Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Jana Kolar byla zvolena novou předsedkyní ESFRI
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) na svém 76. plenárním zasedání konaném dne 30. června 2021 zvolilo Janu Kolar jako nastupující předsedkyni ESFRI po Janu Hrušákovi, jehož mandát vyprší v prosinci 2021. Nová předsedkyně ESFRI se dvouleté funkce ujme v lednu 2022. Jejímu zvolení předcházelo jednomyslné doporučení ze strany výběrové komise ESFRI, která komplexně posoudila její kandidaturu. „Přála bych si po sobě zanechat ESFRI, které bude plně integrované v obnoveném Evropském výzkumném prostoru, ještě lépe fungující a ještě více viditelné,” řekla Jana Kolar během svého vystoupení na ESFRI Fóru. „Měli bychom proaktivněji přistoupit k analýze krajiny výzkumných infrastruktur. Musíme reagovat na měnící se Evropu a její politiky, potřebujeme identifikovat ʻmezeryʼ a začlenit ESFRI výzkumné infrastruktury do nového Evropského výzkumného prostoru,” dodala Jana Kolar. Jana Kolar „Blahopřeji Janě Kolar k jejímu zvolení novou předsedkyní ESFRI. Pro ESFRI je to vynikající volba, neboť Jana Kolar v sobě kombinuje mnohaleté zkušenosti z vědeckého i politického prostředí. Její působení na slovinském ministerstvu, zkušenosti z Evropského inovačního a technologického institutu a praxe z řízení evropské výzkumné infrastruktury budou přínosem pro strategickou roli ESFRI v obnoveném Evropském výzkumném prostoru,” uvedl současný předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Anna Panagopoulou, ředitelka direktorátu Evropské komisi pro Evropský výzkumný prostor a inovace dodala: „Chtěla bych ještě jednou poblahopřát Janě Kolar k této velmi důležité roli, které se brzy ujme. Má velké zkušenosti s výzkumnými infrastrukturami jak z hlediska tvorby politiky, tak z hlediska implementace, a jsem si jistá, že v příštích dvou letech poskytne ESFRI ten správný směr. ESFRI má před sebou celou řadu úkolů a jsem přesvědčená, že Jana Kolar je dokáže úspěšně zvládnout. Bude potřeba ESFRI dobře integrovat do obnoveného Evropského výzkumného prostoru. Bude také důležité navázat silnější vazby s širším spektrem stakeholderů s cílem podpořit příspěvek výzkumných infrastruktur ke globálním výzvám a posílit vědeckou excelenci a vytváření znalostí. Evropská komise se těší na další spolupráci s ESFRI Fórem pod vedením Jany Kolar.“ Dr. Jana Kolar je výkonnou ředitelkou evropské výzkumné infrastruktury CERIC-ERIC. Má širokou škálu odborných znalostí, od tvorby a implementace politiky, výzkumu a inovací až po podnikání. Mimo jiné působila jako generální ředitelka na slovinském Ministerstvu školství, vědy a sportu, předsedkyně představenstva slovinské Technologické agentury a slovinské Výzkumné agentury a členka správní rady Evropského inovačního a technologického institutu. Byla mezi členy vysoce postavené skupiny inovátorů v Evropské radě pro inovace, která radila Evropská komisi, jak posílit podporu průlomových inovací vytvářejících nové trhy. Byla také členkou rakouského Fóra Rady ERA, odborného poradního orgánu rakouského ministra pro vědu a výzkum. V současné době působí i jako externí konzultantka slovinského předsednictví v Radě EU.
