Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Přihlášky do studentských programů CERN předkládejte do 19. října 2020
Studenti českých vysokých škol mají díky dohodě Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) s CERN (Evropská organizace pro jaderný výzkum) mnohem vyšší šanci uspět ve výběrových řízeních do studentských programů CERN. O podporu v rámci programů se mohou ucházet studenti českých vysokých škol z technických oborů doktorského, magisterského i bakalářského studia, a to např. v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Programy nabízí příležitosti rovněž pro studenty tzv. „administrativních oborů“, jakými jsou finance, právo, logistika, tlumočnictví apod. Doktorský program CERN umožňuje studentům převážně technických oborů pracovat v CERN na své dizertační práci. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 6 do 36 měsíců. Technický program CERN je určen pro studenty bakalářského a magisterského stupně. O stáž se mohou ucházet studenti působící v oborech, jakými jsou aplikovaná fyzika, IT, strojírenství, elektronika, robotika, matematika apod. Délka trvání stáže je od 4 do 12 měsíců. Do programu je každoročně vybíráno na 120 studentů. Administrativní program CERN se zaměřuje na studenty ekonomických a humanitních oborů, jakými jsou právo, finance, ekonomika, logistika, tlumočnictví, personalistika apod. Délka trvání stáže je od 2 do 12 měsíců. Aktuální termín pro podávání přihlášek do studentských programů CERN je stanoven na 19. října 2020. Více informací naleznete na webových stránkách CERN v odkazech výše, popř. kontaktujte Ing. Ondřeje Nováka z odboru výzkumu a vývoje MŠMT na adrese ondrej.novak@msmt.cz. Stáže jsou ze strany CERN placené ve výši od 3 300 CHF měsíčně.
-
Česko-maďarská jednání k ELI ERIC
József Bódis, státní tajemník pro vysoké školství, inovace a další vzdělávání na maďarském Ministerstvu pro inovace a technologie, spolu s Václavem Velčovským, náměstkem pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů na českém Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy, diskutovali záležitosti týkající se ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC. Jednání proběhla dne 27. srpna 2020 v Budapešti. Výzkumné centrum ELI ALPS v Szegedu je nejvyspělejší mezinárodní výzkumnou infrastrukturou, jež se nachází v Maďarsku. Jako součást mezinárodní výzkumné infrastruktury Extreme Light Infrastructure (ELI) bylo v ČR současně vybudováno výzkumné centrum ELI Beamlines. Kromě laserových fyziků skýtá tato výzkumná infrastruktura špičkové technologické podmínky také pro vědecké pracovníky působící v oblastech materiálových, lékařských, přírodních a environmentálních věd. V květnu tohoto roku předložila ČR Evropské komisi žádost o ustavení konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC, jehož zakládajícími členy se stanou dále i Maďarsko, Itálie a Litva a zakládajícími pozorovateli Německo a Velká Británie. Účelem návštěvy náměstka Václava Velčovského v Maďarsku byla diskuze k praktickým otázkám ustavení právnické osoby ELI ERIC a zároveň návštěva maďarského pilíře výzkumné infrastruktury, ELI ALPS v Szegedu. Ministerských jednání se zúčastnili i velvyslanec ČR v Maďarsku Tibor Bial; Gábor Szabó, výkonný ředitel hostitelské instituce ELI ALPS, ELI-HU Nkft., a Allen Weeks, generální ředitel organizace ELI Delivery Consortium. Britský fyzikální institut, vydavatel prestižního mezinárodního časopisu Physics World, zařadil projekt výzkumné infrastruktury ELI mezi 10 nejvýznamnějších projektů výzkumných infrastruktur na světě – do společnosti zařízení, jakými jsou James Webb Space Telescope (JWST), International Thermonuclear Experimental Reactor (ITER), Extremely Large Telescope (ELT) anebo European Spallation Source (ESS). Kromě úspěšného vstupu do provozní, uživatelské fáze, která je stěžejním cílem vznikajícího ELI ERIC, je ambicí výzkumné infrastruktury ELI plnit roli nejpokročilejšího výzkumného zařízení v laserové fyzice na světě.
