Nová metoda umožní včasnou diagnostiku rakoviny slinivky břišní
Naši vědci se významně podíleli na objevu nové diagnostické metody včasného záchytu rakoviny slinivky břišní.
Aktuality
Zajímavosti
-
Evropští stakeholdeři k roli výzkumných infrastruktur v období po roce 2020
Dne 15. května 2020 se pod organizační záštitou chorvatského předsednictví v Radě EU uskutečnila mezinárodní konference „Evropské výzkumné infrastruktury pro chytřejší budoucnost“. Konference, která se odehrála virtuální formou, se zaměřila na problematiku role a mise výzkumných infrastruktur v Evropském výzkumném prostoru (ERA) v období po roce 2020. Konference se zúčastnili stakeholdeři zodpovědní za tvorbu politiky výzkumných infrastruktur z celé Evropy, jakožto i zástupci evropských výzkumných infrastruktur. Za ČR na konferenci vystoupili Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů na Ministerstvu školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT), a Jan Hrušák, zmocněnec MŠMT pro agendu výzkumných infrastruktur a úřadující předseda Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI). Bílá kniha ESFRI Výzkumné infrastruktury pro chytřejší budoucnost V roce 2020 si EU připomíná dvacetileté výročí implementace konceptu ERA. Za tímto účelem členské státy EU – ve spolupráci s Evropskou komisí – rekapitulují dosavadní úspěchy ERA, vyhodnocují stávající stav ERA, co se týče jeho silných a slabých stránek, hrozeb, resp. příležitostí, a debatují nad směřováním ERA v období nadcházejícího víceletého finančního rámce po roce 2020. Výzkumné infrastruktury jsou jednou z klíčových priorit ERA, vtělenou mj. i do Cestovní mapy ERA na období let 2015 až 2020. Účelem konference bylo proto debatovat nad rolí výzkumných infrastruktur v rámci ERA, o jejich významu pro rozvoj vědecké excelence v Evropě a o jejich přínosu pro adresování velkých socioekonomických výzev evropské a světové populace. Hlavní priority, kterými by se měli evropští stakeholdeři působící v oblasti výzkumných infrastruktur zabývat, shrnulo ESFRI v publikaci „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“, jíž představil předseda ESFRI Jan Hrušák. „Kromě toho, že výzkumné infrastruktury naplňují své primární vědecké cíle, hrají velmi významnou roli rovněž při naplňování širších politických cílů EU, jakým jsou tzv. Zelená dohoda pro Evropu či digitalizace evropského průmyslu. Z tohoto důvodu musí být dále posíleny vazby mezi stakeholdery reprezentujícími sektor výzkumných infrastruktur na straně jedné s představiteli dalších sektorových politik, působícími v oblastech, jakými jsou energetika, životní prostředí, zemědělství nebo zdravotnictví, na straně druhé. Pouze takto může být nezměrný potenciál, jež výzkumné infrastruktury skýtají, využit naplno. Výzkumné infrastruktury by proto neměly být nahlíženy výlučně jako vědecká zařízení, ale jako prostředí pro sdílení špičkových znalostí a technologií s průmyslovými podniky.