Projekt CanSERV - akcelerátor poznatků v personalizované onkologii
CanSERV - Špičkové služby v rámci pokročilé personalizované medicíny - Pro vědce zaměřené na rakovinu ZDARMA - prodlouženo do 25.5.2023
Vídeň, 12.–14. září 2018 – V rámci předsednictví Rakouska v Radě EU se uskutečnila 4. Mezinárodní konference o výzkumných infrastrukturách (dále jen „ICRI 2018“). ICRI 2018 zorganizovaly Rakouské federální ministerstvo pro vzdělávání, vědu a výzkum společně s Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace, přičemž konference se konala v prostorách bývalé císařské rezidence Hofburg a zástupcům stakeholderů z více než 50 zemí z celého světa umožnila strategickou debatu na vysoké úrovni k problematice mezinárodní spolupráce výzkumných infrastruktur na celosvětové úrovni. ICRI 2018 byla zorganizována jakožto čtyřdenní konference a zaměřila se na širokou škálu témat, která souvisí s rozdílnými oblastmi tvorby politiky výzkumných infrastruktur. Hlavními problematikami, které byly v rámci ICRI 2018 diskutovány, se staly rozvoj výzkumných infrastruktur v horizontu dalších 30 let, mezinárodní spolupráce, resp. internacionalizace výzkumných infrastruktur provozovaných na národní úrovni, výzkumné infrastruktury z pohledu rozvoje lidských zdrojů a rovněž socioekonomické dopady výzkumných infrastruktur, jejich měření a komunikace těchto dopadů vůči odborné i laické veřejnosti. Sekce ICRI 2018 věnovaná otázkám internacionalizace výzkumných infrastruktur byla zaměřena předně na problematiku mezinárodního přístupu k výzkumným infrastrukturám, a tedy sdílení jejich kapacit na mezinárodní úrovni, a to včetně posilování synergických efektů za účelem eliminace duplicit zařízení a služeb poskytovaných uživatelským komunitám. Sekce ICRI 2018 zaměřená na téma lidských zdrojů položila hlavní důraz na kariérní rozvoj managementu výzkumných infrastruktur a posilování znalostí a dovedností provozovatelů výzkumných infrastruktur, např. prostřednictvím mezinárodní mobility. Na další ze sekcí ICRI 2018 byly debatovány otázky socioekonomických dopadů výzkumných infrastruktur, včetně modelů pro jejich monitoring. Pozornost byla dále věnována také zvyšování socioekonomických přínosů výzkumných infrastruktur, komunikace významu výzkumných infrastruktur veřejnosti a rovněž posilování zapojení občanů do procesů tvorby politiky výzkumných infrastruktur. Mezi další témata, jež byla na ICRI 2018 debatována, náležely v neposlední řadě také e-infrastruktury, a to jak z pohledu jejich důležitosti pro nakládání s velkými objemy dat, tak pro oblasti digitalizace či kybernetiky. ICRI 2018 byla 4. ročníkem celosvětové konference o výzkumných infrastrukturách, která se zaměřila na řadu aktuálních výzev tvorby politiky výzkumných infrastruktur. Veškeré bližší informace o zaměření konference, jejím organizačním týmu a programu jejích jednotlivých programových panelů naleznete na internetových stránkách ICRI 2018 https://www.icri2018.at/.