-
Czech-BioImaging – Zobrazujeme principy života
Byla vydána speciální příloha českého vydání Scientific American „Czech-BioImaging – Zobrazujeme principy života“, která popularizuje zobrazovací metody a přibližuje veřejnosti, co je účelem výzkumné infrastruktury Czech-BioImaging. Její digitální podoba je k dispozici na adrese: https://www.czech-bioimaging.cz/brozura K příloze se váže soutěž pro studenty všech škol (mimo škol vysokých), kterou jsme připravili ve spolupráci s Československou mikroskopickou společností: https://www.czech-bioimaging.cz/soutez
-
Save-the-date: EOSC Symposium se uskuteční ve dnech 19. až 22. října 2020
Ve dnech 19. až 22. října 2020 proběhne virtuální formou největší událost pořádaná výkonnými, resp. řídícími orgány European Open Science Cloud (EOSC) s podporou sekretariátu EOSC. EOSC Symposium 2020 bude představovat událost, jež propojí výzkumné pracovníky, datové specialisty, e-infrastruktury, výzkumné infrastruktury, projekty EOSC, členy pracovních skupin EOSC a zástupce členských států EU a asociovaných zemí, aby projednali finální kroky k vytvoření první verze plnohodnotného EOSC. Čtyřdenní program, organizovaný výkonnou a správní radou EOSC s podporou sekretariátu EOSC, bude analyzovat pokrok v implementaci EOSC po 2 letech od jeho oficiálního zahájení, a to se zaměřením na přidanou hodnotu EOSC pro vědeckou komunitu v Evropě. Příklady využití v praxi, úspěchy, neúspěchy a zkušenosti získané z prvních 2 let EOSC, avšak také diskuze o strategickém plánu výzkumu a inovací v rámci partnerství EOSC, jakožto součásti budoucího rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu Evropa (2021–2027), budou na programu této události, která se stane klíčovým milníkem pro zahájení druhé fáze implementace iniciativy EOSC. Pro získání bližších informací o konání události prosím kontaktujte sekretariát iniciativy EOSC na adrese elektronické korespondence info@eoscsecretariat.eu. Kompletní program a oficiální registrační formulář budou brzy zveřejněny.
-
Save-the-date: Informační den k hodnocení velkých výzkumných infrastruktur, 15. září 2020
V úterý dne 15. září 2020 v 9:00 až 12:00 hodin uspořádá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) informační den k dalšímu cyklu mezinárodního peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR, které se uskuteční v roce 2021. Účelem tohoto informačního semináře je seznámení se s metodickým rámcem mezinárodního hodnocení a s jeho monitorovacími a evaluačními kritérii (.zip). Vzhledem k nadále přetrvávající epidemiologické situaci bude informační seminář uspořádán virtuální formou jako videokonference za využití komunikační platformy Microsoft Teams. Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR proběhne v roce 2021 za účelem získání nezávislých odborných podkladů k přijetí informovaného politického rozhodnutí vlády ČR o podpoře velkých výzkumných infrastruktur z veřejných prostředků ČR v období let 2023 až 2029, a další aktualizace Cestovní mapy velkých výzkumných infrastruktur ČR. Předmětem evaluace budou velké výzkumné infrastruktury schválené vládou ČR k podpoře z veřejných prostředků ČR v období do roku 2022. Pro tyto velké výzkumné infrastruktury bude hodnocení představovat interim evaluaci. Dále budou předmětem hodnocení také eventuální nové návrhy velkých výzkumných infrastruktur, pro něž bude evaluace představovat ex-ante hodnocení. Kritéria způsobilosti pro předkládání eventuálních nových návrhů velkých výzkumných infrastruktur budou upřesněna do konce měsíce srpna 2020 a následně i zveřejněna na internetových stránkách MŠMT a velkých výzkumných