Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Dne 29. října 2018 byl ze strany participujících zemí finalizován rozpočet upgrade experimentu ATLAS na Velkém hadronovém urychlovači LHC v Evropské organizaci pro jaderný výzkum (CERN). Upgrade hlavních experimentů v CERN je součástí velkého upgrade urychlovače LHC, tzv. „High-Luminosity LHC“ (HL-LHC). Jeho cílem je zvýšení výkonu urychlovače LHC, díky čemuž bude možné na LHC studovat základní složky hmoty a energie, které je drží pohromadě, ve větším detailu, a to až desetinásobným zvýšením četnosti srážek oproti současnosti. Upgrade experimentu ATLAS bude zahájen v roce 2019, uvedení do provozu se plánuje na rok 2026. Česká strana se bude podílet na upgradu křemíkového dráhového detektoru ITk (Inner TracKer), testování a montáži polovodičových senzorů a detektorů pro stripový a pixelový subdetektor, ověřování detekčních vlastností, včetně radiačních testů, nebo vývoji softwaru. Dále se česká strana zapojí také do upgradu hadronového kalorimetru TileCal a systému pro sběr dat TDAQ. Na upgradu se budou podílet vědečtí pracovníci a technici Fyzikálního ústavu AV ČR, Univerzity Karlovy, Českého vysokého učení technického v Praze a Univerzity Palackého v Olomouci. Nové komponenty pak budou dodány ve spolupráci s českými firmami. Celkový rozpočet upgradu je stanoven na 269 mil. CHF (tj. cca 6,3 mld. Kč). ČR se bude na rozpočtu upgradu podílet více jak 2,2 %, tj. částkou přesahující 6,1 mil. CHF (tj. cca 145 mil. Kč). Česká účast na upgradu experimentu ATLAS je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury „Výzkumná infrastruktura pro experimenty v CERN“. CERN je mezinárodní organizací se sídlem v Ženevě, která provozuje největší laboratoř pro výzkum fyziky částic na světě. Základem výzkumné infrastruktury CERN je urychlovač LHC, na kterém jsou rozmístěné jednotlivé experimenty, resp. detektory, ATLAS, CMS, ALICE, LHCb, a další menší detektory. ČR, resp. Československo, je členským státem CERN od roku 1991.
Praha a Dolní Břežany, 25. října 2018 – Generální ředitel pro výzkum a inovace Evropské komise Jean-Eric Paquet absolvoval svou první oficiální návštěvu ČR. Během ní vystoupil na konferenci CZEDER, navštívil výzkumné infrastruktury ELI Beamlines a HiLASE a zúčastnil se také kulatého stolu na téma přípravy 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace „Horizon Europe“ (2021-2027). HiLASEELI BeamlinesNa úvod své návštěvy v ČR absolvoval generální ředitel Paquet jednání s pověřeným náměstkem sekce vysokého školství, vědy a výzkumu PhDr. Pavlem Dolečkem, Ph.D. a náměstkem sekce EU a operačních programů PhDr. Václavem Velčovským, Ph.D. na téma zapojování ČR do rámcových programů EU pro výzkum, vývoj a inovace. Následně vystoupil generální ředitel Paquet na 16. ročníku Českých dní pro evropský výzkum (CZEDER), tj. konferenci, kterou každoročně pořádá Technologické centrum Akademie věd ČR v úzké spolupráci s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy za účelem zprostředkování diskuze k nejaktuálnějším otázkám evropské politiky výzkumu, vývoje a inovací. Odpolední část programu strávila delegace Evropské komise v Dolních Břežanech u Prahy návštěvou výzkumných kapacit ELI Beamlines a HiLASE. Se zástupci Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy a Akademie věd ČR bylo při té příležitosti debatováno uvádění výzkumné infrastruktury ELI Beamlines do provozní fáze a otázky související s ustavením konsorcia evropské výzkumné infrastruktury ELI-ERIC. V prostorách výzkumně-vývojového centra HiLASE, které sousedí s ELI Beamlines, následně proběhla diskuze ke spolupráci HiLASE s britskou Science and Technology Facilities Council, konkrétně její částí Central Laser Facility, která společně s HiLASE realizuje vysoce prestižní projekt „Teaming“ podpořený z rámcového programu EU pro výzkum a inovace Horizontu 2020 (2014-2020) a spolufinancovaný ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy z prostředků Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání (OP VVV). Na závěr své návštěvy v ČR se generální ředitel Jean-Eric Paquet zúčastnil kulatého stolu se zástupci stakeholderů zodpovědných v ČR za tvorbu politiky a financování výzkumu, vývoje a inovací z veřejných prostředků ČR, přičemž předmětem debaty byla příprava budoucího, 9. rámcového programu EU pro výzkum a inovace „Horizon Europe“ (2021-2027).