“, uvedl Jan Hrušák ve svém projevu. Jan Hrušák, předseda ESFRI a zmocněnec MŠMT pro výzkumné infrastruktury Výzkumné infrastruktury jako katalyzátor naplňování klíčových evropských politik Konferenční program se ve svých dalších programových blocích zaměřil na diskuzi nad synergiemi mezi výzkumně-infrastrukturními a dalšími sektorovými politikami EU i debatu nad příspěvkem výzkumných infrastruktur k adresování pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím vyvolávané nemoci Covid-19. Výstupy konference shrnula závěrečná panelová diskuze čelních představitelů výzkumně-infrastrukturních politik z vybraných evropských států, které se zúčastnil mj. i náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Václav Velčovský. „Výzkumné infrastruktury mohou podstatným způsobem přispět mj. ke zvýšení soudržnosti v rámci EU. Jejich rovnoměrnější rozložení v EU může pomoci i k vyrovnanějšímu rozmístění center výzkumné, resp. inovační excelence napříč Evropou a v konečném důsledku tedy i ke snižování přetrvávajících rozdílů ve výzkumné a inovační výkonnosti mezi členskými státy EU. Výzkumné infrastruktury je v tomto kontextu dále potřeba nahlížet i jako katalyzátory socioekonomického rozvoje celých regionů a makro-regionů. Výzkumné infrastruktury přispívají k tvorbě znalostně náročných pracovních míst, jsou atraktivní pro investory, jelikož nabízí významné podnikatelské příležitosti, a v neposlední řadě přispívají také k rozvoji veřejných služeb v lokalitách jejich umístění, co do dopravní infrastruktury, zdravotní péče či vzdělávání. Mají významné multiplikační efekty na rozvoj znalostní společnosti, resp. znalostní ekonomiky v jejich okolí.“, uvedl Václav Velčovský v rámci svého příspěvku. Václav Velčovský, náměstek pro řízení sekce EU a Evropských strukturálních a investičních fondů MŠMT Konference uspořádaná chorvatským předsednictvím v Radě EU byla nejvýznamnější událostí konanou k problematice výzkumných infrastruktur v Evropě v průběhu 1. pol. roku 2020. Závěry konference pak budou i jedním ze vstupů do inovovaného konceptu ERA pro období po roce 2020.
-
Bílá kniha ESFRI – vize pro výzkumné infrastruktury v období po roce 2020
Bílá kniha ESFRI, připravená evropskými tvůrci výzkumně-infrastrukturních politik, přináší inovovanou vizi pro evropské výzkumné infrastruktury pro období po roce 2020. Akcentuje jak význam výzkumných infrastruktur pro rozvoj excelentní vědy v EU, tak i jejich přínosy pro posilování konkurenceschopnosti evropských průmyslových podniků, a roli, kterou výzkumné infrastruktury hrají při adresování velkých socioekonomických výzev, potažmo dopady, které mají na každodenní život evropské populace. Evropské výzkumné infrastruktury jsou jedním ze stěžejních pilířů Evropského výzkumného prostoru (ERA) a představují taktéž jeden z největších úspěchů dosavadní implementace jeho konceptu. Členské státy EU a asociované země, v úzké spolupráci s Evropskou komisí, spolupracují již téměř dvě desetiletí na platformě Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI) a v rámci procedury tvorby Cestovní mapy ESFRI na tom, aby poskytovaly vědcům a inovátorům ta nejpokročilejší zařízení a podpořily jejich vzájemnou spolupráci a síťování. Toto úsilí vedlo k ustavení již více než 50 evropských výzkumných infrastruktur a mobilizaci investic dosahujících výše 20 miliard EUR, v důsledku čehož mají uživatelské komunity evropských výzkumných infrastruktur k dispozici nástroje k realizaci špičkového základního a aplikovaného výzkumu, vývoji těch nejpokročilejších technologií a zavádění průlomových inovací. Dosavadní vývoj na tomto poli velmi podstatným způsobem přispěl k disponibilitě prvotřídních výzkumných infrastruktur v Evropě a k posílení infrastrukturní základny evropského výzkumu, jakožto i jeho výsledků. Jan Hrušák, předseda ESFRI, představující Bílou knihu ESFRI 2020 Výzkumné infrastruktury významně přispívající k naplňování