Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
77. plenární zasedání ESFRI Fóra bylo obohaceno druhým zasedáním „Open Session“
V pořadí již 77. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se konalo ve dnech 21. a 22. září 2021. Na druhém zasedání „Open Session“ organizovaném v rámci ESFRI Fóra se sešli ESFRI delegáti a zástupci výzkumných infrastruktur ESFRI, aby diskutovali o odpovědi na téma „Green Deal“. ESFRI Roadmap 2021 Update V souladu s probíhajícím procesem věnovalo ESFRI Fórum zvláštní pozornost aktualizaci ESFRI Roadmap 2021 (Update); Fóru byla předložena její první část, „Strategy Report“. Druhá část, „Landscape Analysis“, připravená jako pokročilá analýza vědeckých potřeb a stávajících mezer v oblasti výzkumných infrastruktur, stejně jako směřování strategických investic do budoucna, byla ESFRI Fórem odsouhlasena. ESFRI delegáti se také shodli na postupu schvalování nových „Landmarků“ (projektů, které úspěšně dosáhly implementační fáze). ESFRI Roadmap 2021 Update poskytuje strategickou vizi vynikajících evropských výzkumných infrastruktur v různých vědeckých oborech. Nová ESFRI Roadmap 2021 má být představena na příštím zasedání Rady pro konkurenceschopnost v listopadu; konečná grafická verze bude oficiálně představena v prosinci 2021 během slovinského předsednictví na akci „ESFRI Roadmap 2021 Launch“. Stakeholders Fórum ESFRI delegáti byli informováni o postupu v přípravě „ESFRI Stakeholders Fóra“ – 1. setkání „ESFRI Stakeholders Fórum“ se uskuteční 8. prosince 2021 v Lublani ve Slovinsku jako hybridní akce. „ESFRI Stakeholders Fórum“ je nově vytvořená platforma ESFRI s ambicí podnítit otevřený dialog mezi různými „stakeholdery“ evropských výzkumných infrastruktur s cílem posílit postavení výzkumných infrastruktur jako základního pilíře Evropského výzkumného prostoru. Tento koncept byl představen v ESFRI White Paper přijaté v roce 2020. 2. zasedání ESFRI „Open Session“ 77. zasedání ESFRI Fóra doprovodilo 2. zasedání „ESFRI Open Session“, které je jednou z nových iniciativ ESFRI vycházejících z výstupů „Bílé knihy ESFRI“, a jehož cílem je posílení komunikační strategie ESFRI. Zasedání „Open Session“ má sloužit jak ESFRI delegátům, tak i zástupcům ESFRI výzkumných infrastruktur, a usnadnit obousměrnou výměnu informací. Toto zasedání „Open Session“ bylo věnováno evropskému „Green Dealu“ se zaměřením zejména na vědecké oblasti životního prostředí a energetiky. Další zasedání „Open Session“ je naplánováno na jaro 2022 a bude zaměřeno na téma výzkumných infrastruktur a velkých dat. Zpráva o činnosti ESFRI Během tohoto ESFRI Fóra byla schválena „Zpráva o činnosti ESFRI za období 2019-20“. Hlavním záměrem této zprávy je poskytnout veřejnosti informace o aktivitách ESFRI za poslední dva roky; není to jen záznam uplynulých aktivit a setkání, ale zpráva také popisuje kroky, které ESFRI podniklo během minulého roku, kdy vypuknutí pandemie Covid-19 ovlivnilo jeho práci na různých úrovních. Tato zpráva bude zveřejněna jako jeden z výstupů projektu StR-ESFRI2. 78. plenární zasedání ESFRI Fóra se uskuteční během slovinského předsednictví v Radě EU v Lublani, 9. prosince 2021, v návaznosti na ESFRI Days (1. setkání ESFRI „Stakeholders Fóra“ a akce „ESFRI Roadmap 2021 Launch“).
