Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
České Centrum pro Fenogenomiku vyvinulo unikátní modely k testování léčiv proti COVID-19
Prestižní vědecký časopise Nature informoval o objevu týmu vědců ze Švýcarska, USA, Itálie, Švédska a České republiky. Preklinické studie prováděné v českých výzkumných laboratořích potvrdily, že protilátka, vyvinutá mezinárodním týmem vědců, je účinná na všechny hlavní mutace koronaviru. Experimenty měla na starosti pracoviště z Parazitologického ústavu Biologického centra AV ČR a z Českého centra pro fenogenomiku v centru BIOCEV. Dvojitou neboli bispecifickou protilátku vyvinuli švýcarští vědci z Biomedicínského výzkumného ústavu v Bellinzoně (Institute for Research in Biomedicine). Jako základ použili různé protilátky z krve pacientů, kteří prodělali covid-19. Tyto přirozené protilátky se běžně používají při léčbě pacientů, mají ale velkou slabinu, virus proti nim dokáže získat odolnost, a léčba pak neúčinkuje. „U kontrolních myší, které jsme léčili jen touto monoklonální protilátkou, virus neskutečně rychle mutoval a stal se rezistentní již během pouhých dvou dnů. To nikdo nečekal a ani předtím nepozoroval. Je to velký vykřičník z hlediska používání protilátek proti covidu-19,“ řekl Daniel Růžek z Parazitologického ústavu BC AV ČR a Výzkumného ústavu veterinárního lékařství, který vedl preklinickou studii. Z tohoto důvodu je potřeba používat směsi různých protilátek, což je ovšem produkčně složité a drahé. Právě proto švýcarští vědci vytvořili bispecifickou protilátku, v níž spojili dvě přirozené protilátky do jedné molekuly. To přináší řadu nesporných výhod. Jednak tato molekula nahrazuje drahou směs přirozených protilátek za zlomek nákladů, což z ní činí ideálního kandidáta pro léčbu i v chudších oblastech světa. Jednak molekula cílí současně na dvě nezávislá místa ve struktuře viru, což brání viru uniknout útoku, ale i mutovat, a tak vykazuje bispecifická protilátka vysokou účinnost. „Víme, že naše protilátka funguje na všechny tři dominantní mutace viru – britskou, jihoafrickou i brazilskou. Na základě strukturních modelací lze předpokládat, že bude účinná i na další minoritní mutace,“ uvedl Daniel Růžek s vysvětlením, že je nepravděpodobné, aby virus nově zmutoval na obou dvou místech, kam bispecifická protilátka míří, a současně si zachoval schopnost být plně virulentní. Navíc, jak prokázaly testy, bispecifickou protilátku lze použít jak pro léčbu nakaženého pacienta, tak i preventivně podobně jako očkování, přičemž ochrana je okamžitá a může trvat několik týdnů nebo měsíců. Úspěchu preklinického testování bylo možné dosáhnout především díky unikátnímu myšímu modelu, který speciálně pro infekci SARS-CoV-2 vyvinuli vědci z Českého centra pro fenogenomiku, národní výzkumné infrastruktury v centru BIOCEV. „Běžnou laboratorní myš totiž koronavirus nenapadá a nelze ji tak na výzkum použít. Jelikož vhodný model ke studiu infekce a terapie nebyl dostupný, vyvinuli jsme model na novém principu, využívající AAV-vektor (podobný jako u některých vakcín), který vnese do experimentálního zvířete právě hACE, který je vstupní branou koronaviru do buňky. Model je poměrně unikátní i ekonomický a velmi dobře reprezentuje těžké případy nemoci, které pozorujeme u člověka,“ uvedl Radislav Sedláček, vedoucí Českého centra pro fenogenomiku (Ústav molekulární genetiky AV ČR v centru BIOCEV). Vysoká účinnost a celková charakteristika nové bispecifické protilátky jsou klíčovým argumentem pro zahájení klinické studie u lidí. Výzkumné konsorcium již v současnosti vede jednání s potenciálním farmaceutickým partnerem. Na preklinické studii se kromě výše zmiňovaných Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy rovněž podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Úspěchy českých vědců na poli výzkumu koronaviru a jejich okamžité efektivní zapojení do boje proti pandemii dokazují, že české know-how patří ke světové špičce. Na preklinické studii se vedle Biologického centra AV ČR v Českých Budějovicích a Českého centra pro fenogenomiku ve Vestci u Prahy podílely Výzkumný ústav veterinárního lékařství v Brně, Ústav organické chemie a biochemie v Praze a Vojenský zdravotní ústav v Těchoníně. Bispecifická protilátka byla vyvinuta v rámci výzkumného konsorcia ATAC, financovaného Evropskou komisí v reakci na pandemii COVID-19. Mezi další členy patří nemocnice San Matteo v Pavii (Itálie), Karolinska Institute (Švédsko), Braunschweig University (Německo), Společné výzkumné středisko Evropské komise, Rockefellerova univerzita (USA) a Kalifornský technologický institut (USA). Na české straně byl výzkum podpořen z prostředků Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a dále Grantovou agenturou České republiky a Akademií věd ČR. Link na článek: https://www.nature.com/articles/s41586-021-03461-y De Gasparo, R., Pedotti, M., Simonelli, L. et al. Bispecific IgG neutralizes SARS-CoV-2 variants and prevents escape in mice. Nature (2021). https://doi.org/10.1038/s41586-021-03461-y Mikrofotografie (zvětšení 400x) plicních tkání myší 8 dní po infekci virem SARS-Cov-2. Na obrázku vlevo je tkáň po použití bispecifické protilátky. Obrázek vpravo ukazuje tkáň z kontrolního zvířete bez léčby.
-
75. plenární zasedání ESFRI obohatila první Open Session
Další, 75. plenární zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně ve dnech 23. až 24. března 2021. V rámci první tzv. Open Session, uspořádané jako součást jednání ESFRI, delegace do ESFRI společně s představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur diskutovali o způsobu, jak evropské výzkumné infrastruktury reagovaly na pandemii COVID-19. Stěžejní důraz byl přitom kladen na výzkumné infrastruktury provozované v oblastech zdraví a potravin, resp. sociálních věd. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“, přijatá v roce 2020, určuje strategické orientace Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v budoucím období. Ustavení tzv. ESFRI Open Sessions je jedním z opatření, které mají posílit komunikaci ESFRI, přičemž účelem je zavést nástroje vzájemných výměn mezi ESFRI delegacemi a představiteli ESFRI výzkumných infrastruktur. První ESFRI Open Session se přitom zaměřila na způsob, jakým reagovaly ESFRI výzkumné infrastruktury na pandemii COVID-19. „Bílá kniha ESFRI a její strategické vize dokládají, jak vizionářští jsme byli, protože práce na Bílé knize ESFRI byly započaty již v roce 2017, tj. dlouho před propuknutím koronavirové krize. ESFRI by mělo pokračovat v propojování různorodých vědních domén a sloužit i jako platforma pro vedení debat mezi ESFRI delegáty a ESFRI výzkumnými infrastrukturami,“ uvedl předseda ESFRI Jan Hrušák. „O co usilujeme v průběhu pandemie COVID-19, je zpřístupnit datové sady a poskytnout tato data a prostředí a nástroje pro práci s nimi k provádění studií a k realizaci experimentů s cílem adresovat výzvy, které nám koronavirová krize přináší,“ prohlásil ředitel evropské výzkumné infrastruktury ELIXIR Niklas Blomberg. „Výzkumné infrastruktury jsou zcela klíčovým předpokladem pokroku v sociálních vědách. Bez špičkových výzkumných infrastruktur není ani excelentních výzkumných projektů,“ dále zmínil ředitel konsorcia evropské výzkumné infrastruktury SHARE-ERIC Axel Börsch-Supan. Evropské výzkumné infrastruktury v reakci na pandemii COVID-19 ESFRI Stakeholder Fórum Bílá kniha ESFRI předjímá, že role výzkumných infrastruktur, jako stěžejního pilíře Evropského výzkumného prostoru (ERA), by měla být dále posílena. Inovovaný ERA by měl být založen na principech sdílené odpovědnosti a spolupráce všech relevantních stakeholderů, zahrnující mj. i širokou občanskou veřejnost. V tomto duchu ESFRI diskutovalo nad možnými vazbami mezi sektory výzkumu, průmyslu, vzdělávání, tvůrci veřejných politik a občany. Za tímto účelem je plánováno i uspořádání prvního ESFRI Stakeholder Fóra, jež by se mělo uskutečnit v průběhu slovinského předsednictví v Radě EU, v Lublani v prosinci 2021, a to společně s konferencí, na níž bude prezentována aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021, a dalším plenárním zasedáním ESFRI. Bílá kniha ESFRI „Making Science Happen“ Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 Než bude však možné prezentovat další aktualizaci Cestovní mapy ESFRI 2021, bude muset být odvedeno ještě mnoho práce. Předseda ESFRI Jan Hrušák informoval během zasedání ESFRI o aktuálním stavu těchto příprav, následován předsedy Strategických pracovních skupin ESFRI. Aktuálně se značná pozornost soustřeďuje zejména na dokončení analýzy krajiny výzkumných infrastruktur tak, aby byly nejvýznamnější evropské výzkumné infrastruktury zasazeny do širší perspektivy a kontextu, a to společně s nově rozvíjejícími se vědeckými trendy a výzvami. Jako jeden z podstatných aspektů bude analýza pojímat taktéž, jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k adresování Cílů udržitelného rozvoje OSN, jaký mají výzkumné infrastruktury ESFRI potenciál reagovat na krize obdobné krizi způsobené pandemií COVID-19, a v neposlední řadě jak výzkumné infrastruktury ESFRI přispívají k digitální transformaci evropské ekonomiky. Monitoring projektů evropských výzkumných infrastruktur uvedených na Cestovní mapě ESFRI od roku 2010 a evaluace 18 nových návrhů projektů evropských výzkumných infrastruktur, jež se ucházejí o zařazení na Cestovní mapu ESFRI, jsou dalšími významnými vstupy do aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021. Všechny tyto aspekty aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 budou schváleny na plenárním zasedání ESFRI v červnu 2021. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021
-
Výzkumná infrastruktura CZECRIN nabízí pomocnou ruku při realizaci klinického výzkumu
Velká výzkumná infrastruktura (VVI) CZECRIN spuštěním nových webových stránek usnadnila přístup ke spolupráci na realizaci klinického výzkumu. Nové stránky, určené zejména odborné veřejnosti, nabízí expertízu, výsledky i přístup ke vzdělávání. CZECRIN je klíčovou infrastrukturou podporující realizaci akademického klinického výzkumu v České republice. Jako český uzel Evropské sítě infrastruktur klinického výzkumu ECRIN-ERIC zásadním způsobem přispívá k zapojení akademických institucí do mezinárodních projektů klinického výzkumu a tvoří celonárodní vědeckou síť partnerů zaměřenou na provádění nekomerčního klinického výzkumu a klinických studií na národní i mezinárodní úrovni. Od svého založení urazil CZECRIN obrovský kus cesty, a nadále se dynamicky rozvíjí. Pro jasné a přehledné sdílení relevantních informací spustil CZECRIN web s novým vzhledem i strukturou. Nové webové stránky mají návštěvníkům nabídnout komplexní informace o expertíze CZECRIN a tím podat jasnou informaci o tom, jak může infrastruktura pomoci v realizaci konkrétního projektu. Pro snadné zahájení spolupráce vznikl podrobný formulář, kterým může výzkumník zaslat svou žádost s maximem informací a udělat tak první krok k využití expertízy CZECRIN pro realizaci svého klinického výzkumu. Společně s novým webem přichází také nová identita. Směřování CZECRIN reflektuje také nové motto „…towards patient oriented medicine“. Ztělesněním těchto hodnot se následně stala logostory, jenž vtiskla