cílů evropských politik Budoucí koncept ERA předpokládá ještě významnější příspěvek výzkumu a inovací k naplňování cílů evropských politik, jakými jsou posilování evropské konkurenceschopnosti anebo adresování velkých společenských výzev. Dané vyplývá z nového politického kontextu EU, a to zejména kladení důrazu na naplňování širokého spektra socioekonomických potřeb, mezi něž náleží např. digitalizace evropského průmyslu, zajištění energetické bezpečnosti, snižování dopadů klimatické změny, zachování druhové rozmanitosti, vývoj nových léků proti infekčním onemocněním, zajištění dostatečných vodních zdrojů a potravinové bezpečnosti, anebo řešení sociálních výzev, jakými jsou stárnutí populace nebo sociální nerovnosti. Tyto cíle nemohou být naplněny bez nového, společného a strategického úsilí evropských výzkumných infrastruktur. ESFRI bude podporovat optimalizaci ekosystému evropských výzkumných infrastruktur tak, aby reflektovaly evropské strategické politické agendy napříč všemi vědními oblastmi a znalostními doménami. To implikuje potřebu „kulturní“ proměny celého výzkumně-infrastrukturního sektoru. Výzkumná infrastruktura CzechNanoLab – CEITEC Nano Posilování socioekonomických přínosů a dopadů výzkumných infrastruktur Nová vize ESFRI, definující mise evropských výzkumných infrastruktur v ERA v období po roce 2020, je zakotvena v rámci publikace „ESFRI White Paper 2020: Making Science Happen – A New Ambition for Research Infrastructures in the European Research Area“. Tato Bílá kniha ESFRI nastiňuje konsolidaci ekosystému evropských výzkumných infrastruktur tak, aby poskytovaly multidisciplinární a navzájem synchronizované služby pro výzkum, vývoj a inovace, které jejich uživatelským komunitám umožní jak naplňování nejvýznamnějších vědeckých ambicí a posouvání hranic lidského poznání za dosud poznané horizonty, tak i maximalizovat jejich přínosy k adresování celosvětových socioekonomických výzev, jež mají dopady na každodenní život evropské populace. Tato vize spočívá v naplňování následujících cílů: * Výzkum – udržet naprosto špičkovou úroveň výzkumných infrastruktur tak, aby zprostředkovávaly vysoce ambiciózní a společensky relevantní vědecký výzkum a technologický vývoj a zvyšovaly tím i atraktivitu ERA pro vědce, průmyslové podniky a mezinárodní partnery; * Inovace – urychlit nahlížení evropských výzkumných infrastruktur, jakožto znalostních a inovačních hubů, které jsou hybatelem ekonomického růstu, společenských změn a inovací; * Vzdělávání – propojit výzkumné infrastruktury s vysokoškolskými institucemi za účelem vzdělávání studentů, resp. školení mladých vědeckých pracovníků a průmyslníků, s využitím nejpokročilejších technologií, multidisciplinárního přístupu a znalostí nakládání s daty; * Politiky – posílit soudržnost regionálních, národních a evropských politik a sblížit jejich priority tak, aby byl nadále zabezpečen rozvoj a financování výzkumných infrastruktur a bylo dosaženo synergií s dalšími evropskými politikami a nástroji jejich provádění; * Data – využít vědecká data dosažená výzkumnými infrastrukturami a expertízu v podobě datového inženýrství za účelem naplnění konceptu European Open Science Cloud. Více informací je k dispozici na speciálních webových stránkách Bílé knihy ESFRI 2020. e-INFRA CZ – IT4Innovations Národní superpočítačové centrum
-
Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19 – zúčastněte se konference!
Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Vás ve spolupráci s Radou pro výzkum, vývoj a inovace, Akademií věd ČR a Českou konferencí rektorů touto cestou zvou k účasti na konferenci „Věda a výzkum v boji s pandemií SARS-CoV-2/Covid 19“ s podtitulem „Výzkumná infrastruktura jako součást kritické infrastruktury státu“. Konference se pod organizační záštitou výše uvedených stakeholderů uskuteční ve středu dne 15. července 2020 v prostorách Ústavu molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. v posluchárně Milana Haška, přičemž kromě prezenční účasti bude účast na konferenci možná také virtuální formou, a to prostřednictvím webového rozhraní. Termín: středa dne 15. července 2020 Místo: Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. Registrace k prezenční účasti: registrační formulář Virtuální účast: webstream Program: program konference (pdf) Kontakt: sciencefightsthepandemic@msmt.cz Účelem konferenčního setkání je za přítomnosti vrcholných představitelů vlády ČR prezentovat význam výzkumné infrastruktury a sektorů vědy a výzkumu obecně v boji se zdravotními a socioekonomickými dopady pandemie nového druhu koronaviru SARS-CoV-2 a jím způsobovaného onemocnění Covid-19. V dopolední části programu konference bude představena role výzkumné infrastruktury, jež zapojením své znalostní expertízy a technologických kapacit do vývoje nástrojů diagnostiky, vakcín a léčiv, jakož i do dalších oblastí krizového managementu pandemie, potvrdila, že musí být nahlížena mj. i jako jedna z klíčových složek kritické infrastruktury státu. Odpolední část programu konference následně přinese prezentaci vybraných aplikací vyvinutých českými výzkumnými institucemi za účelem zmírnění dopadů pandemie na každodenní život občanské společnosti. Prezenční i virtuální účast na konferenci je bezplatná. Konference bude probíhat v českém jazyce – s webstreamem vysílaným se simultánním tlumočením do anglického jazyka. Kompletní videozáznam konference bude k dispozici v česko-jazyčné a anglicko-jazyčné verzi. Kapacita auditoria bude snížena z důvodu epidemiologických opatření. Naplněním maximální kapacity bude registrace na konferenci ukončena. Nicméně všichni zájemci se budou moci konference zúčastnit i přesto, a to virtuální formou prostřednictvím výše odkazovaného webového rozhraní. Jakékoliv dotazy týkající se Vaší účasti na konferenci a/nebo konferenčního programu prosím směřujte na adresu elektronické korespondence sciencefightsthepandemic@msmt.cz. Ústav molekulární genetiky AV ČR, v.v.i. – Posluchárna Milana Haška
-
Projekt Proměny české společnosti v kontextu pandemie SARS-CoV-2
V rámci sběru dat nové vlny projektu Proměny české společnosti byla také zkoumána přítomnost protilátek proti viru SARS-CoV-2 u respondentů a jejich život v době pandemie. Tento světově unikátní výzkum obsahuje vedle běžných socio-ekonomických a postojových dat též biomarkery z krevních vzorků a údaje o spánku. Předchozí čtyři vlny výzkumu jsou k dispozici v Českém sociálněvědním archívu. Pět let kontinuálně běžící výzkum se dočká nové součásti. V předchozím roce proběhl sběr dvou tisíc krevních vzorků od respondentů Proměn české společnosti, na kterých byla provedena základní biochemická analýza. Výsledkem je sada biomarkerů, díky kterým je možné určit v populaci hladiny cholesterolu, glukózy, testosteronu, zánětlivých parametrů, kortizolu a dalších látek. Cílem je porovnat socio-ekonomickou pozici respondentů s jejich fyzickým zdravím. Pandemie SARS-CoV-2 otevřela možnost otestovat respondenty Proměn na protilátky proti tomuto viru. Epidemiologické šetření, jehož zadavatelem bylo Ministerstvo zdravotnictví, bylo podobně jako v mnoha evropských zemích iniciováno výzkumem vědců z Oxfordské univerzity, kteří na základě matematického modelování v polovině března tvrdili, že nemocí covid-19 již prošlo více než 60 % britské populace (za předpokladu, že naprostá většina nakažených má pouze velmi mírné nebo žádné příznaky). Závěrem šetření bylo, že promořenost nemocí covid-19 je velmi malá, v rámci jednotek procent populace. To odpovídá podobným výzkumům v Německu a Rakousku, přičemž tyto země mají více nakažených v přepočtu na obyvatele. Virus se tedy šíří velice pomalu, zcela v rozporu s oxfordským výzkumem. Vedle informace o přítomnosti protilátek byli respondenti nově dotazováni na chování během pandemie a postoje k opatřením proti šíření nemoci. Tyto data následně budou propojena s biomarkery, což umožní vytipovávat ohrožené skupiny a vytvářet nástroje na zmírnění pandemie. Autoři: Jan Klusáček a Michaela Kudrnáčová, Český socialněvědní datový archiv
-
Webinář EOSC Landscaping
Dne 23. 6. 2020 proběhne webinář, věnovaný problematice European Open Science Cloud (EOSC) a aktuálně EOSC Landscaping a jeho výsledkům v ČR. Na webináři zazní informace o současném stavu a směřování EOSC, hlavním tématem bude seznámení s výsledky průzkumu EOSC mezi českými výzkumnými infrastrukturami, e-infrastrukturami a donátory vědy. Součástí programu bude také diskusní sekce, ve které bude prostor pro vaše otázky. Na on-line semináři vystoupí ředitel odboru výzkumu MŠMT Lukáš Levák, ředitelé součástí velké výzkumné e-infrastruktury e-INFRA CZ a člen EOSC Governance Board a další. Registraci a program najdete na webu akce: https://www.cesnet.cz/akce/webinareosc/ Seminář se bude konat on-line 23. 6. 2020 skrze platformu ZOOM. Registrace je zdarma, jednacím jazykem bude angličtina.