-
ESFRI zařadí 11 nových výzkumných infrastruktur na svou Cestovní mapu 2021
Na excelentní výzkum budou směřovány investice v hodnotě 4,1 miliardy EUR a přispějí k řešení významných evropských socioekonomických výzev. Jedenáct nových projektů mezinárodních výzkumných infrastruktur se zařadí na aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021 díky vysokému hodnocení vědeckého přínosu a připravenosti pro implementaci. „Celkem bylo v září 2020 předloženo 18 návrhů nových projektů evropských výzkumných infrastruktur. Jejich hodnocení probíhalo v souladu s ESFRI Roadmap Guidelines a v režii strategických pracovních skupin ESFRI a jeho implementační skupiny, jejichž členové detailně hodnotili všechny individuální projekty,“ řekl předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. „Děkuji všem, kteří se náročného procesu hodnocení účastnili, ať už to byli členové strategických pracovních skupin, implementační skupiny, zástupci výkonného výboru nebo samotní delegáti do ESFRI,“ dodal Jan Hrušák. Mezi nové projekty ESFRI náleží: EBRAINS – European Brain Research Infrastructures, distribuovaná digitální výzkumná infrastruktura na rozhraní neurovědy, výpočetní techniky a technologie, která nabízí vědcům a vývojářům pokročilé nástroje a služby pro výzkum mozku. EIRENE RI – Research Infrastructure for Environmental Exposure Assessment, in Europe, první výzkumná infrastruktura svého druhu v EU, která poskytne zázemí pro výzkum v oblasti životního prostředí a jeho vlivu na lidské zdraví (koordinátor ČR). ET – Einstein Telescope, první a nejpokročilejší observatoř gravitačních vln třetí generace, s bezprecedentní citlivostí, díky níž bude Evropa leaderem v oblasti výzkumu gravitačních vln. EuPRAXIA – European Plasma Research Accelerator with Excellence in Applications, distribuované, kompaktní a inovativní zařízení urychlovače založené na plazmové technologii, připravené k výstavbě plazmového urychlovače poháněného elektronovým paprskem v metropolitní oblasti Říma, následovaný laserovým plazmovým urychlovačem na evropském území (účast ČR). GGP – Program Generations and Gender Program, bude poskytovat vysoce kvalitní a nadnárodně srovnatelné longitudální údaje, které pomohou zodpovědět naléhavé vědecké a společenské výzvy týkající se dynamiky populace a rodiny (účast ČR). GUIDE – Growing Up in Digital Europe-EuroCohort, je první srovnávací evropský průzkum zaměřený na podporu rozvoje sociálních politik pro zlepšení blahobytu dětí, mladých lidí a jejich rodin v celé Evropě. MARINERG-i – Offshore Renewable Energy Research Infrastructure, infrastruktura pro výzkum obnovitelné energie na moři, která se má stát přední mezinárodně distribuovanou výzkumnou infrastrukturou v odvětví energie z obnovitelných zdrojů na moři (ORE) se sítí testovacích zařízení rozmístěných po celé Evropě. OPERAS – Open Access in the European Research Area through Scholarly Communication, je distribuovaná výzkumná infrastruktura umožňující otevřenou vědu a modernizaci vědeckých komunikačních postupů v sociálních a humanitních vědách v souladu s European Open Science Cloud. RESILIENCE – Religious Studies Infrastructure: Tools, Innovation, Experts, Connections and Centres, je jedinečná interdisciplinární výzkumná infrastruktura pro všechna náboženská studia. Jedná se o vybudování vysoce výkonné platformy, která poskytne nástroje a přístupy k fyzickým a digitálním datům vědcům ze všech vědních oborů. SLICES – Scientific Large-Scale Infrastructure for Computing/Communication Experimental Studies, má ambice stát se působivou výzkumnou infrastrukturou v digitálních vědách, včetně řešení spotřeby energie a implementace European Green Deal. SoBigData ++ RI – European Integrated Infrastructure for Social Mining and Big Data Analytics, představuje zdroj pro sdílení souborů dat, metod, výzkumných dovedností a výpočetních zdrojů na podporu porozumění sociálním jevům optikou velkých dat. Podrobná analýza úspěšných návrhů odhalila následující klíčová sdělení a závěry: * Nabízí se nová možnost investic do výzkumných infrastruktur – celkové investiční náklady u 11 nových projektů dosáhnou výše 4,164 mil. EUR (průměrně 380 mil. EUR), zatímco v Cestovní mapě ESFRI z roku 2018 to bylo 674 mil. EUR (průměrně 112 