infrastruktur. Zástupci aktuálně financovaných velkých výzkumných infrastruktur, pro které bude hodnocení interim evaluací, budou na informační seminář pozváni automaticky prostřednictvím odpovědných osob, resp. řešitelů běžících projektů podpory. Ostatní zájemci o účast na informačním semináři musí svůj zájem v dostatečném předstihu oznámit na adrese elektronické korespondence Mgr. Renáty Chudáčkové Renata.Chudackova@msmt.cz z odboru výzkumu a vývoje – oddělení pro výzkumné infrastruktury MŠMT, aby obdrželi link pro připojení. Mezinárodní peer-review hodnocení velkých výzkumných infrastruktur ČR proběhne v roce 2021 podle odkazované evaluační metodiky (.zip). MŠMT žádá, aby eventuální dotazy k metodickému rámci hodnocení byly MŠMT pokládány individuální formou až po uskutečnění informačního semináře. Následně budou jakékoliv případné nejasnosti a doprovodné dotazy k metodice konzultovány i individuální cestou. Cestovní mapa velkých výzkumných infrastruktur ČR pro léta 2016 až 2022
-
Vědečtí a vládní stakeholdeři k roli výzkumné infrastruktury při adresování koronavirové pandemie
Dne 15. července 2020 proběhla pod organizační záštitou Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) konference s názvem „Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid 19“ a podtitulem „Výzkumná infrastruktura jako součást kritické infrastruktury státu“. Konference byla uspořádána v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i., přičemž prezenčně dorazilo do dějiště konání přes 125 účastníků. Paralelně bylo možné zúčastnit se konference i virtuálně, prostřednictvím přímého přenosu. Setkání, nad nímž kromě MŠMT převzaly záštitu také Rada pro výzkum, vývoj a inovace, Česká konference rektorů a Akademie věd ČR, přineslo zúčastněným příležitost blíže se seznámit s významem a důležitostí výzkumné infrastruktury, a sektoru vědy a výzkumu obecně, v boji se zdravotními a dalšími socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a onemocnění Covid-19. Účastníci konference se shodli, že vzhledem k rozsahu a intenzitě zapojení vědecké komunity do řešení dopadů pandemie je do budoucna nezbytné nahlížet výzkumnou infrastrukturu jako nedílnou součást kritické infrastruktury státu. Auditorium Milana Haška Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. „Mobilizace vědecké obce a výzkumné infrastruktury lze označit bezpochyby za jeden ze stěžejních momentů dosavadního úspěšného zvládání nákazy Covid-19 v ČR. Znalostní expertíza a výzkumné kapacity, jimiž vědecká komunita přispěla v řadě oblastí krizovému managementu pandemie, jsou neocenitelné, ať už se jedná o vývoj diagnostických metod, rozšíření kapacit pro testování, výrobu ochranných pomůcek pro pracovníky v první linii nebo o analýzu socioekonomických dopadů pandemie. Výzkumná infrastruktura v této náročné zatěžkávací zkoušce obstála na výbornou. Prokázala přitom své socioekonomické přínosy a tím i nutnost pokračování v jejím prorůstovém financování, díky čemuž ČR nejen udrží, avšak i dále posílí svou připravenost reagovat na jakoukoliv možnou budoucí krizi, vyžadující si znalostní řešení, jaká si žádá nynější krize koronavirová. Výdaje veřejných rozpočtů na vzdělávání, vědu a výzkum bychom proto měli vnímat jako nezpochybnitelnou investici do naší budoucnosti.“, uvedl ministr školství, mládeže a tělovýchovy Robert Plaga při zahájení konference. Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy V dopolední části programu konference vystoupili dále rovněž místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček, ministr zdravotnictví Adam Vojtěch a 1. místopředseda Rady pro výzkum, vývoj a inovace Petr Dvořák. Koordinátoři testování infekce Covid-19 z akademické sféry – ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci Marián Hajdúch, a prorektor Univerzity Karlovy pro vědeckou činnost a vedoucí výzkumný pracovník na Ústavu organické chemie a biochemie Akademie věd ČR, v.v.i. Jan Konvalinka, poté představili způsob zapojení výzkumně-infrastrukturních kapacit ČR do řešení koronavirové krize. „Pandemie koronaviru úplně všechny přiměla k rychlým, nicméně funkčním řešením. Na prvním místě byla samozřejmě ochrana zdraví. Pro zdraví podniků a konkurenceschopnost bylo klíčové strategické myšlení a schopnost operativně reagovat. Právě proto jsme na Ministerstvu průmyslu a obchodu připravili zcela nový podpůrný program Czech Rise Up zaměřený na chytrá technologická řešení, který vznikl v rekordně krátkém čase na základě bleskové analýzy potřeb.“, poznamenal místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy Karel Havlíček a dodal: „Díky tomu jsme finančně podpořili například 3D tisk polomasek, které tvoří „tělo“ respirátoru z dílny Českého vysokého učení technického v Praze. Česká maska splňující nejpřísnější parametry FFP3, která prošla plnou evropskou certifikací, je tak v duchu Inovační strategie ČR skvělým příkladem transferu technologií s velkým exportním potenciálem.“ Karel Havlíček, místopředseda vlády, ministr průmyslu a obchodu a ministr dopravy „Zapojení výzkumných týmů a předních odborníků z oblasti vědy do řešení koronavirové krize vnímám jako klíčové. Epidemie koronaviru nás v tomto směru propojila na mnoha úrovních. Jednak se přední odborníci stali součástí našich krizových týmů a pracovních skupin. Současně byla využita i kapacita výzkumného sektoru jako takového. Velmi proto oceňujeme pomoc vědeckých laboratoří při zvládání epidemie. Řada akademických laboratoří na testování navázala i vlastní výzkumné projekty a zapojila se do přípravy národních i mezinárodních projektů zaměřených na výzkum onemocnění Covid-19. Předpokládáme, že laboratoře, které testování ukončí, budou dále fungovat v rámci záložního režimu a v případě nutnosti z důvodu nepříznivé epidemiologické situace budou souhlasit s případnou aktivací. Výzkumný sektor by se měl v budoucnu stát právoplatnou součástí kritické infrastruktury státu.“, dodal ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. Adam Vojtěch, ministr zdravotnictví Na závěr dopolední části programu promluvil Jan Hrušák, předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), s příspěvkem na téma role výzkumných infrastruktur při řešení výzev hospodářských politik napříč segmenty národní ekonomiky, ať se jedná o sektory průmyslu, energetiky, zemědělství, životního prostředí, zdraví, kultury či oblast tvorby sociálních politik. „Intenzivní zapojení výzkumných infrastruktur do řešení dopadů a následků koronavirové krize potvrdilo jejich nezpochybnitelný potenciál aktivně se podílet na krizovém managementu a efektivně adresovat socioekonomické výzvy současnosti díky znalostním řešením. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy jako výlučně vědecká zařízení, ale jako prostředí, ve kterých dochází k intenzivní interakci výzkumníků s inovátory a s tvůrci veřejných politik. Nad rámec toho mají výzkumné infrastruktury velký význam i pro sektor vzdělávání. Za pandemické krize výzkumné infrastruktury opětovně prokázaly, že jsou účinným nástrojem naplňování potřeb sektorových politik a dokáží reagovat i na výsostně akutní výzvy, jakou je např. ta nynější koronavirová. Naplňují tedy veškeré předpoklady pro vývoj znalostních řešení v reakci i na další výzvy, s nimiž se česká, evropská a globální společnost potýkají, ať už se jedná o mírnění klimatické změny, přechod k uhlíkově neutrálnímu hospodářství nebo digitalizaci průmyslu.