-
Webinář na téma Využití dat ESS v kontextu COVID-19
Zveme vás na úvodní setkání z nové série policy webinářů Evropského sociální výzkumu (ESS ERIC). Webinář na téma Využití dat ESS v kontextu COVID-19 se koná 15. června 2020 ve 12.00 GMT. Účast na webináři je zdarma, po registraci na webu City University of London. Akce je pořádána v angličtině. Cílem nové série webinářů je představit možnosti využití dat ESS při zpracování politicky aktuálních témat. Dnešní setkání bude zaměřeno na studie využívající ESS data o sociální a interpersonální, ale i politické důvěře v kontextu pandemie COVID-19 v Evropě. Na webináři vystoupí Atte Oksanen (Tampere Unversity) a Markus Kaakinen (University of Helsinki) s tématem „Regulation and Trust: 3-Month Follow-up Study on COVID-19 Mortality in 25 European Countries“. Jako druhý řečník se představí Olivier Bargain (Bordeaux University), jehož tým v květnu publikoval studii využívající data ESS o politické důvěře v kombinaci s Google mobility reports k ověření toho, jak úroveň politické důvěry ovlivňuje dodržování karanténních opatření v různých evropských regionech. Obsah obou prezentací bude komentovat Piergiuseppe Fortunato (United Nation Conference for Trade and Development, UNCTAD), webinář moderuje prof. Rory Fitzgerald. Bližší informace k webináři, včetně medailonků přednášejících a dalších podrobností k akci.
-
Data Management Expert Guide – nově i ke stažení
Data Management Expert Guide (DMEG) je online dostupný výukový modul, který slouží jako praktický a přehledný zdroj informací o archivaci a správě výzkumných dat. DMEG obsahuje několik kapitol, které srozumitelně vysvětlují základní know-how, jenž stojí za efektivním managementem datových souborů a metadat. Kapitoly postupně představují životní cyklus výzkumných dat od plánování, organizace a dokumentace přes zpracování, uložení a ochranu dat až po jejich publikaci. DMEG byl vytvořen kolektivem autorek a autorů z řad datových manažerů archivů sdružených v konsorciu CESSDA (Consortium of European Social Science Data Archives). Na třech ze sedmi kapitol výukového modulu se podíleli i odborníci z Českého sociálněvědního datového archivu (ČSDA), který je členem CESSDA. DMEG cílí nejen na akademické i neakademické publikum ze sociálněvědní oblasti, kterému chce pomoci správně nakládat s výzkumnými daty a naučit je s nimi účelně pracovat. Jedním z cílů výukového modulu je i šíření principů tzv. férových dat (FAIR), tedy dat, která jsou dobře vyhledatelná (Findable), dostupná (Accessible), použitelná v návaznosti na jiná data a systémy (Interoperable) a znovu použitelná (Reusable). DMEG svým čtenářům postupně představuje jednotlivé kroky, které standardní management sociálněvědních dat obnáší. Úvodní kapitola definuje datový management a vysvětluje principy sdílení dat. Představuje také tzv. Data Management plan (DMP), tedy standardizovaný postup správy výzkumných dat. Následující kapitola „Organise & Document” seznamuje se základy organizace datových sad a metadat. Kapitola “Process” vysvětluje, jak nejlépe provádět vkládání dat a kódování, pomáhá při volbě formátu datových souborů a dává tipy na správu verzí souborů. Kapitola “Store” představuje různé možnosti ukládání a zálohování dat a ukazuje jejich výhody a nevýhody. Také nabízí rady, jak chránit data před neoprávněným přístupem. Kapitola “Protect” přibližuje právní a etické závazky producentů dat a zaměřuje se na témata informovaného souhlasu, anonymizace dat, copyrightu a kontroly přístupu k datum. Předposlední kapitola „Archive & Publish“ poskytuje přehled datových archivů, které mohou producenti dat využít pro sdílení a archivaci dat. Navazující kapitola „Discover“ je určena výzkumníkům a studujícím, kteří hledají zdroje dat pro sekundární analýzu. Zprostředkovává informace o datových archivech a výzkumných projektech, které zpřístupňují data využitelná pro vlastní výzkumnou práci. DMEG je dostupný prostřednictvím webové stránky CESSDA věnované výukovým aktivitám. Je možné jej prohlížet online nebo si ho stáhnout ve formátu PDF a používat ho jako příruční materiál, ať už pro vlastní potřebu nebo pro účely výuky.