mil. EUR) a v Cestovní mapě ESFRI z roku 2016 poté 856 mil. EUR (v průměru 143 mil. EUR). To je zdaleka nejvyšší hodnota nových investičních plánů výzkumných infrastruktur od první Cestovní mapy ESFRI v roce 2006. * Vzniká ambice vyvinout globálně jedinečná a komplexní zařízení pro excelentní vědu: Einstein Telescope – projekt s nejvyšší investiční hodnotou v rámci Cestovní mapy – 1 900 milionů EUR, a EuPRAXIA – inovativní akcelerátor založený na plazmové technologii – 569 milionů EUR. * Zvyšuje se politická angažovanost a inkluzivnost výzkumných infrastruktur – v průměru 7 vlád poskytlo politickou podporu na ministerské úrovni každému vybranému projektu, průměrně se každého projektu účastní 14 zemí. Nové výzkumné infrastruktury podpoří také klíčové priority EU: Sociální pilíř EU – ambiciózní výzkumné infrastruktury pro sociální vědy: The Generations and Gender Programme a Growing up in Digital Europe-EuroCohort – doplněná o Survey of Health, Aging and Retirement in Europe plně pokryje svými longitudálními studiemi evropskou společnost; RESILIENCE – religionistika pro lepší pochopení současných, diverzifikovaných společností. Digitalizace – EBRAINS – součást projektu Human Brain, SLICES – experimentální počítačová věda a vývoj softwaru, SoBigData ++ – výzkumná infrastruktura pro analýzu velkých dat, GUIDE – mladá generace v digitální společnosti, OPERAS – vědecká komunikace, otevřená věda, EOSC. Zelená dohoda pro Evropu – pobřežní obnovitelná energie (MARINERG-I). Zdraví – EBRAINS – neurovědy, biomedicínský výzkum, EIRENE – environmentální determinanty zdraví, EuPRAXIA – lékařské zobrazování s vysokým rozlišením, výzkum biomolekul, virů a mikroskopických procesů. Cestovní mapa ESFRI 2021 – která zahrnuje strategickou zprávu a analýzu krajiny výzkumných infrastruktur – bude schválena ESFRI Fórem v září a zveřejní se během slovinského předsednictví v Radě EU v prosinci 2021. Cestovní mapa ESFRI V roce 2006 byla vypracována první Cestovní mapa ESFRI, přičemž její následné aktualizace proběhly v letech 2008, 2010, 2016 a 2018. Cestovní mapa ESFRI zahrnuje evropské výzkumné infrastruktury se statusy tzv. „ESFRI Project“ a „ESFRI Landmark“. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Project“ se nachází na Cestovní mapě ESFRI díky vědecké excelenci svého konceptu a vykazují už pokročilý stav přípravy, předpokládající zahájení jejich implementační/konstrukční fáze v horizontu do 10 let od zařazení na Cestovní mapu ESFRI. Evropské výzkumné infrastruktury se statusem „ESFRI Landmark“ poté již buď dokončily svou implementační/konstrukční fázi a vstoupily tak do provozní/uživatelské fáze, či pokročily ve své implementační/konstrukční fázi natolik, že mají jasně stanovený časový harmonogram dokončení a uvedení do provozu. Aktuálně se připravuje aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021.
-
Konsorcium ELI ERIC oficiálně zahájilo své činnosti
Dne 16. června 2021 proběhlo 1. zasedání nejvyššího správního orgánu evropské výzkumné infrastruktury Extreme Light Infrastructure (ELI), jejíž činnosti jsou řízeny prostřednictvím konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC). V průběhu zasedání byl Allen Weeks zvolen generálním ředitelem konsorcia ELI ERIC a Caterina Petrillo předsedkyní ELI ERIC General Assembly. Současně byly mj. ustaveny statutární a poradní orgány konsorcia ELI ERIC a také projednány zárodky politik konsorcia ELI ERIC. Ustavení konsorcia ELI ERIC otevírá výzkumné komunitě, průmyslovému sektoru a státům přístup k celosvětově nejrozsáhlejší kolekci extra-výkonných a ultra-rychlých laserových zařízení, které umožní realizovat nejpokročilejší experimenty v oblastech fyzikálních, chemických, materiálových a lékařských věd a vyvíjet nejmodernější technologické inovace. „Laboratoře ELI mohou být již provozovány společně, jako součást jedné organizace a jedné právní entity,“ uvedl Allen Weeks, nově zvolený generální ředitel konsorcia ELI ERIC. „Je to nesmírně důležitý krok, protože výzkumná infrastruktura ELI vstupuje do provozní fáze a zájem ze strany výzkumné komunity je enormní.