život logu, které v jednom obrázku vypráví celý příběh CZECRIN. Logostory Každé logo nese příběh svého nositele a v několika málo tazích a barvách se tak skrývá mnohdy bohatá symbolika. Význam loga CZECRIN je rozdělen do několika rovin a dá se vyložit různými způsoby. Každý, kdo CZECRIN vyhledává nebo je jeho součástí, si dokáže v logu najít svůj příběh. V první řadě zobrazuje logo sounáležitost CZECRIN a ECRIN-ERIC. CZECRIN je integrální součástí ECRIN-ERIC, jeho českou větví a utváří jej společně s dalšími infrastrukturami z jednotlivých členských zemí. Bez něj a ostatních členských hubů by ECRIN neexistoval, stejně tak, jako by jednotlivé infrastruktury v současné podobě neexistovaly bez ECRIN. Barevná symbolika reflektuje trikolóru (červená a modrá na bílém pozadí) a zdůrazňuje tak státní sounáležitost a naši národní hrdost. Současně ve větším měřítku můžeme modrou vnímat jako Evropu a červenou jako Českou republiku. Zároveň je modrá barvou lékařství a podkresluje tak základní kámen infrastruktury – lékařský výzkum. Lidské siluety svým významem odkazují na ECRIN – vyjadřují pospolitost, sjednocení, infrastrukturu a spolupráci. Ve své symbolice však společně s barvami jasně vyjadřují to, jaké je hlavní poslání CZECRIN a pro koho tu CZECRIN je. Naším cílem je totiž podporovat a realizovat výzkum orientovaný na pacienta. Tuto skutečnost pak znázorňuje silueta v popředí, za níž stojí výzkumný tým, vědci, lékaři, administrativní pracovníci a mnozí další, kteří se společnými silami podílejí na cestě za novým léčivem. Lékařský výzkum v našem podání je vždy o pacientovi – CZECRIN – …towards patient oriented medicine.
-
CESNET oslavil své 25. narozeniny virtuálním přípitkem
Krátkým slavnostním online setkáním si připomnělo své 25. výročí sdružení CESNET, které rozvíjí národní e-infrastrukturu pro výzkum a vzdělávání a zároveň se věnuje vlastnímu vývoji v oblasti informačních a komunikačních technologií. Sdružení CESNET začalo záhy po svém založení, které připadlo na 6. březen 1996, budovat výkonnou počítačovou síť propojující vysoké školy a jednotlivá pracoviště akademie věd. Odborníci z České republiky se díky tomu mohou bez omezení zapojit do mezinárodních vědecko-výzkumných projektů. Dnes patří CESNET k nejvyspělejším evropským e-infrastrukturám vůbec. „CESNET je součástí kritické infrastruktury státu. Zajišťuje služby, bez kterých by nemohl český výzkumný ani vysokoškolský sektor fungovat,“ uvedl během online setkání Pavel Doleček, náměstek ministra školství pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu. Během 25 let své existence obohatil CESNET evropský síťový výzkum řadou podnětných myšlenek a inovativních řešení, řada z nich zaznamenala i komerční úspěch. „CESNET nalezl rovnováhu mezi výzkumem, vývojem a provozem,“ uvedl předseda představenstva sdružení Miroslav Tůma. Zdůraznil, že kvalita, kterou CESNET poskytuje, je vysoko nad průměrem požadavků uživatelů a že právě v této době se ukazuje, jak je to potřebné. Vyzdvihl přitom důležitou roli jednoho ze zakladatelů sdružení a jeho dosud jediného ředitele Jana Gruntoráda. Jan Gruntorád „Sdružení realizuje vlastní výzkum na národní i mezinárodní úrovni, který směřuje zejména ke zkvalitnění e-infrastruktury. Naším hlavním úkolem je sloužit uživatelům, protože pro většinu z nich nejsou informační technologie primární oblastí, ale nástrojem práce,“ připomněl Helmut Sverenyák, náměstek ředitele sdružení CESNET pro výzkum, vývoj a inovace. Sdružení stálo u vzniku několika úspěšných spin-offů, které byly odkoupeny předními světovými technologickými firmami. Se společností Netcope Technologies vyvinulo komerčně úspěšnou 100Gb akcelerační síťovou kartu. Dnes CESNET poskytuje více než 50 skupin služeb, mnoho