vzorek datových souborů pro atmosférický výzkum. ACTRIS-CZ nabízí svým uživatelům přístup k přístrojovému vybavení NAOK a na vyžádání poskytuje také výsledky svých měření a další produkty. ACTRIS-CZ disponuje technickým personálem specializovaným na monitoring kvality ovzduší a výzkumnými pracovníky s expertízou v oblastech validace, hodnocení a multidisciplinární interpretce získaných dat. ACTRIS-CZ: Národní atmosférická observatoř Košetice
-
Oslavy desetiletého výročí projektů laserových center ELI Beamlines a HiLASE
Dne 13. října 2021 se v Dolních Břežanech uskutečnily oslavy desetiletého výročí projektů laserových vědeckých laboratoří ELI Beamlines a HiLASE. Výročního setkání konaného v prostorách atria výzkumné infrastruktury ELI Beamlines se zúčastnili přední čeští a mezinárodní stakeholdeři, přičemž svou zdravicí přispěl i držitel Nobelovy ceny Gerard Mourou. Do panelové diskuze, během které účastníci debatovali milníky budoucího rozvoje obou dvou výzkumných center, se zapojili mj. Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu v rámci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy; Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR; Allen Weeks, generální ředitel ELI ERIC (Extreme Light Infrastructure European Research Infrastructure Consortium); Caterina Petrillo, předsedkyně valného shromáždění ELI ERIC; nebo John Collier, předseda mezinárodního vědeckého a technického poradního výboru ELI ERIC. Slavnostní akce proběhla při příležitosti 2. zasedání valného shromáždění ELI ERIC, jež je nejvyšším správním orgánem mezinárodního konsorcia ELI ERIC. Oslavy desetiletého výročí projektů ELI Beamlines a HiLASE Na cestě k vědeckým a technologickým úspěchům „Realizace projektů laserových výzkumných center ELI Beamlines a HiLASE v Dolních Břežanech u Prahy představuje nejen významný milník na cestě vědeckého a technologického pokroku v ČR a v Evropě, ale také pozoruhodný úspěch politiky soudržnosti EU, z jejíchž fondů byla výstavba obou dvou vědeckých laboratoří financována a jejímž cílem je snižovat rozdíly ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi členy EU. V uplynulé dekádě se naše pozornost soustředila zejména na zdárné dokončení konstrukční fáze ELI Beamlines a HiLASE. V nadcházejícím desetiletí musí obě dvě laserová střediska beze zbytku naplnit již i své vědecké a technologické cíle. Tyto představuje provádění nejnáročnějších vědeckých experimentů při interakci světla s hmotou, uplatnění nově nabytých poznatků při vývoji nejpokročilejších laserových technologií a využití nových technologických postupů v průmyslových aplikacích,“ uvedl během diskuze náměstek Pavel Doleček. Výzkumná infrastruktura ELI Beamlines ELI Beamlines a HiLASE příklady dobré praxe politiky soudržnosti EU Laserová centra ELI Beamlines a HiLASE byla v Dolních Břežanech vybudována Fyzikálním ústavem AV ČR, v.v.i. za využití prostředků dotační podpory Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, která byla poskytnuta z Evropských strukturálních a investičních fondů. Zatímco projekt laserového centra HiLASE byl plně realizován již z prostředků Operačního programu Výzkum a vývoj pro inovace (OP VaVpI, 2007–2013), výstavba výzkumné infrastruktury ELI Beamlines byla dokončena až v průběhu nadcházejícího období za využití zdrojů Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV, 2014–2020). Roku 2021 bylo poté ustaveno rovněž konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC, jehož misí je řídit činnosti pilířů výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v ČR a ELI Attosecond Light Pulse Source v Maďarsku a poskytovat celosvětové uživatelské komunitě otevřený přístup ke zdrojům výzkumných infrastruktur ELI. Výzkumně-vývojové centrum HiLASE
-
Evropské výzkumné infrastruktury zakládají biomedicínskou alianci EU-AMRI
Evropské medicínské výzkumné infrastruktury BBMRI-ERIC (Bio-banking and Bio-molecular Resources Research Infrastructure), EATRIS-ERIC (European Infrastructure for Translational Medicine) a ECRIN-ERIC (European Clinical Research Infrastructure Network), zastoupené i jejich českými národními uzly BBMRI-CZ, EATRIS-CZ a CZECRIN, spojily své síly a vytvořily Evropskou alianci lékařských výzkumných infrastruktur (EU-AMRI). Cílem EU-AMRI je usnadnit akademické obci a průmyslu účinné a efektivní využívání výzkumných servisů, odborných znalostí a nástrojů pro bezproblémový transfer vědeckých poznatků do nových léčebných postupů a řešení pro pacienty. Členové aliance EU-AMRI One stop shop aliance EU-AMRI BBMRI-ERIC, EATRIS-ERIC a ECRIN-ERIC sdílejí závazek zvýšit přínos výzkumu pro pacienty, podporovat adekvátní výzkumné postupy a rovněž zajistit lepší přístup k dostupným zdrojům svých výzkumných infrastruktur. Konečným cílem aliance EU-AMRI je usnadnit širší výzkumné komunitě dosažení jejích cílů poskytováním vědeckých služeb s nejvyššími standardy kvality a reprodukovatelnosti. Prostřednictvím nových internetových stránek www.eu-amri.org umožňuje EU-AMRI průmyslovým a akademickým subjektům pohodlný výběr z řady služeb podle jejich potřeb. Tyto servisy pokrývají celý biomedicínský cyklus, od preklinických modelů přes přístup ke vzorkům, výzkum biomarkerů až po mezinárodní klinické zkoušky a vývoj léčebných produktů. Evropské výzkumné infrastruktury navíc nabízejí rozsáhlá školení a podporu v oblastech etických, právních a sociálních otázek, řízení kvality, regulačních záležitostí či spolupráce veřejného a soukromého sektoru. Aliance EU-AMRI poskytuje biomedicínským výzkumníkům řadu služeb, z nichž mnohé jsou pro uživatele bezplatné Zahájení činností aliance EU-AMRI Dne 14. prosince 2021 od 10:00 do 12:00 SEČ bude v Bruselu oficiálně zahájena činnost aliance EU-AMRI. Součástí programu bude prezentace agentury EU-AMRI a následovat bude i diskuse u kulatého stolu se stěžejními stakeholdery. Jedním z hostů bude rovněž Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu při Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Bližší informace a přihlášku k účasti na zahajovací akci naleznete na webové adrese www.eu-amri.org. Předběžná registrace je otevřena zde.