“ Allen Weeks, generální ředitel ELI ERIC Úlohou nově ustaveného konsorcia ELI ERIC je zpřístupňovat výzkumné komunitě nejmodernější laserová zařízení, provozovaná výzkumnou infrastrukturou ELI, na principu politiky otevřeného přístupu, kdy budou návrhy na využití experimentálních kapacit pilířů ELI posuzovány nezávislými panely hodnotitelů. Členství v konsorciu ELI ERIC přitom umožňuje nejen využívat experimentální kapacity výzkumné infrastruktury ELI ze strany vědců a inovátorů, avšak podílet se i na tvorbě strategií konsorcia ELI ERIC. Caterina Petrillo, zastupující italské Ministerstvo vzdělávání, vysokého školství a výzkumu (MIUR), působící na Univerzitě v Perugii a vykonávající funkci ředitelky Area Science Park v italském Terstu, byla jmenována předsedkyní ELI ERIC General Assembly. Jako členka řady mezinárodních správních a vědeckých poradních orgánů přináší do konsorcia ELI ERIC bohaté zkušenosti s řízením výzkumných infrastruktur a mezinárodní spoluprací, jež budou bezpochyby potřebné pro úspěšné zvládnutí nadcházející etapy činností konsorcia. „Velice se těším na své působení v roli předsedkyně ELI ERIC General Assembly,“ zmínila Caterina Petrillo. „Výzkumné infrastruktury sdružené v rámci ELI ERIC koncentrují nejpokročilejší laserová zařízení o vysokém výkonu, generující ultrakrátké laserové pulsy, a přináší tak nezměrný potenciál pro rozvoj excelentní vědy.“ Caterina Petrillo, předsedkyně ELI ERIC General Assembly Právní forma konsorcia evropské výzkumné infrastruktury (ERIC) je uzpůsobena potřebám ustanovit a řídit provoz výzkumných infrastruktur celoevropského zájmu, významu a dopadu. Členové konsorcia ERIC poté přispívají k jeho činnostem vědecky, technologicky i finančně, jako členové mezinárodní organizace. ČR je hostitelem statutárního sídla konsorcia ELI ERIC, které se nachází v Dolních Břežanech, v prostorách pilíře ELI Beamlines. Druhý pilíř výzkumné infrastruktury, ELI ALPS, byl vybudován v maďarském Szegedu. Spolu s ČR a Maďarskem se zakládajícími členskými státy konsorcia ELI ERIC staly dále i Itálie a Litva. Zakládajícími pozorovateli konsorcia ELI ERIC se poté staly Německo a Bulharsko. Třetí pilíř výzkumné infrastruktury ELI, ELI NP, se nachází stále ještě v konstrukční fázi, je situovaný v Rumunsku, zaměřuje se na problematiku jaderné fotoniky a ke konsorciu ELI ERIC by se měl připojit později. Kromě výše uvedených států vyjádřila svůj zájem přistoupit ke konsorciu ELI ERIC i řada dalších evropských i mimoevropských států. ELI Beamlines v Dolních Břežanech, ČR Výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v Dolních Břežanech v ČR and ELI ALPS v Szegedu v Maďarsku jsou s investičními náklady dosahujícími výše 300 mil. EUR (každá z nich) vůbec prvními rozsáhlými vědeckými laboratořemi vybudovanými za využití prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů v nových členských státech EU. Ve výzkumných infrastrukturách již působí 600 pracovníků vědeckého, technického a administrativního personálu, rekrutovaných v hostitelských státech i v zahraničí. Integrace pilířů výzkumné infrastruktury ELI v rámci konsorcia ELI ERIC bude probíhat v době následujících 2 až 3 let v průběhu iniciační operační fáze. V průběhu tohoto období dojde k harmonizaci manažerských, technických a vědeckých postupů napříč pilíři ELI Beamlines a ELI ALPS. Ta je přitom podporována mj. také z prostředků rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 v rámci projektu „IMPULSE“, jehož prostřednictvím je čerpán grant o výši 20 mil. EUR. ELI ALPS v Szegedu, Maďarsko
-
Předseda ESFRI Jan Hrušák promluvil na konferenci portugalského předsednictví k pokročilým materiálům
Konference “Advanced Materials Conference – To innovate in the future, the journey starts here,” pořádaná Advanced Materials Cluster, Técnico a FCT-NOVA za portugalského předsednictví v Radě Evropské unie se konala 16. června 2021. Konference se věnovala současným trendům Průmyslu 4.0 a inovativnímu potenciálu pokročilých materiálů při řešení důležitých společenských „velkých výzev“, jako jsou mobilita, zdravotní péče, energetika nebo změna klimatu. Budoucím inovacím začíná cesta dnes Konferenci zahájil portugalský ministr pro vědu, technologie a vysoké školy Manuel Heitor, který zdůraznil, že pokročilé materiály jsou zcela zásadní pro budoucnost a prosperitu společnosti. Po ministrovi Heitorovi promluvila Eurokomisařka pro inovace, výzkum, kulturu, vzdělávání