z těchto služeb přitom vyvinul ve spolupráci se svými uživateli – vysokými školami, vědeckými pracovišti a podobně. „Věříme v komunitní přístup. Proto patří velké poděkování právě i našim uživatelům. CESNET je naše společné dílo,“ konstatoval technický koordinátor e-infrastruktury CESNET Tomáš Košňar. V současnosti je sdružení CESNET mimo jiné aktivním koordinátorem moderní národní výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ, kterou tvoří spolu s Masarykovou univerzitou a Vysokou školou báňskou – Technickou univerzitou Ostrava. E-infrastruktura e-INFRA CZ nabízí ucelené portfolio služeb a v rámci svého členství v Evropském cloudu pro otevřenou vědu (EOSC) usiluje o volný přístup k vědeckým datům a dalším výsledkům výzkumu či vývoje a podporuje jejich využití v praxi. Nejpokročilejší e-infrastruktury typu e-INFRA CZ nacházejí uplatnění například při vývoji nových léků, v personalizované medicíně, v materiálovém výzkumu i ve vývoji nanotechnologií, ve výzkumu v oblasti bezpečnosti nebo péče o životní prostředí, ve vývoji nových zdrojů energie či inteligentních dopravních systémů i v implementaci konceptů Smart City a Průmysl 4.0. Na závěr včerejšího online setkání si přední osobnosti sdružení CESNET na dálku přiťukly s představiteli ministerstva školství, vysokých škol a ústavů Akademie věd ČR i se zástupci dalších významných institucí. Drink si každý namíchal sám podle receptury speciálně připravené pro tuto příležitost.
-
Hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) uspořádá v 2. pol. roku 2021 další cyklus evaluace přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací – a to členství ČR v CERN, EMBC, EMBL, ESA, ESO, JINR a VKIFD. Předmětem hodnocení budou benefity vyplývající ze zapojení ČR do mezinárodních výzkumných infrastruktur, které jsou právně etablované jakožto mezinárodní organizace, ustavené podle mezinárodního práva veřejného, a kterých se ČR jako členský stát účastní. Monitorování přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací proběhne komplementárně k hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které MŠMT organizuje v 1. pol. roku 2021. Oba dva tyto hodnotící procesy jsou metodologicky postaveny na principu mezinárodního peer-review, kombinujícího hodnocení prováděné formou vzdálených recenzí s evaluací prováděnou review panely složenými z vysoce renomovaných zahraničních odborníků. CERN – Experiment ATLAS Metodický rámec hodnocení Hodnotící procedura se v první instanci zaměří na posouzení efektivity způsobu zapojení ČR do řídicích orgánů mezinárodních organizací a na kvalitu tvorby a naplňování národní strategie ČR pro zapojení do aktivit, které jsou mezinárodními organizacemi rozvíjeny. Co do samotných přínosů, evaluovány budou benefity vědeckého charakteru (tj. know-how a expertíza vzešlá z experimentů realizovaných za využití výzkumných infrastruktur mezinárodních organizací) a dále benefity charakteru technologického, resp. průmyslového a inovačního (tj. znalostní transfer; účast podniků z ČR na průmyslových zakázkách, jež jsou mezinárodními organizacemi vypisovány na dodávky technologických zařízení; zakládání start-up a spin-off podniků v ČR apod.). Monitorovány budou také přínosy k rozvoji lidských zdrojů (tj. zapojení českých studentů a vědců do vzdělávacích a školících aktivit rozvíjených mezinárodními organizacemi) a zaměstnanost českých manažerů, vědců, techniků, administrátorů a dalších odborných pracovníků v mezinárodních organizacích. V neposlední řadě se evaluace zaměří rovněž na posouzení komunikační strategie MŠMT vůči široké odborné a laické veřejnosti (tj. PR a marketing členství ČR v mezinárodních organizacích). Podrobným způsobem určuje všechna evaluační kritéria metodika