-
Výzkumní stakeholdeři se setkali k diskuzi nad rozvojem datové infrastruktury v ČR
Ve čtvrtek dne 23. září 2021 se pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, Národní technické knihovny, velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ a Technologického centra AV ČR uskutečnil workshop k implementaci evropské iniciativy pro otevřená vědecká data EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Účelem semináře bylo seznámit zainteresované účastníky s hlavními principy rozvoje národní datové infrastruktury ČR, které byly v průběhu 1. pol. roku 2021 projednávány napříč reprezentacemi vysokých škol a Akademie věd ČR, a i s dalšími výzkumnými stakeholdery. V průběhu workshopu byl diskutován také koncept odborných pracovních skupin, jež se budou podílet na definici technických a dalších parametrů národní datové infrastruktury v ČR a její rámcový koncept budou dále rozpracovávat. Semináře uspořádaného v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR se zúčastnilo na 100 účastníků z řad výzkumných organizací a orgánů státní správy ČR. Evropská iniciativa pro otevřená vědecká data Iniciativa EOSC představuje součást strategie jednotného evropského digitálního trhu (Digital Single Market) a evropské politiky otevřené vědy (Open Science). Účel EOSC spočívá ve vybudování jednotné evropské datové infrastruktury pro vědecká data přístupné jak akademické sféře, tak i průmyslu anebo poskytovatelům veřejných služeb. Cílem EOSC je zpřístupňovat vědecká data v souladu s politikou FAIR principů, aby byla vědecká data dohledatelná (F – Findable), dostupná (A – Accessible), interoperabilní (I – Interoperable) a znovupoužitelná (R – Reusable). Díky EOSC by proto mělo být možné vědecká data v dosud bezprecedentní intenzitě sdílet a znovu používat, a to např. v rámci multioborového výzkumu či na mezinárodní úrovni. Za účelem implementace iniciativy EOSC na celoevropské úrovni byla v roce 2020 ustavena asociace EOSC, mezinárodní nezisková organizace založená podle belgického práva se sídlem v Bruselu, sdružující nejvýznamnější výzkumné stakeholdery z oblasti managementu vědeckých dat napříč celou Evropou. Implementace iniciativy EOSC v ČR Návazně na zintenzivnění prací směřujících k implementaci iniciativy EOSC na evropské úrovni byly ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy zintenzivněny i přípravy k implementaci iniciativy EOSC v ČR. Počátkem roku 2021 byla v úzké spolupráci s velkou výzkumnou infrastrukturou e-INFRA CZ a Národní technickou knihovnou ustavena pracovní skupina sdružující zástupce výzkumných institucí ČR působících v oblasti e-infrastruktur a reprezentací vysokých škol a Akademie věd ČR, přičemž aktivit pracovní skupiny se účastnili i další zainteresovaní zástupci výzkumných organizací ČR, jež o to projevili zájem. V duchu principů co-design, co-creation a co-ownership byla poté na platformě pracovní skupiny definována východiska rozvoje národní datové infrastruktury v ČR. Ta by měla zahrnovat podpůrnou jednotku v podobě sekretariátu EOSC-CZ, národní repositářovou platformu a v neposlední řadě vědně-oborové repositáře adresující potřeby data managementu klíčových vědně-oborových clusterů. Během uspořádaného workshopu byl diskutován zejména koncept odborných pracovních skupin, jež by měly od podzimu 2021 adresovat vybrané technické aspekty rozvoje datové infrastruktury ČR tak, aby její jednotlivé součásti vykazovaly potřebné znaky vzájemné kompatibility a interoperability. Rozvoj datové infrastruktury v ČR podpoří Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Hlavním nástrojem podpory rozvoje národní datové infrastruktury ČR v nadcházejícím období bude Operační program Jan Amos Komenský (OP JAK) v rámci jehož konsolidované verze nyní projednávané s Evropskou komisí je za účelem podpory implementace iniciativy EOSC v ČR indikativně alokováno cca 100 mil. EUR. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy přitom plánuje nejen podporu investic, jež budou zacíleny do fyzického budování datových repositářů, ale i do rozvoje lidských kapacit nezbytných pro rozvoj datového managementu. S ohledem na nyní předpokládaný časový harmonogram schválení Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK) ze strany Evropské komise lze očekávat vyhlášení prvních výzev na podporu implementace iniciativy EOSC v ČR již v průběhu roku 2022. Zapojte se Zainteresovaní stakeholdeři se mohou zapojit do etablujících se pracovních skupin pro implementaci iniciativy EOSC v ČR. Registrační formuláře jsou k dispozici na internetových stránkách velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ a registrace ke členství v pracovních skupinách probíhá do dne 15. října 2021.
