Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Dne 24. června 2022 byla Německem z pozice designovaného hostitelského státu statutárního sídla konsorcia INFRAFRONTIER ERIC předložena a Evropské komisi adresovaná tzv. step 2 aplikace o ustanovení INFRAFRONTIER ERIC. Mise konsorcia INFRAFRONTIER ERIC bude spočívat v řízení evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER (European Research Infrastructure for the Generation, Phenotyping, Archiving and Distribution of Model Mammalian Genomes). Evropská komise nyní žádost a návrh stanov INFRAFRONTIER ERIC přezkoumá a v časovém horizontu do 6 kalendářních měsíců by měla právnickou osobu INFRAFRONTIER ERIC ustavit. Konsorcium INFRAFRONTIER ERIC umožní svým členům řídit jednotlivé národní pilíře evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER na společné právní bázi a prezentovat je jejich uživatelské komunitě jako integrovanou mezinárodní organizaci. ČR se k žádosti o ustavení konsorcia INFRAFRONTIER ERIC připojila jako jeden z celkem 4 zakladatelských států společně s Finskem, Francií a již zmiňovaným Německem. České centrum pro fenogenomiku Evropská výzkumná infrastruktura INFRAFRONTIER Podstatou evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER je provozovat síť pracovišť, která působí v oblasti funkční genomiky myší, čímž významně přispívá ke studiu a výzkumu lidských onemocnění. Zároveň se podílí na vytváření standardů pro systémovou fenotypizaci myších modelů a archivaci a distribuci myších mutantů v Evropě. Poskytuje přístup k myším modelům, datům, vědeckým platformám a službám ke studiu funkční role genomu v lidském zdraví a nemocech. Podílí se na archivaci a distribuci vědecky cenných myších kmenů prostřednictvím EMMA (European Mouse Mutant Archive). Provádí přitom i systémovou analýzu interakcí genotyp-fenotyp pomocí špičkových analytických a diagnostických metod v tzv. myších klinikách. Evropská výzkumná infrastruktura INFRAFRONTIER byla zařazena do Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury v roce 2008 a její český národní uzel CCP (České centrum pro fenogenomiku) je zařazen na Cestovní mapě velkých výzkumných infrastruktur ČR. Preklinické testy: segmentace zubů v rámci myší lebky, μCT, detekce bioluminiscence in vivo České centrum pro fenogenomiku CCP nabízí prostřednictvím mezinárodní spolupráce v rámci evropské výzkumné infrastruktury INFRAFRONTIER biomedicínské komunitě otevřený přístup k rozsáhlému portfoliu unikátního a komplexního vědeckého servisu. CCP se soustředí na 3 klíčové oblasti. Tou první je editace genomu, a to zejména u laboratorních hlodavců, která se provádí pomocí programovatelných nukleáz (např. CRISPR/Cas9). V této oblasti patří CCP ke světové špičce a nabízeného servisu využívá řada výzkumných pracovníků prakticky z celého světa, pro které CCP vytváří zvířecí modely sloužící pro výzkum lidských chorob. Druhým expertním celkem CCP je fenotypizace, tzn., komplexní charakterizace organismu u geneticky pozměněného modelu za účelem odhalení funkce studovaného genu, který nese informativní mutaci. CCP je schopno zmapovat všechny hlavní fyziologické systémy a odhalit, kde a jak gen působí. Jelikož CCP pracuje v úzké spolupráci s partnery z mezinárodních konsorcií, jsou všechny tyto postupy a technologie standardizovány, což je zárukou reproducibility výsledků. CCP vyvíjí nejen nové technologie pro editaci genomu a charakterizaci fyziologických funkcí, avšak poskytuje taktéž servis pro farmakokinetiku a toxikologii sloužící výzkumu nových léků pro akademickou nebo komerční sféru, což reprezentuje preklinický výzkum představující třetí oblast činností CCP. Do této oblasti patří i technologie PDX (Patient-Derived Tumour Xenograft), jež studuje vývoj lidských rakovinových nádorů implantovaných do myších modelů a možnosti jejich terapie využívající personalizovaný medicínský přístup. Zaměření CCP tak překlenuje celou řadu vědeckých oblastí od genetiky a molekulární biologie, přes fyziologické obory a biochemii, až po technologické disciplíny zahrnující hmotnostní spektrometrii. Biochemické analýzy Zapojení ČR do konsorcia INFRAFRONTIER ERIC ČR bude do konsorcia INFRAFRONTIER ERIC zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a českého národního uzlu CCP provozovaného Ústavem molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu CCP, která v roce 2022 činí 89 mil. Kč. Obrazový výstup z výpočetní tomografie