hodnocení přínosů členství ČR v mezinárodních organizacích výzkumu, vývoje a inovací (pdf). ESA – Mise Solar Orbiter Časový harmonogram evaluace Hodnotící proces bude velmi intenzivně připravován po větší část 1. pol. roku 2021, kdy MŠMT v úzké spolupráci s mezinárodními organizacemi výzkumu, vývoje a inovací a jejich uživatelskými komunitami v ČR zkompletuje rozsáhlou dokumentaci pro evaluaci (pdf), zahrnující veškeré relevantní informace a data. Paralelně k tomu MŠMT ustaví mezinárodní hodnotící komisi složenou z předních zahraničních expertů detailně obeznámených s reáliemi mezinárodních organizací výzkumu, vývoje a inovací, kterých se ČR účastní. V průběhu podzimu 2021 proběhne série zasedání mezinárodní hodnotící komise, a to včetně interview vedených se zástupci MŠMT a českých uživatelských komunit mezinárodních organizací. Na konci roku 2021 bude připravena závěrečná hodnotící zpráva (pdf), která MŠMT poslouží jako vodítko pro přijetí opatření ke zvýšení efektivity zapojení ČR do mezinárodních organizací a maximalizaci benefitů těchto členství v nadcházejícím období. ESO – Observatoř ALMA
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 24. března 2021
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s Evropskou organizací pro jaderný výzkum (CERN) větší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského, jakožto i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy dále nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou např. finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou např. aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou např. právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 24. března 2021 do 12:00 hodin. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Observatoř Pierra Augera dává k dispozici data o kosmickém záření nejvyšších energií
Observatoř Pierra Augera je největším světovým detektorem kosmického záření a dává veřejnosti volně k dispozici 10 procent ze svých naměřených dat. Vědci z observatoře doufají, že tak podnítí použití těchto dat širokou komunitou zahrnující jak profesionální vědce, tak i zájemce z řad poučené veřejnosti, případně i další uživatele v oblasti vzdělávání a popularizace. Observatoř uvolňovala data podobným způsobem již víc než 10 let, ale jednalo se o mnohem omezenější datové sady, ať už co se týče celkového objemu, tak i zahrnutých datových typů. K nově uvolněným datům lze přistupovat přes internetovou stránku www.auger.org/opendata. Provoz Observatoře Pierra Augera, zajišťovaný asi 400 vědci z více než 90 institucí v 18 zemích světa, umožnil určení vlastností kosmického záření nejvyšších energií s dříve nevídanou přesností. Toto kosmické záření je tvořeno převážně jádry běžných prvků a k zemi putuje od vzdálených astrofyzikálních zdrojů. Data Observatoře umožnila prokázat, že částice nejvyšších pozorovaných energií pocházejí ze zdrojů mimo naši Galaxii. Energetické spektrum kosmického záření bylo změřeno až za hranici 1020 eV, což odpovídá makroskopické hodnotě celých 16 Joulů v jedné jediné částici kosmického záření. Podařilo se také ukázat, že tok částic na vysokých energiích prudce klesá, a byly nalezeny první důkazy pro existenci specifických zdrojů v blízkém vesmíru. Analýza získaných dat umožnila charakterizovat, které konkrétní druhy částic nesou tyto nejvyšší energie – jde o jádra prvků od vodíku po křemík. Data Observatoře také umožňují podrobit různé teorie a modely současné částicové fyziky zkouškám na energiích zcela mimo dosah největšího pozemského urychlovače LHC. Observatoř Pierra Augera Observatoř Pierra Augera, umístěná v Argentině, detekuje kosmické záření nepřímo, pozorováním spršek sekundárních částic vytvořených při interakci primárních částic