-
e-INFRA CZ pomáhá urychlit zmapování kolektivní imunity vůči koronaviru
Členové výzkumných infrastruktur e-INFRA CZ a ELIXIR CZ, sdružení CESNET a Centrum CERIT-SC Masarykovy univerzity, zareagovali na aktuální potřebu výpočetní techniky v infrastruktuře EATRIS-CZ, která je lokalizovaná na Ústavu molekulární a translační medicíny Lékařské fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (ÚMTM), a patří mezi přední akademická pracoviště zapojená do laboratorního testování na nemoc COVID-19. ÚMTM a EATRIS.CZ vytvořily několik softwarových aplikací na podporu laboratorní diagnostiky a také klinického hodnocení komunitní imunity proti koronaviru SARS-CoV-2 způsobujícího nemoc covid-19. CESNET a CERIT-SC zajistily rychlé dodání výkonné výpočetní techniky od společnosti M Computers, poskytly potřebné know-how a dále spolupracují na zajištění výpočetní a úložné infrastruktury pro zpracování dat z probíhajícího měření kolektivní imunity. Firma M Computers obstarala a dlouhodobě zapůjčila špičkové technické vybavení pro sběr, ukládání a zpřístupnění dat v reálném čase ze všech testujících nemocnic i laboratoří. Zajistila také propojení s odběrovými místy tak, aby celý proces probíhal bez zbytečných prodlev. Odborníci z CESNET a CERIT-SC pomohli s konfigurací poskytnutého hardwaru a zapojují se do průběžné optimalizace celého systému. „Oslovila nás výzva docenta Mariána Hajdúcha, ředitele Ústavu molekulární a translační medicíny, o pomoc s výpočetní technikou, se kterou se prostřednictvím médií obrátil na vědecké a výzkumné instituce,“ uvedl prof. RNDr. Luděk Matyska, CSc., ředitel Centra CERIT-SC a Ústavu výpočetní techniky Masarykovy univerzity. „Naším cílem bylo pomoci co nejdříve zprovoznit a dále optimalizovat systém sběru a zpracování výsledků testů, který vyvíjejí odborníci z Univerzity Palackého v Olomouci,“ vysvětluje ředitel sdružení CESNET Ing. Jan Gruntorád, CSc. „Tato podpora uspíšila nasazení systému pro sběr dat a zpracování výsledků studie kolektivní imunity SARS-CoV-2, a současně zrychlí přípravu na tzv. Chytrou karanténu v České republice,“ doplňuje ředitel Ústavu molekulární a translační medicíny doc. MUDr. Marián Hajdúch, Ph.D. Výzkumná infrastruktura e-INFRA CZ se snaží přispět k co nejlepšímu zvládnutí pandemie i dalšími aktivitami. Státní správě i akademické a vědecké obci nabízí potřebnou odbornou součinnost při realizaci přijatých opatření. Další informace je možné nalézt na webové stránce.