-
Workshop k implementaci iniciativy EOSC v ČR se uskuteční dne 23. září 2021
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ve vzájemné spolupráci s Národní technickou knihovnou, velkou výzkumnou infrastrukturou e-INFRA CZ a Technologickým centrem AV ČR uspořádají ve čtvrtek dne 23. září 2021 workshop k implementaci iniciativy EOSC (European Open Science Cloud) v ČR. Akce proběhne v konferenčních prostorách Technologického centra AV ČR od 10:00 hod. Účelem semináře je představit základní principy budování národní datové infrastruktury v ČR a cestu k její architektuře a službám. Součástí programu workshopu bude poté i diskuze nad konceptem odborných pracovních skupin, jež se budou podílet na definici technických a dalších parametrů národní datové infrastruktury v ČR. Přihlášení k účasti na workshopu je možné prostřednictvím registračního formuláře nejpozději do pondělí dne 20. září 2021 do 12:00 hod. Místo: Technologické centrum AV ČR, Ve Struhách 1076/27, 160 00 Praha 6 – Podbaba Termín: čtvrtek dne 23. září 2021 od 10:00 hod. Program: EOSC Workshop Účast: Registrační formulář Jazyk: Čeština (bez tlumočení) Akce bude nahrávána/streamována. Investice do rozvoje datové infrastruktury výzkumných organizací ČR budou v nadcházejícím období ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy podporovány zejména za využití nástrojů politiky soudržnosti EU z prostředků Operačního programu Jan Amos Komenský (OP JAK).
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do dne 11. října 2021
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 11. října 2021 do 12:00 hodin. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN honorovány ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Výroční konference Českého centra pro fenogenomiku
České centrum pro fenogenomiku srdečně zve na výroční konferenci „3rd CCP Phenogenomics Conference“, která se uskuteční ve dnech 16. – 17. září 2021 jako virtuální akce. Web konference: https://www.ccp-conference.cz Účast je pro všechny registrované účastníky zdarma. První den akce bude věnován tématům imunologie, infekčních nemocí a modelům lidských chorob. Kromě jiných zajímavých témat se tento den samozřejmě bude týkat výzkumu souvisejícího s Covid-19 a převodu výsledků základního výzkumu do aplikace. Druhý den je věnován preklinickému vývoji a pokrokům v neurovědách. Hlavní řečníci: * Steve Brown, MRC Harwell Institute, United Kingdom – “Illuminating the dark genome: genome-wide approaches for understanding the genetic basis of disease” * Yann Herault, Institut de Génétique et de Biologie Moléculaire et Cellulaire, France – “Dissecting the genetics of human syndromic disorders causing cognitive dysfunction using animal models” * Jakub Abramson, Weizmann Institute of Science, Israel Důležité termíny: * 22. srpen 2021 – registrace a příjem abstrakt pro aktivní účastníky, tj. účastníky, kteří chtějí zaslat abstrakt * 16. září 2021 – registrace pro pasivní účastníky, tj. bez abstraktu Přestože se konference koná pouze ve virtuálním prostředí, věříme, že konference poskytne vynikající příležitost k budování spolupráce a interakcí mezi uživateli a odborníky CCP.