Ve dnech 20. až 21. června 2022 v prostorách kampusu francouzského Národního výzkumného centra (Centre National de la Recherche Scientifique, CNRS) v Gif-sur-Yvette proběhlo ustavující zasedání valného shromáždění konsorcia evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC řídícího činnosti evropské výzkumné infrastruktury AnaEE (Analysis and Experimentation on Ecosystems). V průběhu zasedání byl Michel Böer zvolen generálním ředitelem konsorcia AnaEE ERIC a Sanna Sorvari Sunvet předsedkyní AnaEE ERIC Assembly of Members. Sanna Sorvari Sunvet, předsedkyně AnaEE ERIC Assembly of Members Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury AnaEE ERIC Výzkumné infrastruktury zapojené do konsorcia AnaEE-ERIC umožňují svým uživatelům simulaci změn prostředí a podmínek souvisejících se změnou klimatu a sledováním dopadů těchto simulací na ekosystémy, zejména na ekosystémové funkce a služby. Evropská výzkumná infrastruktura AnaEE vyvíjí technologie a know-how v oblastech věd o ekosystémech a jejich řízení, přičemž bude zastávat významnou roli při plánování a přizpůsobování systémů produkce potravin nastávajícím klimatickým podmínkám, a bude se také podílet na podpoře evropské bioekonomiky. Výzkumná plocha CLIMAITE/Mols pro výzkum dopadů klimatických změn v Jægerspris, Dánsko (© University of Copenhagen) Zapojení ČR do konsorcia AnaEE ERIC ČR je do konsorcia AnaEE ERIC zapojena prostřednictvím Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a českého národního uzlu CzeCOS, provozovaného Ústavem výzkumu globální změny AV ČR, v.v.i. MŠMT je poskytovatelem účelové podpory na velkou výzkumnou infrastrukturu CzeCOS, která v roce 2022 činí 42 mil. Kč. CzeCOS – experimentální plocha pro výzkum dopadu sucha na travní porosty
Dne 13. června 2022 se ve finském Kajaani uskutečnila slavnostní inaugurace superpočítače LUMI. Ten obsadil třetí místo v žebříčku TOP 500 nejvýkonnějších superpočítačů na světě a první místo v Evropě s měřeným výkonem 151,9 PFlop/s, který bude i nadále navyšován až na cílových 550 PFlop/s. Zároveň náleží superpočítač LUMI mezi superpočítače s nejnižší uhlíkovou stopou. Je totiž poháněn elektřinou z lokálních hydroelektráren a teplo vznikající jeho provozem bude poskytovat až 20 % tepla k vytápění města Kajaani. LUMI nabízí evropským výzkumným pracovníkům prvotřídní ICT nástroje pro pochopení složitých jevů, jako je například změna klimatu anebo aplikace umělé inteligence, a zároveň slouží jako platforma pro mezinárodní spolupráci ve výzkum, technologickém vývoji a inovacích. Hala superpočítače LUMI Slavnostní inaugurace superpočítače LUMI Slavnostní inaugurace superpočítače LUMI proběhla za přítomnosti Petri Honkonena, finského ministra pro vědu a kultury, Miki Lintiläho, finského ministra hospodářství, Anderse Dam Jensena, výkonného ředitele společného podniku EuroHPC a dalších cca 150 představitelů členských států mezinárodního konsorcia LUMI a společného podniku EuroHPC. „Dnešní den představuje významný krok pro digitální a zelenou tranzici Evropy. LUMI je nejrychlejším a energeticky nejúspornějším superpočítačem v Evropě a jedním z vůbec nejvýkonnějších na světě. Díky své obrovské výpočetní kapacitě umožní LUMI mnohem rychlejší vědecký průlom například v medicíně anebo při studiu klimatu, ať už, co se týče vývoje vakcín, diagnostiky rakoviny anebo zmírňování dopadů klimatických změn. Superpočítač LUMI je skvělým příkladem obrovského potenciálu umělé inteligence ke zlepšení našich životů,“ uvedla Margrethe Vestager, výkonná místopředsedkyně Evropské komise. “LUMI je ekosystémem pro vysoce výkonné výpočty, umělou inteligenci a výzkum náročný na data, jenž umožňuje průlomové objevy v mnoha oblastech akademického výzkumu. Navíc, pětina kapacity LUMI je určena pro firmy, které tak získají možnost využívat metody vysoce výkonných výpočtů příští generace a dát tak vzniknout novým dovednostem a inovacím,” doplnil Kimmo Koski, ředitel CSC – IT Centra pro vědu, finské organizace hostující superpočítač LUMI. Sál superpočítače LUMI Zapojení ČR do konsorcia LUMI Superpočítač LUMI je vlastněn společným podnikem EuroHPC a na jeho provozu se podílí konsorcium 10 zemí – Belgie, ČR, Dánsko, Estonsko, Finsko, Island, Norsko, Polsko, Švédsko a Švýcarsko. ČR je do projektu superpočítače LUMI zapojena prostřednictvím IT4Innovations Národního superpočítačového centra, součásti velké výzkumné infrastruktury e-INFRA CZ. Čeští vědci tak získávají přístup k jednomu z nejvýkonnějších výpočetních nástrojů na světě. Záznam ze slavnostní inaugurace superpočítače LUMI i semináře, který jí předcházel, je ke shlédnutí na webových stránkách superpočítače LUMI. Inaugurace superpočítače LUMI