Vídeň, 11. září 2018 – Pod organizační záštitou rakouského předsednictví v Radě EU byla představena 5. strategická zpráva a aktualizace 2018 Cestovní mapy Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (dále jen „ESFRI“). Prezentace Cestovní mapy ESFRI 2018 byla uspořádána Rakouským federálním ministerstvem pro školství, vědu a výzkum v „Aula der Wissenschaften“ v úzké spolupráci s ESFRI a Generálním ředitelstvím Evropské komise pro výzkum a inovace. Cestovní mapa ESFRI 2018 je živým důkazem vysokého významu a potenciálu celoevropské spolupráce při rozvoji sdílené vize a dlouhodobě udržitelných perspektiv pro interoperabilní systém výzkumných infrastruktur, jakožto stěžejního aktiva Evropy. Cestovní mapa ESFRI 2018 představuje portfolio celkem 37 výzkumných infrastruktur, majících známku „ESFRI Landmark“ a provozovaných ve všech vědních oblastech, a dalších 18 „ESFRI projektů“, včetně 6 nových projektů výzkumných infrastruktur z oblastí energetiky, environmentálních věd, zdraví a potravin a sociálních a kulturních inovací. Rozsáhlá analýza „krajiny“ výzkumných infrastruktur nastiňuje kontext nejvýznamnějších výzkumných infrastruktur, jež jsou k dispozici evropským vědcům a podnikatelům ve všech výzkumných doménách. Poprvé se přitom ESFRI zaměřilo rovněž na dopady, které mají výzkumné infrastruktury na vědní oblasti a rozvoj poznání v nich, a to prostřednictvím jejich multidisciplinárního využívání, jakož i otevřenosti a interoperability dat, která generují. V rámci Cestovní mapy ESFRI 2018 byly identifikovány také nové oblasti o vysokém strategickém potenciálu pro sociální a kulturní inovace. Vzájemně propojený systém výzkumných infrastruktur, jenž bude jako celek schopný reagovat na velké společenské výzvy, je klíčovém aspektem strategie ESFRI, postavené na integraci znalostí dosažených výzkumnými pracovníky z různorodých vědních disciplín ve špičkových výzkumných infrastrukturách, které jsou vzájemně interoperabilní. Otázky dlouhodobé udržitelnosti výzkumných infrastruktur, jejich dopadů na inovace, rozvoje Otevřené vědy, jakož i nakládání s otevřenými daty jsou rovněž adresovány v Cestovní mapě ESFRI 2018. Cestovní mapa ESFRI 2018 je kolektivním dílem více jak 250 osobností z celé Evropy, jež se zapojují do plenárních zasedání ESFRI a stálých i ad hoc ustavovaných pracovních skupin ESFRI a zahrnují i zástupce Evropské komise. Všichni z nich poskytují ESFRI své znalosti a analytické kapacity a účastní se debat za účelem formování společné vize evropských výzkumných infrastruktur, jež bude inspirovat evropskou vědní politiku orientovanou na maximalizaci konkurenceschopnosti Evropy ve světě. Prezentace Cestovní mapy ESFRI 2018 se zúčastnili vysocí představitelé EU, delegáti do ESFRI, zástupci výzkumných infrastruktur a stakeholderů odpovědných za tvorbu politiky výzkumných infrastruktur na národní a regionální úrovni i média. Více informací o Cestovní mapě ESFRI 2018 a jejím představení naleznete na internetových stránkách www.esfri.eu, http://www.esfri.eu/esfri-events/launch-2018-esfri-roadmap-research-infrastructures-europe a www.ec.europa.eu/research/esfri.
Kodaň, 5. září 2018 – V dánské Kodani se uskutečnilo jednání na vysoké úrovni k řešení otázek, které souvisí s financováním dokončení konstrukční fáze výzkumné infrastruktury European Spallation Source (dále jen „ESS“) a jejích provozních nákladů v letech 2019 až 2025. Jednání bylo zorganizováno na platformě členských států právnické osoby ESS ERIC sdružující státy, které se podílí na konstrukci výzkumné infrastruktury ESS a předpokládají své zapojení i do její provozní fáze. Hlavním předmětem zasedání byla diskuze nad způsobem úhrady dosud nezabezpečených finančních prostředků, které jsou nezbytné pro dokončení konstrukční fáze výzkumné infrastruktury ESS. Jedná se o finanční prostředky ve výši 5,7 % konstrukčních nákladů, jež dosud nebyly alokovány mezi členské státy právnické osoby ESS ERIC (tzn. 105 mil. EUR z 1 843 mil. EUR v cenách roku 2013), a dále finanční prostředky, které jsou potřeba pro naplnění bezpečnostních prvků za účelem dodržení mezinárodních požadavků týkajících se zvýšených nároků na provoz zařízení nakládajících