-
Jakub Papírník je od srpna novým ředitelem sdružení CESNET
Novým ředitelem sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro vědu, výzkum a vzdělávání, se stal Ing. Jakub Papírník, dosavadní ředitel Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy. V otevřeném výběrovém řízení o tom rozhodlo představenstvo sdružení CESNET. Jakub Papírník se ujal funkce 1. srpna a nahradil dlouholetého ředitele Ing. Jana Gruntoráda, CSc. Jakub Papírník v rámci sdružení CESNET doposud působil jako člen dozorčí rady. Prostředí sdružení CESNET vám tedy není neznámé. Jak je vnímáte? A jakou máte vizi dalšího směřování? S CESNETem jsem se potkal už při své práci pro Český rozhlas a pak jsme poměrně intenzivně spolupracovali při mém působení na Univerzitě Karlově. Vnímám CESNET jako velmi zajímavou firmu se širokým záběrem ve špičkovém IT, a to ve výzkumu i praxi. Proto jsem se také přihlásil do výběrového řízení a snažil se uspět. CESNET nemá a nebude mít při současném dynamickém rozvoji IT o „práci“ nouzi. Některá témata nabývají na významu, příkladem je třeba kyberbezpečnost. A pozice CESNETu na trhu je unikátní, zejména jako „společného jmenovatele“ pro IT útvary akademických institucí. Jako ředitel Ústavu výpočetní techniky Univerzity Karlovy jste vnímal CESNET z pozice jednoho z členů. Jaké zkušenosti s CESNETem máte a jaké změny v této souvislosti plánujete? CESNET je velmi důležitým partnerem pro velké akademické instituce. To jsem si mohl mnohokrát ověřit v praxi. I když se jednalo o spolupráci dobrou, tak právě z pozice klíčového partnera mě napadaly náměty, jak by mohla být ještě lepší. Teď jen obecně naznačím, že se třeba bude jednat o přesnější specifikaci a nabídku služeb poskytovaných členům sdružení. CESNET kromě poskytování IT infrastruktury a škály služeb svým uživatelům realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni a zaměřuje se na inovace. Jaké vidíte priority v této oblasti? Vlastní výzkum i podpora vědy a výzkumu obecně patří k tomu základnímu, proč CESNET vznikl a proč existuje. V tomto ohledu nemíním aktivitu CESNETu nijak oslabovat. Ale činnosti sdružení by měly být co do rozsahu a kompetencí jasněji definovány a vymezeny, abychom partnery CESNETu a jejich potřeby uspokojili, a to pokud možno spravedlivě. Spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava tvoří CESNET národní výzkumnou e-infrastrukturu e-INFRA CZ. Jakým způsobem budete přistupovat k integraci dosud oddělených služeb jednotlivých členů konsorcia? Respektuji účel a smysl konsorcia, ale i suverenitu jednotlivých organizací. Opět jde o vymezení kompetencí, což bez příslušných jednání nepůjde. A není to jen otázka jmenovaných institucí, ale třeba i pražské organizace PASNET a dalších. Jediné, co v této chvíli mohu říct, že se o funkční a nekonfliktní dohody budu snažit. Původní zdroj
-
Budoucnost bezpečné komunikace pomocí kvantového přenosu klíčů
Konsorcium e-INFRA CZ realizovalo kvantový přenos klíčů, který má několik prvenství. Komunikace šifrovaná prostřednictvím výměny kvantových klíčů (QKD) představuje nový posun v oblasti zabezpečení a řeší rizika spojená s nástupem kvantových počítačů, který s sebou přináší i reálné nebezpečí snadnějšího prolomení stávajících způsobů šifrování. Jedná se o první národní, ale i mezinárodní meziměstský přenos kvantových klíčů v České republice, a to konkrétně do polského Těšína. Realizace přenosu je výsledkem spolupráce sdružení CESNET a IT4Innovations při VŠB – Technické univerzitě Ostrava a polskou akademickou sítí PSNC. Kvantový kanál byl sestaven 1. července 2021 na optické vláknové trase o délce 75 kilometrů mezi Ostravou a polským Těšínem s průměrnou