V sobotu dne 20. října 2018 v 03:45 hodin odstartovala z evropského kosmodromu v Kourou na raketě Ariane 5 mise BepiColombo. Po úspěšném startu se od horního stupně Ariane 5 oddělila spojená sonda o váze 4,1 tuny. Později došlo k rozvinutí solárních panelů, se kterými má sonda na šířku 30 metrů, a antén zajišťujících komunikaci s řídícími středisky na Zemi. Nyní na BepiColombo čeká více jak sedmiletá cesta k Merkuru, kdy bude muset překonat silné gravitační pole Slunce s pomocí elektrického pohonu a s využitím 9 gravitačních manévrů kolem Země, Venuše a Merkuru. Na oběžnou dráhu Merkuru bude navedena na konci roku 2025. BepiColombo je společnou misí Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA). Cílem této mise je výzkum planety Merkur, a to zejména jejích fyzikálních vlastností, původu magnetického pole či průzkum magnetosféry. Merkur je dosud nejméně prozkoumanou planetou ve vnitřní sluneční soustavě. Mise je složena z transportního modulu a 2 nezávislých vědeckých sond MPO (Mercury Planetary Orbiter), kterou dodala ESA, a MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter), kterou dodala JAXA. Příprava mise BepiColombo byla zahájena ještě před vstupem ČR do ESA v roce 2008, přesto se čeští odborníci zapojili do vědecké přípravy a plánování mise modelováním interakcí slunečního větru s magnetosférou Merkuru, testováním a kalibrací zařízení citlivých na gama záření a odbornou účastí na návrhu a konstrukci laserového výškoměru BELA. Zapojení ESA do mise je financováno z prostředků Vědeckého programu ESA, vědecké přístroje poté z prostředků zapojených členských zemí. Účast ČR v programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 12 mil. EUR. Záznam ze startu mise BepiColombo můžete shlédnout ve videu dostupném na webových stránkách.
Dubna (Ruská federace) – Dne 18. října 2018 navštívil velvyslanec ČR v Ruské federaci Vítězslav Pivoňka Spojený ústav jaderných výzkumů (SÚJV), který se nachází v městečku Dubna, přibližně 120 km severně od Moskvy. Návštěvy se též zúčastnili představitelé Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Mgr. Václav Klaus; prof. Ing. Karel Rais, CSc., MBA; Mgr. Jiří Mihola, Ph.D. a Mgr. Ivo Pojezný. Českou delegaci v SÚJV provázel zástupce vedoucího skupiny českých pracovníků v SÚJV Ing. Vratislav Chudoba, Ph.D. a doplňovali ji dále Mgr. Marek Vyšinka, Ph.D. (zástupce Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy), Mgr. Ing. Stanislav Kulhánek (zástupce Ministerstva financí) a doc. Ing. Ivan Štekl, CSc. (ředitel Ústavu teoretické a experimentální fyziky na Českém vysokém učení technickém v Praze). Delegaci přivítalo vedení SÚJV v čele s ředitelem V. A. Matveevem. Účastníci měli možnost seznámit se se základními směry výzkumu v SÚJV a spoluprací s českými výzkumnými organizacemi. Byla pro ně připravena i exkurze do Laboratoře fyziky vysokých energií, spojená s ukázkou výroby supravodivých magnetů pro projekty NICA a FAIR, a také Laboratoře jaderných reakcí, kde si prohlédli dokončovaný cyklotron DC-280 budovaný v rámci stavby Super-Heavy Elements Factory. Součástí návštěvy bylo také setkání s českými pracovníky vyslanými MŠMT do SÚJV a prohlídka hotelu Moskevská 2, jehož rekonstrukci právě dokončuje česká firma ASARKO. Jedním z důležitých výzkumných směrů SÚJV je tvorba supertěžkých prvků, kde ústav slaví významné úspěchy – např. prvky jako Dubnium, Moskovium, Flerovium či nejnovější Oganesson. Z toho důvodu byl též letošní ročník fyzikální olympiády v kategorii A zaměřen na výrobu nových prvků (viz např. studijní text „Hranice Mendělejevovy tabulky“), což členové delegace kvitovali s povděkem. Návštěva v SÚJV byla účastníky považována za zdařilou a přítomní členové Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR vyjadřovali podporu české účasti v SÚJV. SÚJV je mezinárodní organizací zabývající se výzkumem na poli jaderné a subjaderné fyziky, materiálových věd a radiobiologie. Byla založena v roce 1956 a ČR, resp. Československo, bylo jednou z jejích zakládajících zemí. V současné době má SÚJV 18 členských a 6 přidružených zemí. Členství ČR v SÚJV je zajišťováno a financováno prostřednictvím MŠMT, které má jako svůj poradní orgán ustaven Výbor pro koordinaci spolupráce s SÚJV. SÚJV se skládá ze 7 laboratoří – Laboratoř teoretické fyziky, Laboratoř fyziky vysokých energií, Laboratoř neutronové fyziky, Laboratoř jaderných problémů, Laboratoř jaderných reakcí, Laboratoř informačních technologií a Radiobiologická laboratoř – a zaměstnává více než 4500 pracovníků, z toho přibližně 35 z ČR.