s radiací (tzn. 135 mil. EUR v cenách roku 2013). Dané finanční prostředky jsou nezbytné k dokončení konstrukční fáze výzkumné infrastruktury ESS a zahájení realizace jejích vědeckých programů v roce 2023. Současně byl projednán také rozpočtový rámec počátečních provozních nákladů výzkumné infrastruktury ESS na léta 2019 až 2020 ve výši 60 mil. EUR (2019), resp. 90 mil. EUR (2020) a celkových provozních nákladů v letech 2019 až 2025 v souhrnné výši 891 mil. EUR (vše v cenách roku 2013). ČR, zastoupená Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy, na zasedání podpořila návrh naleznout společné rozpočtové řešení, které umožní financovat počáteční provozní fázi výzkumné infrastruktury ESS v uvedeném rozpočtovém výhledu pro léta 2019 až 2020 a dokončení její konstrukce v plánovaném časovém harmonogramu a v technologickém rozsahu tak, aby byla být v roce 2023 zahájena realizace vědeckých programů ESS a v roce 2026 zahájena i plná operační fáze. Projednány byly finanční modely zajištění potřebných rozpočtových prostředků, přičemž finální rozhodnutí by mělo být členskými státy právnické osoby ESS ERIC přijato na 14. zasedání Rady ESS ERIC ve dnech 3. až 4. prosince 2018. ESS je evropskou výzkumnou infrastrukturou budovanou ve švédském Lundu a hoštěnou Švédskem ve spolupráci s Dánskem. Stěžejní technologií ESS bude světově nejvýkonnější spalační neutronový zdroj produkující intenzivní svazky neutronů pro experimentální zařízení ESS ke studiu struktury a dynamiky hmoty na velmi široké škále prostorového rozlišení a energií. ČR je jedním z celkem 13 členských států právnické osoby ESS ERIC a její zapojení do konstrukce výzkumné infrastruktury ESS je zabezpečováno Ústavem jaderné fyziky AV ČR, v.v.i. v rámci projektu velké výzkumné infrastruktury ESS Scandinavia-CZ a komplementárního projektu financovaného za využití Evropských strukturálních a investičních fondů v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání. Mandatorní členské poplatky ČR do právnické osoby ESS ERIC jsou hrazeny přímo ze strany Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy.
Profesorka Eva Hajičová z Ústavu formální a aplikované lingvistiky MFF UK obdržela prestižní cenu za celoživotní přínos v oblastech formální a počítačové lingvistiky. Pod jejím vedením vznikl koncept unikátního projektu Pražského závislostního korpusu zúročující výsledky desítek let teoretických studií klasické a formální lingvistiky. Článek v plném znění naleznete zde.
Ústav fyziky plazmatu Akademie věd ČR uspěl v náročné výzvě „Excelentní výzkum“ v Operačním programu Výzkum, vývoj a vzdělávání s projektem COMPASS-U a obdrží v následujících letech téměř 800 milionů korun na vývoj a konstrukci nového tokamaku. V současné době probíhá jednání o podpoře projektu předními americkými výzkumnými institucemi zabývajícími se energetikou a výzkumem termojaderné fúze. Dne 4. července se konalo v ÚFP česko-americké setkání zaměřené na rozvoj spolupráce mezi ÚFP a předními americkými vědeckými institucemi a univerzitami v oblasti výzkumu řízené termonukleární fúze. Jednání bylo organizováno za podpory Ministerstva energetiky Spojených států amerických a českého attaché pro vědu a technologie v USA Luďka Moravce. Setkání se účastnilo 22 předních vědců a manažerů ze špičkových laboratoří zabývajících se termonukleárním výzkumem v USA, jako např. Massachusetts Institute of Technology (MIT), Princeton Plasma Physics Laboratory (PPPL), General Atomics (GA) a zástupci ÚFP. Cílem jednání byla diskuse nových oblastí spolupráce týkající se především konstrukce nového tokamaku COMPASS-U a jeho budoucího vědeckého využívání. Tokamak COMPASS-U bude experimentální zařízení pro studium termonukleární fúze jako nového zdroje energie. Projekt je financován z výzvy Excelentní výzkum v rámci Operačního programu Výzkum, vývoj a vzdělávání, jehož garantem je Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy. S rozpočtem 797 mil. Kč bude mít COMPASS-U světově unikátní parametry. A to zejména díky velmi vysokému magnetickému poli (5 T) využitému pro udržení horkého plazmatu, ve kterém bude generován elektrický proud o velikosti až 2 milióny Ampér. Jednání