“, zdůraznil předseda ESFRI Jan Hrušák z Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. Jan Hrušák, předseda ESFRI Odpolední část programu konference zahájili svými vystoupeními předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová, místopředseda České konference rektorů pro oblast tvůrčích činností a rektor Univerzity Pardubice Jan Málek, a náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Evropské strukturální a investiční fondy v ČR dlouhodobě podporují výzkumné organizace a výzkumné infrastruktury v jejich investičním rozvoji. Díky Operačnímu programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV), jako i předešlým operačním programů, jež byly realizovány v gesci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy, mohou výzkumné subjekty modernizovat své budovy, provádět akvizice té nejmodernější výzkumné instrumentace, rozvíjet své personální kapacity, posilovat internacionalizaci a mezinárodní spolupráci svých výzkumných týmů, i rozšiřovat spolupráci s aplikační sférou. I díky těmto investicím se mohla vědecká komunita ČR tak masivně zapojit do řešení koronavirové krize. Dané ilustruje nezměrné socioekonomické dopady a přínosy investic do výzkumných organizací a výzkumných infrastruktur v ČR za využití nástrojů politiky soudržnosti EU a potřebu zajištění těchto investic i do budoucna, jako jedné z priorit investic z veřejných prostředků ČR.“, uvedl náměstek Václav Velčovský ve svém vystoupení. Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Následná odpolední část programu konference přinesla prezentace vybraných aplikací, jež byly v přímé reakci na koronavirovou pandemii vyvinuty českými výzkumnými organizacemi z řad vysokoškolských a akademických institucí, co se týká vývoje účinných ochranných pomůcek pro zdravotnický personál, pokročilých diagnostických metod odhalení nákazy Covid-19 a nástrojů pro studium vysoce infekčních onemocnění, které vyvolává i koronavirus SARS-CoV-2. Představeny byly i sociálně-vědní iniciativy, jež slouží k predikcím dopadů pandemických opatření a jako nástroj pro odhad jejich předběžného dopadu na společnost a ekonomiku v ČR. Kompletní videozáznam průběhu konference bude k dispozici ke stažení na internetových stránkách https://www.vyzkumne-infrastruktury.cz/sciencefightsthepandemic/webstream/. Prezentace z konference jsou k dispozici ke stažení (zip.). Fotogalerie
-
72. plenární zasedání ESFRI se uskutečnilo virtuálně ve dnech 16. až 17. června 2020
V pořadí 72. plenární zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) se uskutečnilo ve dnech 16. až 17. června 2020 z důvodu přetrvávajících pandemických opatření virtuálně, prostřednictvím videokonference. Hlavními tématy jednání ESFRI byla prezentace aktivit ESFRI, jež jsou rozvíjeny v reakci na pandemii nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolávaného onemocnění Covid-19; diskuze nad aktualizací Cestovní mapy ESFRI, která je připravována pro publikaci v roce 2021; a debata k prioritním opatřením, která by měla přinést praktickou implementaci vize ESFRI pro rozvoj evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému v období po roce 2020. Na závěr zasedání ESFRI byl poté mj. prodloužen mandát Jana Hrušáka jako předsedy ESFRI a mandát členů výkonného výboru ESFRI a předsedů strategických pracovních skupin ESFRI do dne 31. prosince 2021. 