kosmického záření v zemské atmosféře. Povrchový detektor Observatoře pokrývá plochu 3000 km² a tvoří jej pole částicových detektorů rozmístěných v 1500-metrových rozestupech. Je citlivý především na miony, elektrony a fotony, které dosáhnou povrchu Země. Atmosféru nad celou touto oblastí sleduje sada dalekohledů tvořících tzv. fluorescenční detektor, citlivý na slabé ultrafialové záření produkované při rozvoji spršky ve vzduchu. Data z Observatoře zahrnují vše od surových dat produkovaných těmito a dalšími detektory přes rekonstruované datové soubory vzniklé podrobnou analýzou těchto hrubých dat až po konkrétní výsledky prezentované ve vědeckých časopisech. Některé části těchto dat jsou pravidelně sdíleny s dalšími observatořemi, aby bylo možné provádět analýzy pokrývající celou oblohu nebo tzv. multi-messenger studie využívající informace o různých druzích záření a částic z vesmíru. Tento přístup vzájemné spolupráce mezi různými observatořemi se postupně stává trendem moderní astročásticové fyziky. Mluvčí Observatoře, Ralph Engel, uvedl: „data z Observatoře Pierra Augera, která byla založena před více než 20 lety, jsou výsledkem rozsáhlé a dlouhodobé investice vědeckých, lidských a finančních prostředků poskytnutých v rámci rozsáhlé mezinárodní spolupráce. Jejich hodnota pro světovou vědeckou komunitu je výjimečná.“ Poskytnutím těchto dat a nástrojů k jejich analýze široké odborné veřejnosti dodržuje Observatoř Pierra Augera princip, podle nějž volný přístup k informacím umožní, z dlouhodobého hlediska, dosáhnout jejich maximálního vědeckého potenciálu. Observatoř přijala metodu klasifikace komplexnosti zveřejňovaných dat podle současných běžných postupů v částicové fyzice, Jedná se o čtyři úrovně přizpůsobené tak, aby nejlépe vyhovovaly vlastní politice volného přístupu k datům Observatoře Pierra Augera: Úroveň 1 Publikace s otevřeným přístupem s přidanými numerickými data umožňujícími jejich opakované použití; Úroveň 2 Pravidelné uvolnění dat o kosmickém záření ve zjednodušeném formátu pro výuku a popularizaci. Od roku 2007 bylo takto uvolňováno 1 % dat a tento objem byl navýšen na 10 % v roce 2019; Úroveň 3 Nově i poskytnutí rekonstruovaných spršek kosmického záření, vybraných na základě nejlepších dostupných znalostí fungování detektoru a podmínek v době pořízení dat, doprovázených příklady softwarových nástrojů používaných Observatoří v dříve publikovaných analýzách; Úroveň 4 Nově i poskytování hrubých dat o těchto sprškách takřka ve formátu jak jsou dostupné členům Observatoře. K dispozici jsou také nástroje na zobrazování jednotlivých spršek a jejich analýzu. Dvě poslední úrovně byly přidány právě při nejnovějším uvolnění dat a zahrnují data ze dvou hlavních částí Observatoře – povrchového detektoru s rozestupem stanic 1500 metrů a fluorescenčního detektoru. Datová sada zahrnuje 10 % ze všech spršek registrovaných Observatoří, podrobených stejným rekonstrukčním a výběrovým procedurám, jaké použila Observatoř ve svých nedávných publikacích. Data pokrývají stejné období pozorování, na základě kterého byly vytvořeny výsledky prezentované na konferenci International Cosmic Ray Conference v roce 2019. K datům přiložené příklady analýz používají aktualizované verze dat Observatoře, a tak se mírně liší od existujících publikací, neboť časem došlo k významným vylepšením v rekonstrukci i v kalibraci. Protože je k dispozici jen 10 % všech dat, statistická významnost výsledků založených na této datové sadě je nižší, než jakou je možné dosáhnout s využitím všech dat – na druhou stranu ale jde o počet spršek srovnatelný s datovými sadami používanými v prvních publikacích Observatoře. Tiskové prohlášení Observatoře Pierra Augera Autor: RNDr. Petr Trávníček, Ph.D.