kvantovou chybovostí 2,19 %. Realizace proběhla v rámci evropského projektu OpenQKD, kterého se účastní IT4Innovations národní superpočítačové centrum při VŠB – Technické univerzitě Ostrava. Evropská komise poskytla konsorciu projektu OpenQKD 15 milionu eur na vytvoření testbedu kvantové sítě s různými případy užití. V rámci probíhajícího upgradu své sítě je CESNET připraven realizovat kvantové kanály na vláknové infrastruktuře, a to včetně napojení na mezinárodní infrastruktury. Tvoří tak základ první kvantové sítě v České republice. Bezpečnost služeb na internetu je dnes postavena na ustanovení klíčů využívajících asymetrickou kryptografii. S nástupem kvantových počítačů ale narůstá riziko, že tyto klasické metody budou prolomeny díky významnému snížení výpočetní složitosti. Kvantovým počítačům tak bude nalezení řešení dnes běžně užívaných problémů složitosti v kryptografii trvat výrazně kratší dobu, než je tomu u konvenčních počítačů. „Experiment, který v České republice uskutečňujeme, zahrnuje využití kvantové kryptografie pro zabezpečení řízení vysoce náročných výpočtů se zapojením dvou superpočítačových center, českého IT4Innovations a PSNC v Polsku,“ uvádí Miroslav Vozňák, vedoucí laboratoře pro big data analýzy IT4Innovations a zároveň koordinátor celého projektu za Českou republiku. Budoucnost bezpečné komunikace odolné proti dešifrování na kvantových počítačích je v technologiích založených na Quantum Key Distribution (QKD). V zásadě jde o generování náhodných klíčů mezi dvěma stranami, kdy klíč je kódován do kvantových stavů fotonů přenášených kvantovým kanálem. Ten je vysoce odolný proti odposlechům, jednak v něm platí relace neurčitosti umožňující takovýto odposlech odhalit a zároveň není možné duplikovat neznámý kvantový stav. Tyto fyzikální vlastnosti kvantové mechaniky jsou využity v QKD a činí z ní technologii umožňující zabezpečení nejvyšší známé úrovně. Proto se počítá s tím, že technologie QKD bude hrát významnou roli při podpoře konkurenceschopnosti evropského průmyslu a přispěje ke zvýšení bezpečnosti dat v bankovnictví či obchodě, na úřadech i při přenosu osobních údajů, například zdravotních záznamů. Nové poznatky o fungování QKD by měl přinést i právě zprovozněný systém na trase Ostrava-Těšín. „QKD je slibný způsob zabezpečení přenosu informací. Na rozdíl od tradičních metod je založen nikoli na matematické, ale na fyzikální podstatě. Zatím se ale příliš nevyužívá. Problémem je samotný přenos klíče mezi dvěma komunikujícími stranami. Ve chvíli, kdy zajistíme přenos klíče tak, aby nemohl být zachycen, bude použití symetrické kryptografie mnohem bezpečnější. Právě o to se snaží kvantová distribuce klíčů,“ vysvětluje Josef Vojtěch, vedoucí Oddělení optických sítí sdružení CESNET. CESNET v oblasti kvantového internetu úzce spolupracuje se svými členy. Například s Vysokým učením technickým v Brně a s Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava se dlouhodobě věnuje síťové bezpečnosti v takzvané postkvantové éře, a to i v rámci projektu Ministerstva vnitra České republiky Network Cybersecurity in Post-Quantum Era (NESPOQ – VJ01010008), zaštítěným odborným garantem NÚKIB. V oblasti propojení kvantových zdrojů ultrastabilní optické frekvence spolupráce probíhá dlouhodobě také s Univerzitou Palackého v Olomouci a Ústavem přístrojové techniky Akademie věd v Brně. Původní zdroj
-
Projekt EIRENE koordinovaný Masarykovou univerzitou zařazen na Cestovní mapu ESFRI 2021