72. videokonferenční zasedání ESFRI Evropské výzkumné infrastruktury v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid-19 Úvodem zasedání ESFRI byla ze strany předsedy ESFRI Jana Hrušáka představena opatření, jimiž ESFRI zareagovalo na pandemickou nákazu SARS-CoV-2 / Covid-19. V tomto kontextu ustavilo ESFRI speciální webové stránky, shrnující servisy nabízené evropskými a národními výzkumnými infrastruktury pro realizaci studií souvisejících s vývojem diagnostiky, léčiv a vakcín proti SARS-CoV-2 / Covid-19 a všech dalších výzkumů, jejichž účelem je zmírnit socioekonomické dopady pandemie. ESFRI tak významným způsobem přispívá k naplňování Akčního plánu ERAvsCorona, který byl za účelem okamžité mobilizace evropských výzkumných a inovačních kapacit připraven Evropskou komisí a členskými státy EU a přináší sadu 10 prioritních opatření, jimiž stakeholdeři Evropského výzkumného prostoru reagují na pandemii. Evropské výzkumné infrastruktury v boji s pandemií SARS-CoV-2 / Covid-19 Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 V dalším průběhu jednání ESFRI byly představeny výstupy monitoringu implementační fáze evropských výzkumných infrastruktur ACTRIS, DANUBIUS, EMPHASIS, E-RIHS, EST a KM3Net. Uvedené projekty evropských výzkumných infrastruktur byly zařazeny na Cestovní mapu ESFRI v roce 2016. Při aktualizaci Cestovní mapy ESFRI přitom probíhá posouzení, jakým způsobem pokročily ve své implementaci s tím, že pokud projekt naplní uspokojivým způsobem všechna potřebná kritéria, je ESFRI zařazen mezi tzv. „ESFRI Landmarks“, tj. úspěšně implementované projekty evropských výzkumných infrastruktur, které naplnily milníky vedoucí ke zdárné realizaci jejich vědeckých, technických a manažerských konceptů. Aktualizace Cestovní mapy ESFRI 2021 Implementace Bílé knihy ESFRI Stěžejním bodem druhého dne zasedání ESFRI byla diskuze nad prioritními kroky, jimiž bude v nejbližší budoucnosti zahájena praktická implementace vize ESFRI, co se týká rozvoje evropského výzkumně-infrastrukturního ekosystému v inovovaném konceptu Evropského výzkumného prostoru v období po roce 2020, vtělená do publikace ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area. Delegáti do ESFRI debatovaly jak otázky eventuálních dopadů pandemické krize SARS-CoV-2 / Covid-19 na ekosystém evropských výzkumných infrastruktur, tak i potenciál mnohem užšího sepětí výzkumně-infrastrukturní politiky se sektorovými politikami či problematiku komunikace a organizačního uspořádání ESFRI v nadcházejícím období. Bílá kniha ESFRI Konference ICRI se uskuteční až v roce 2021 Během zasedání ESFRI bylo mj. i oznámeno, že mezinárodní konference ICRI (International Conference on Research Infrastructures), jež se měla v říjnu tohoto roku uskutečnit v kanadské Ottawě, proběhne z důvodu pandemických opatření až ve dnech 2. až 4. června 2021. ICRI 2021
-
Konsorcium evropské výzkumné infrastruktury ELI ERIC na dosah
Extreme Light Infrastructure (ELI) je o krok blíže k oficiálnímu založení mezinárodní organizace ERIC (European Research Infrastructure Consortium) poté, co Česká republika, Maďarsko, Itálie a Litva oficiálně požádaly Evropskou komisi o ustavení této mezinárodní organizace. Očekává se také zapojení Velké Británie v roli tzv. „zakládajícího pozorovatele“. Po založení mezinárodního konsorcia ELI ERIC budou pilíře výzkumné infrastruktury ELI vybudované v České republice a v Maďarsku řízeny společně, díky čemuž bude možné dosáhnout jejich společného cíle – provozovat nejmodernější světová laserová zařízení pod hlavičkou právnické osoby ERIC. Tato právní forma umožní členským státům řídit pilíře výzkumné infrastruktury ELI společně a prezentovat je vědecké obci jako jednu mezinárodní organizaci. Evropská