-
EOSC vstupuje do roku 2021 s novým vedením
Asociace EOSC vstoupila do roku 2021 s novým vedením, zvoleným na ustavujícím zasedání valného shromáždění dne 17. prosince 2020. V čele asociace EOSC stane prezident a dalších 8 ředitelů výboru, který bude asociaci řídit a implementovat rozhodnutí přijatá na valném shromáždění členů asociace. Asociace EOSC, ustavená v polovině roku 2020 podle belgického práva jakožto mezinárodní nezisková organizace, postupně přebírá gesci a odpovědnosti řídící struktury EOSC působící v předešlých letech. Rozšiřuje také svoji členskou základnu s tím, že za ČR do asociace vstoupily prozatím CESNET, z.s.p.o.; Masarykova univerzita, jako hostitel e-infrastruktury CERIT – Scientific Cloud; a Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava, jako provozovatel IT4Innovations národního superpočítačového centra. Společně vytváří tyto 3 instituce českou národní e-infrastrukturní síť e-INFRA CZ. Rolí tzv. „Mandated Organisation“, zastupující v asociaci EOSC zájmy ČR, poté Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy pověřilo CESNET, z.s.p.o. e-INFRA CZ – CESNET Iniciativa EOSC European Open Science Cloud (EOSC) představuje součást naplnění evropské strategie digitálního trhu Digital Single Market a evropské politiky otevřené vědy Open Science. Cílem EOSC je vytvořit v Evropě jednotnou datovou infrastrukturu přístupnou jak akademické sféře a průmyslu, tak i poskytovatelům veřejných služeb. EOSC je panevropskou iniciativou založenou na principu zpřístupnění vědeckých dat v souladu s politikou FAIR principů, tj. aby vědecká data byla dohledatelná, přístupná, interoperabilní a znovupoužitelná. Ambicí EOSC je nabídnout virtuální prostředí pro více, než 1,7 milionů evropských vědců a 70 milionů odborníků pracujících v Evropě v oblastech vědy a techniky. Stěžejním principem iniciativy EOSC je přitom, aby kromě vědce, jenž data během svých výzkumů vygeneruje, je mohl využít i vědec, který k nim již pouze získá přístup. e-INFRA CZ – IT4Innovations národní superpočítačové centrum Asociace EOSC AISBL Právnickou osobou zaštiťující implementaci iniciativy EOSC se v roce 2020 stala asociace EOSC AISBL se statutárním sídlem v Bruselu. Stanovy asociace EOSC AISBL jsou k dispozici ke stažení na internetových stránkách iniciativy EOSC. Prezidentem asociace EOSC byl během ustavujícího zasedání valné hromady členů asociace, jež se uskutečnilo dne 17. prosince 2020, zvolen Karel Luyben (CESAER), a to společně s 8 členy řídicího výboru, kterými jsou: * Suzanne Dumouchel (CNRS) – tříletý mandát; * Marialuisa Lavitrano (UNIMIB) – tříletý mandát; * Klaus Tocthermann (ZBW) – tříletý mandát; * Ignacio Blanquer (UPV) – dvouletý mandát; * Sarah Jones (GÉANT) – dvouletý mandát; * Ronan Byrne (HEAnet) – jednoletý mandát; * Bob Jones (CERN) – jednoletý mandát; * Wilhelm Widmark (SU) – jednoletý mandát. Do asociace EOSC mohou jako její členové vstoupit subjekty ze členských států EU či přidružených zemí anebo ze států asociovaných k rámcovému programu EU pro výzkum a inovace. Mohou vstoupit i jako pozorovatelé, přičemž pozorovatelem se může stát také instituce z jakékoliv třetí země. Roční členský příspěvek činí u členů asociace 10.000 EUR a u pozorovatelů 2.000 EUR. e-INFRA CZ – CERIT Scientific Cloud Evropské partnerství k EOSC Asociace EOSC bude hrát mj. i klíčovou roli v implementaci evropského partnerství, přičemž interakce mezi asociací EOSC, jakožto právnickou osobou sdružující klíčové stakeholdery z výzkumné komunity; Evropskou komisí, jako implementačním orgánem 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027); a členskými státy EU a asociovanými státy přidruženými k rámcovému programu Horizontu Evropa, bude stěžejní k úspěšnému naplnění cílů EOSC v rámci revitalizovaného Evropského výzkumného prostoru po roce 2020.