Evropské strategické fórum pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) zveřejnilo v uplynulém týdnu seznam 11 evropských výzkumných infrastruktur, které budou od roku 2021 nově zařazeny do jeho Cestovní mapy. Tento dokument prezentuje dlouhodobý plán budování evropských výzkumných infrastruktur na dalších 10–20 let. Cestovní mapa ESFRI identifikuje nejkvalitnější evropské výzkumné infrastruktury a poskytuje přehled již vybudovaných infrastruktur, jež podporují excelentní vědu napříč širokou škálou vědních oborů, jakož i nových prioritních projektů, považovaných z pohledu jejich vědecké kvality, resp. připravenosti k implementaci za nejperspektivnější. Předpokládaná investice do vybudování 11 nových evropských infrastruktur, vyplňujících nynější bílá místa na mapě výzkumných infrastruktur v Evropě, dosahuje 4,1 miliard EUR a má přispět k řešení velkých společenských a ekonomických výzev současné Evropy. Velkým úspěchem české vědy je v tomto kontextu zařazení projektu EIRENE (European Environmental Exposure Assessment Network), koordinovaného Masarykovou univerzitou, do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Tato nová evropská výzkumná infrastruktura podpoří komplexní výzkum vztahů mezi zdravím člověka a jeho životním prostředím, způsobem života, stravou, pohybem, ekonomickými tlaky, jakož i psychosociálními problémy. Koncept panevropské infrastruktury podporující výzkum dopadů dlouhodobých expozic různým typům stresorů na zdraví populace a rolí, které tyto expozice hrají při rozvoji chronických onemocnění, vychází z desetileté zkušenosti s úspěšným budováním české národní výzkumné infrastruktury RECETOX RI a propojuje 50 výzkumných institucí ze 17 zemí světa (včetně Velké Británie a USA). „Celosvětová situace v posledních dvou letech jasně ukázala, jak úzce je člověk propojen se svým životním prostředím a jak zranitelné je celé předivo komplexních vztahů mezi přírodou, společností a každým člověkem. Je zřejmé, že se evropské země musí posunout od pasivního pozorování negativních jevů k aktivním změnám. EIRENE může být klíčovou evropskou výzkumnou infrastrukturou poskytující data a nástroje potřebné k realizaci ekologické tranzice a dosažení klíčových priorit v oblasti čistějšího prostředí, vody, půdy, potravin i zdravější populace,“ uvádí Jana Klánová, ředitelka RECETOX RI a hlavní koordinátorka EIRENE. „Nestává se tak často, aby byly české výzkumné instituce hybatelem velkých změn v mezinárodním kontextu. Jsem proto rád, že se biomedicínský kampus Masarykovy univerzity stává nejen mezinárodně konkurenceschopnou výzkumnou infrastrukturou, ale i líhní nových týmů a myšlenek. Projekt EIRENE udělá z Brna významné evropské centrum výzkumu v oblasti environmentální epidemiologie,“ zmiňuje Martin Bareš, rektor Masarykovy univerzity. „RECETOX RI náleží mezi špičkové výzkumné infrastruktury a lze ji tak považovat za jedno z vlajkových vědeckých pracovišť nejen v ČR, ale i v Evropě a ve světě. Implementace projektu EIRENE staví před Masarykovu univerzitu a všechny ostatní partnery zapojené do projektu mnohé další výzvy, avšak už jeho zařazení na Cestovní mapu ESFRI představuje významný milník a potvrzení, že nastolená cesta je cestou správnou,“ dodává Pavel Doleček, náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy. Velká výzkumná infrastruktura RECETOX RI Masarykovy univerzity podporuje interdisciplinární výzkum chemických expozic a jejich dopadů na lidské zdraví. Poskytuje otevřený přístup k unikátním kapacitám akreditovaných laboratoří, dostupným datům z dlouhodobých populačních i environmentálních studií i nástrojům pro jejich integrativní analýzu a interpretaci. Je součástí evropského centra excelence pro výzkum lidského exposomu RECETOX a společně s ním rozvíjí koncept brněnské Živé laboratoře, jako projektu těsné spolupráce mezi vědou, rozhodovací a aplikační sférou a občany.