a mládež Mariya Gabriel, na niž navázal předseda Evropské rady pro výzkum ERC Jean-Pierre Bourguignon. Na jeho vystoupení navázal předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, který vyzdvihl roli výzkumných infrastruktur v technologických inovacích. „Výzkumné infrastruktury mají klíčovou úlohu při rozvoji znalostí a technologií a logicky propojují výzkumnou a průmyslovou komunitu,“ řekl Jan Hrušák. „Výzkumné infrastruktury nestojí samy o sobě, ale jsou součástí širšího systému, který nejen propojuje excelentní výzkum napříč vědními disciplínami a přispívá k řešení palčivých společenských problémů, ale vytváří znalostní a inovační uzly, které přitahují vysokou odbornost, kreativitu a poskytují prostor pro sdílení znalostí a idejí,“ dodal Jan Hrušák. Jan Hrušák Produkty s přidanou hodnotou I v souvislosti se stále neukončenou koronavirovou pandemií konference v mnoha ohledech akcentovala společenské využití významných technologií, a to zvláště z oblasti informačních a komunikačních technologií, které ovlivňují inovační byznys modely. Základem pro rozvoj nejen digitálních, ale i bio- a nano-technologií jsou pokročilé materiály. Umožňují nebývalou efektivitu dodavatelského řetězce a stimulují autonomii a soběstačnost uživatele, aniž by posilovaly globalizaci a snižují potřebu skladování. Výsledkem jsou řešení v mnoha odvětvích s přímým dopadem na společnost. V tomto ohledu organizátoři konference očekávají, že tvůrci politik a další zúčastněné strany podpoří vývoj nových technologií a produktů s vysokou přidanou hodnotou, schopných přinést novou generaci výkonných, nákladově efektivních a ekologicky udržitelných produktů a technických řešení v oblastech energetiky, zdraví, dopravy a informačních a komunikačních technologiích. Výzkumné infrastruktury mají v tomto úsilí nezastupitelnou roli. Foto: Jana Plavec
-
Další vědecká mise ESA se zaměří na Venuši
Výborem pro Vědecký program Evropské kosmické agentury (ESA) byla dne 10. června 2021 vybrána další „středně“ velká mise Vědeckého programu ESA s názvem „EnVision“. Mise má za cíl prozkoumat nejbližší sousední planetu Země – Venuši a pokusit se odpovědět na otázku, proč je naše nejbližší sousední planeta tolik odlišná. Zaměření mise EnVision bude provádět radarové mapování Venuše ve vysokém rozlišení a atmosférické studie. Mise pomůže vědcům pochopit vztahy mezi geologickou aktivitou Venuše a její atmosférou a bude zkoumat, proč se Venuše a Země vydaly tak odlišnými evolučními cestami. Mise bude realizována ESA ve spolupráci s NASA, která krátce před výběrem EnVision schválila realizaci dalších dvou misí k výzkumu Venuše – DAVINCI+ a VERITAS. Start mise EnVision je plánován nejdříve v roce 2031. Přístrojové vybavení EnVision Mise EnVision bude vybavena vědeckými přístroji, které umožní kombinovaná pozorování na vlnových délkách od ultrafialové po rádiové frekvence v nebývalém rozsahu rozlišení, od jádra po horní atmosféru Venuše – povrchovým radarem VenSAR, podpovrchovým radarem SRS a sadou tří spektrometrů VenSpec ke studiu chemického složení atmosféry a povrchu a radiovým experimentem. Pro české výzkumné organizace a podniky je možné zapojení přímo do vědeckého týmu a vývoje vědeckých přístrojů prostřednictvím programu PRODEX, české podniky se mohou také ucházet o zakázky k vývoji samotné sondy. Vědecký program ESA aktuálně nabízí řadu dalších příležitostí pro české vědce a podniky. Animace mise EnVision
-
No going back: How the coronavirus pandemic changed research infrastructures
Europe’s research labs scrambled to make the best use of their resources and offered remote access for researchers during the pandemic. Some of these changes are set to become a permanent feature. Florin Zubașcu Jan Hrušák, chair the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) Big research labs are set to make a permanent feature of ‘needs must’ operational changes forced on them by the COVID-19 pandemic, as they take stock of lessons learned over the past year. Jan Hrušák, chair the European Strategy Forum on Research Infrastructures (ESFRI) expects big labs will fine tune remote access schemes and allow more researchers to send in samples for those projects that do not require their physical presence