V sobotu dne 20. října 2018 v 03:45 hodin má z evropského kosmodromu v Kourou odstartovat mise BepiColombo, jež je společnou misí Evropské kosmické agentury (ESA) a Japonské kosmické agentury (JAXA). Cílem této mise je výzkum planety Merkur, a to zejména jejích fyzikálních vlastností, původu magnetického pole či průzkum magnetosféry. Merkur je dosud nejméně prozkoumanou planetou ve vnitřní sluneční soustavě. Let mise BepiColombo k Merkuru potrvá více jak 7 let. Cestou musí sonda překonat silné gravitační pole Slunce s pomocí elektrického pohonu a s využitím 9 gravitačních manévrů kolem Země, Venuše a Merkuru. Na oběžnou dráhu Merkuru bude navedena na konci roku 2025. Mise je složena z transportního modulu a dvou nezávislých vědeckých sond MPO (Mercury Planetary Orbiter), kterou dodala ESA, a MMO (Mercury Magnetospheric Orbiter), kterou dodala JAXA. Příprava mise BepiColombo byla zahájena ještě před vstupem ČR do ESA v roce 2008, přesto se čeští odborníci zapojili do vědecké přípravy a plánování mise modelováním interakcí slunečního větru s magnetosférou Merkuru, testováním a kalibrací zařízení citlivých na gama záření a odbornou účastí na návrhu a konstrukci laserového výškoměru BELA. Zapojení ESA do mise je financováno z prostředků Vědeckého programu ESA, vědecké přístroje poté z prostředků zapojených členských zemí. Účast ČR v programech ESA z oblasti výzkumu a vývoje je financována Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy v ročním objemu kolem 12 mil. EUR.
Využijte příležitosti a získejte přístup k výzkumné infrastruktuře CEITEC, FNUSA-ICRC a VBCF (Vienna Biocenter Core Facilities) zdarma. Výzkumné instituce prostřednictvím spolupráce na projektu RIAT-CZ (ATCZ40) podpořeného v rámci programu Interreg V-A AT-CZ vyvinuly inovované služby v oblasti sekvenování, bioinformatiky, kryo-elektronové mikroskopie, proteinových technologií, fenotypizace, preklinického zobrazování, rostlinných věd a nanotechnologií, které jsou aktuálně zpřístupněny formou open access. Podpořenými uživateli v rámci výzvy mohou být akademičtí uživatelé přicházející z Jihočeského a Jihomoravského kraje, Vysočiny, Vídně a Horního a Dolního Rakouska. Bližší informace o výzvě a nabízených službách naleznete na webu RIAT-CZ.
V sobotu dne 13. října 2018 od 11 do 18 hodin pořádá mezinárodní astronomická organizace ESO ve svém sídle v Garchingu u Mnichova Den otevřených dveří. Návštěvníci si mohou zdarma prohlédnout návštěvní centrum s planetáriem, kde budou promítány 3D projekce o vesmíru, fotografie a vizualizace vesmírných objektů. Představena budou také vývojová pracoviště ESO, solárním teleskopem si návštěvníci budou moci prohlédnout detaily slunečního povrchu anebo si na 3D virtuální prohlídce prohlédnout observatoře ESO v Chile. Připraven je také speciální program pro děti. Na místě budou průvodci poskytující výklad v němčině anebo angličtině. Pro návštěvníky je připraveno zdarma lehké občerstvení. Rezervace prohlídky předem není nutná, na projekce v planetáriu se doporučuje.
ATTRACT je výzkumná iniciativa financovaná Evropskou komisí v rámci programu Horizont 2020, na jejímž řízení se podílejí přední evropské výzkumné instituce, včetně mezinárodních organizací CERN, EMBL a ESO. Spojuje dohromady evropský základní výzkum s průmyslovou komunitou s cílem podporovat vývoj nové generace detekčních a zobrazovacích technologií. Iniciativa má k dispozici celkový rozpočet 17 mil. EUR. Až 170 projektů a nápadů s inovačním či tržním potenciálem může získat grant ve výši 100 tis. EUR. Je to vůbec poprvé, kdy došlo k vytvoření konsorcia složeného z tak významných výzkumných organizací, jež budují a provozují teleskopy, částicové urychlovače a další špičková výzkumná zařízení. ATTRACT vytvoří seznam jak velkých společností, tak i zkušených investorů. Cílem je přitom vytvořit nový evropský model pro otevřené inovace (Open Innovation). Startovací fond iniciativy ATTRACT je k dispozici vědcům a podnikatelům z celé Evropy. Výzva k předkládání návrhů je otevřena do dne 31. října 2018. Nezávislý hodnotící výbor následně posoudí návrhy a vybere ty, které obdrží finanční podporu, a to na základě kombinace jejich výzkumné hodnoty, inovační připravenosti a potenciálu. Úspěšné projekty budou vyhlášeny na začátku roku 2019. Od té chvíle mají 1 rok k rozvinutí svého záměru. Během této fáze budou experti z oblasti podnikání i inovací z Aalto University, EIRMA a ESADE Business School radit projektovým týmům, jak může být jejich myšlenka či technologie transformována na inovaci s tržním potenciálem.