komise předloženou žádost přezkoumá, přičemž se předpokládá, že bude schválena a právnická osoba ELI ERIC založena do šesti měsíců. „Předložení žádosti o ustavení ELI ERIC vůči Evropské komisi je významným milníkem našeho společného evropského úsilí provozovat nejvýkonnější laserovou výzkumnou infrastrukturu na světě pod jednotným právním rámcem EU. ČR se stala členem již 14 právnických osob ERIC, které provozují ty nejmodernější evropské výzkumné infrastruktury napříč všemi vědními obory. ELI ERIC se nicméně stane vůbec prvním mezinárodním konsorciem ERIC, jehož statutární sídlo bude umístěno do ČR.“, uvedl Robert Plaga, ministr školství, mládeže a tělovýchovy ČR. Extreme Light Infrastructure – ELI Beamlines Cílem projektu ELI je být nejmodernějším laserovým výzkumným zařízením na světě a disponovat unikátními technologiemi, které odpovídají požadavkům a nárokům současných výzkumných záměrů v oblasti interakce světla s hmotou při extrémních podmínkách. „ELI ERIC bude součástí velké rodiny panevropských výzkumných infrastruktur, první svého druhu v nových členských státech EU. Akademie věd ČR je proto velmi ráda, že se předložení žádosti o založení ELI ERIC povedlo, a navíc nás velice těší i to, že sídlo mezinárodního konsorcia ELI ERIC bude v České republice.“, dodává Eva Zažímalová, předsedkyně Akademie věd ČR. Laserem buzený urychlovač iontů Výzkumné infrastruktury ELI Beamlines v České republice a ELI ALPS v Maďarsku disponují jedinečným portfoliem těch nejintenzivnějších pulsních laserových systémů na světě a již nyní nabízejí své služby uživatelským týmům z celého světa. ELI je historicky první evropskou výzkumnou infrastrukturou, jejíž statutární sídlo bude umístěno ve středoevropských členských státech EU. Během výstavby a vývoje laserových technologií přitom navíc výzkumná infrastruktura ELI prokázala pozitivní vliv i na průmysl v mnoha v evropských zemích. Účast Itálie a Litvy jakožto zakládajících členů je pro založení mezinárodního konsorcia ELI ERIC zásadní. Itálie již dlouhou dobu projekt ELI politicky podporuje a italské vědecké týmy jsou nedílnou součástí výzkumných týmů obou pilířů výzkumné infrastruktury ELI. Litva je poté lídrem v oblasti laserové vědy, technologií a průmyslu a disponuje mnoha erudovanými odborníky, kteří patří mezi celosvětově uznávané experty. Rovněž Velká Británie se dlouhodobě o projekt ELI zajímá a má silnou vědeckou komunitu se zájmem o tuto oblast bádání. Laserový systém L4 ATON – nejintenzivnější laser světa s výkonem 10 PW Již v roce 2006 byla výzkumná infrastruktura ELI uznána Evropským strategickým fórem pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) jednou z priorit pro podporu špičkové evropské vědy a konkurenceschopnosti, a to i s přihlédnutím na její pozitivní dopady na jednotlivé členské státy EU. Projekt ELI byl od samého počátku podporován taktéž Evropskou komisí. Evropská komise financovala přípravnou fázi a výstavbu výzkumných zařízení ELI Beamlines a ELI ALPS ve výši 600 milionů EUR s využitím prostředků Evropských strukturálních a investičních fondů. Laserový systém L3-HAPLS – první vysokorepetiční petawatový laser Je symbolické, že žádost o ustavení právnické osoby ELI ERIC je předkládána právě v době, kdy si připomínáme 60. výročí prvního výstřelu laseru na světě, který úspěšně provedl Theodor Maiman v USA dne 16. května 1960. Česká republika hraje důležitou roli v oblasti laserových technologií a očekávaným schválením žádosti o založení konsorcia ELI ERIC potvrdí své významné postavení v Evropském výzkumném prostoru do dalších let. Experimentální komora pro fyziku plazmatu