in the lab. In the face of the pandemic, research labs fast-tracked access for urgent health projects and had to put many other experiments on hold. Labs around Europe closed their doors as travel restrictions and lockdowns hit, and had to invent new ways of carrying out essential work safely. Now, in recognition that these new ways of working give the research infrastructures themselves and geographically spread scientists that rely on their resources, more flexibility, these new methods could be extended beyond the pandemic. “Research infrastructures have been severely hit by the crisis,” said Hrušák. “They had difficulties working in the traditional way and they have been facing troubles in providing access to users.” In dire circumstances, Hrušák said Europe’s research labs scrambled to make the best use of their resources and offered remote access for researchers, which required changes in the way research infrastructures work. “We have seen huge, massive mobilisation of [the] capacities of research infrastructures,” he said. If these changes are to become permanent, labs would have to revamp their hiring plans, because more staff will be required to handle samples mailed in by remote researchers. “There might be new ways how research infrastructures will connect to the users and how they operate,” said Hrušák. Lockdowns have also delayed the construction of new infrastructures but Hrušák hopes “this will not propagate further.” Research labs should start planning plan for challenges in the near future… “Read more” By Florin Zubașcu Science|Business Photo: Twitter
-
Brno se stane hostitelem konference ICRI 2022
ČR se stane hostitelem konference ICRI 2022 (International Conference on Research Infrastructures), celosvětové konference věnované problematice výzkumných infrastruktur. ICRI 2022 zavítá do Brna při příležitosti nadcházejícího českého předsednictví v Radě EU v průběhu 2. pol. roku 2022 a poskytne tvůrcům politik, provozovatelům a uživatelům výzkumných infrastruktur a výzkumným stakeholderům z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie platformu pro debaty na vysoké úrovni nad nejaktuálnějšími otázkami politiky výzkumných infrastruktur. ICRI 2022 proběhne pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, které budou úzce spolupracovat rovněž s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, finančně se podílejícím na organizaci konference prostřednictvím 9. rámcového programu EU pro výzkumu a inovace Horizontu Evropa. Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Masarykova univerzita Přínosy výzkumných infrastruktur k socioekonomickému rozvoji Stěžejními tématy ICRI 2022 budou mobilizace výzkumných infrastruktur v reakci na pandemii Covid-19 a role výzkumných infrastruktur v ekonomické obnově a posilování připravenosti světové populace reagovat na budoucí krizové scénáře a krizové události, a přínosy investic do výzkumných infrastruktur k (makro-)regionálnímu rozvoji. Kromě těchto témat se však konference zaměří i na celou řadu dalších otázek, jimiž bude např. role menších národních výzkumně-infrastrukturních zařízení vedle rozsáhlých mezinárodních laboratoří a jejich mezinárodní spolupráce či problematika rozvoje mezinárodní datové infrastruktury, umožňující sdílení vědeckých dat napříč výzkumnými institucemi, resp. vědními obory, v souladu s FAIR principy (Findability, Accessibility, Interoperability, Reusability). ICRI 2022 se uskuteční formou plenárních zasedání, prokládaných paralelními sekcemi (break-out sessions), a předpokládá se, že se jí zúčastní přes 500 účastníků z celého světa. Středoevropský technologický institut v Brně (CEITEC) – Vysoké učení technické v Brně Brno dějištěm ICRI 2022 ICRI 2022 naváže na dřívější ročníky konané v Kodani (2012), Aténách (2014), Kapském městě (2016), Vídni (2018) a Ottawě (2021). Brno se jako hostitel konference stane v týdnu od 17. do 21. října 2022 celosvětovým centrem diskuzí výzkumně-infrastrukturních stakeholderů. Jako tzv. back-to-back event se v Brně ve stejném týdnu uskuteční mj. také zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), přičemž na okraj ICRI 2022 je možné očekávat i konání řady tzv. satellite events, které budou doprovodnými akcemi k ICRI 2022. V průběhu konference budou mít účastníci ICRI 2022 možnost navštívit výzkumné infrastruktury situované v Brně, provozované místními vysokými školami a výzkumnými ústavy, a poznat Brno jako jedno z pulzujících center vědy a technologií střední Evropy. Video-pozvánka na konferenci ICRI 2022
-
Konference ICRI 2021 se uskutečnila virtuálně ve dnech 1. – 3. června
Ve dnech 1. – 3. června 2021 proběhla celosvětová konference k výzkumným infrastrukturám ICRI 2021 (International Conference on Research Infrastructures). Původně se měla konference uskutečnit fyzicky v kanadské Ottawě, avšak z důvodu přetrvávající pandemie Covid-19 a souvisejících epidemiologických opatření bylo rozhodnuto o jejím přesunutí do virtuálního prostředí. Hlavním organizátorem ICRI 2021 byla Canada Foundation for Innovation v úzké spolupráci s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, jež pořádání konference podpořila i finančně z prostředků rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020. ICRI je celosvětovou konferencí a rovněž letos se jí zúčastnili stakeholdeři z řad tvůrců výzkumně-infrastrukturních politik, provozovatelů výzkumných infrastruktur i jejich uživatelů z Evropy, Ameriky, Asie, Afriky a Austrálie. Stovky účastníků ze všech světových makro-regionů tak měli možnost diskutovat nad nejaktuálnějšími tématy politiky výzkumných infrastruktur. Předseda ESFRI Jan Hrušák Výzkumné infrastruktury a velké společenské výzvy ICRI je diskuzní platformou k adresování nejaktuálnějších otázek politiky výzkumných infrastruktur. ICRI 2021 navázala na předešlé ročníky ICRI organizované v Kodani (2012), Aténách (2014), Kapském městě (2016) a ve Vídni (2018). Na konferencích ICRI jsou zpravidla debatovány problematiky, jakými je např. dlouhodobě udržitelný rozvoj ekosystému výzkumných infrastruktur, jejich mezinárodní spolupráce či socioekonomické přínosy a dopady investic do výzkumných infrastruktur, a ani letošní ročník ICRI nebyl v tomto ohledu výjimkou. Kromě výše uvedených témat se zaměřil mj. na otázky datových infrastruktur a sdílení vědeckých dat, managementu mezinárodních výzkumných infrastruktur nebo roli výzkumných infrastruktur v rámci posilování připravenosti a odolnosti světové populace vůči jakýmkoliv budoucím krizovým scénářům vyžadujícím si znalostně a technologicky náročná řešení. „Bílá kniha ESFRI přináší strategickou vizi Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury, co se týče rozvoje ekosystému evropských výzkumných infrastruktur, jako jednoho z pilířů obnoveného Evropského výzkumného prostoru. Hlavním poselstvím Bílé knihy ESFRI je sdělení, že vitální, udržitelný, integrovaný a interoperabilní ekosystém výzkumných infrastruktur, usilující o špičkovou vědu s dopady v podobě aplikací nových poznatků v praxi, je předpokladem dlouhodobě udržitelného ekonomického růstu a společenského blahobytu,“ uvedl Jan Hrušák, úřadující předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. v příspěvku k evropské perspektivě na výzkumně-infrastrukturní agendu. V obdobném duchu vystoupili také další řečníci, kteří vyzdvihli význam výzkumných infrastruktur jako znalostní základny pro adresování velkých společenských výzev současnosti a budoucnosti. ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen Konferenci ICRI 2022 uspořádá ČR v Brně Nadcházející ročník ICRI se uskuteční ve dnech 19. – 21. října 2022 v Brně, a to pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a Generálního ředitelství Evropské komise pro výzkum a inovace, jako politických garantů, a dále Masarykovy univerzity a Středoevropského technologického institutu v Brně, jako lokálních organizátorů. „Kromě toho, že je Brno velice příjemným městem, které stojí za to navštívit, představuje rovněž jedno z výzkumných a inovačních center střední Evropy, a to mj. i díky investicím vynakládaným z prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Brno se tak stalo i hostitelem celé řady českých národních výzkumných infrastruktur, které jsou již plně integrovány do evropských výzkumných infrastruktur,“ poznamenal v pozvánce k účasti na ICRI 2022 v Brně Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu z Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy. Video-pozvánka na konferenci ICRI 2022