zahájil ředitel ÚFP Radomír Pánek, který přivítal hosty z USA, reprezentanty Ministerstva energetiky USA a náměstka ministra zahraničních věcí Ing. Martina Tlapu, MBA. Náměstek Tlapa ve svém projevu vyjádřil podporu rozvoje spolupráce v oblasti výzkumu termonukleární fúze a řekl, že je třeba především: „Zintenzivnit spolupráci mezi předními vědeckými pracovišti v ČR a USA jako důležitý předpoklad pro další ekonomický rozvoj našich společností“. Následně, po stručném představení vědecké činnosti ÚFP, seznámil ředitel ÚFP členy delegace s projektem konstrukce tokamaku COMPASS-U. Zejména zdůraznil, že: „Toto zařízení bude částečně navazovat na technologický a fyzikální výzkum probíhající v předních institucích v USA jako například MIT, PPPL, General Atomics a dalších“. Během více než dvouhodinové živé diskuse reprezentanti těchto institucí vyjádřili velký zájem o spolupráci, a to jak na konstrukci samotného zařízení, tak i na jeho budoucím vědeckém využívání. Diskutován byl zejména výzkum technologie tekutých kovů pro fúzní reaktory, vývoj vysokofrekvenčních systémů pro ohřev plazmatu, fyzika nových režimů udržení plazmatu atd. V návaznosti na toto setkání proběhne v říjnu tohoto roku jednání reprezentantů ÚFP na Ministerstvu energetiky ve Washingtonu DC. Zde budou společně formulována prioritní témata spolupráce v této vědecké oblasti, pro které by následně mohlo Ministerstvo pro energetiku poskytnout finanční podporu. Součástí této návštěvy budou i přednášky a jednání o projektu na Princeton University a MIT.
Vídeň, 17. července 2018 – Pověřený náměstek pro řízení sekce vysokého školství, vědy a výzkumu PhDr. Pavel Doleček se zúčastnil neformálního jednání Rady pro konkurenceschopnost EU zasedající ve formaci ministrů zodpovědných za agendu výzkumu, které se uskutečnilo pod organizační záštitou rakouského předsednictví v Radě EU ve Vídni. Hlavním tématem politické debaty byla negociace legislativního „balíčku“ 9. rámcového programu EU pro výzkum, vývoj a inovace „Horizon Europe“, který bude s rozpočtovou alokací takřka 100 mld. EUR v období Víceletého finančního rámce EU v letech 2021 až 2027 představovat stěžejní nástroj podpory výzkumu, vývoje a inovací v Evropském výzkumném prostoru. Finanční zdroje rámcového programu budou přitom směřovány jak na podporu excelentního výzkumu, tak na komercionalizaci vědeckých poznatků a na podporu průlomových inovací v podnikatelské sféře. Zvláštní akcent bude poté kladen na transfer znalostí z výzkumného prostředí do průmyslové sféry za účelem zhodnocení znalostního kapitálu při vývoji zboží a služeb o vysoké přidané hodnotě. Náměstek Doleček ve svých vystoupeních mj. uvedl: „ČR považuje rámcový program Horizon Europe za klíčový nástroj podpory excelentní vědy a znalostně náročných, průlomových inovací, jež na evropské úrovni vykazují vysokou přidanou hodnotu. Kromě znalostního adresování velkých socioekonomických výzev evropské populace ČR od rámcového programu Horizon Europe očekává i to, že velmi podstatným způsobem přispěje k naplňování Cílů udržitelného rozvoje Organizace spojených národů, jakož i závazků členských států EU vyplývajících z Pařížské dohody o ochraně klimatu.“ Během projednávání jednotlivých okruhů rámcového programu „Horizon Europe“ náměstek Doleček představil hlavní aspekty rámcové pozice ČR, jakožto východiska pro negociace legislativního návrhu. Současně vyzdvihl i stěžejní priority ČR pro vedení těchto jednání. Mezi ně se řadí navýšení rozpočtové alokace na podporu panevropských výzkumných infrastruktur, upřesnění prováděcí struktury 2. pilíře rámcového programu a detailní rozpracování koncepce jeho strategického plánování anebo posílení nástrojů podporujících vyšší geografickou rovnováhu příjemců podpory z rámcového programu napříč členskými státy EU. Specificky ve vztahu k podpoře panevropských výzkumných infrastruktur uvedl náměstek Doleček, že ČR považuje za vysoce žádoucí, aby rámcový program „Horizon Europe“ ještě intenzivněji podporoval přípravné, implementační a „rané“ provozní fáze výzkumných infrastruktur panevropského, potažmo i celosvětového významu, a to včetně jejich mezinárodně-integračních aktivit a aktivit souvisejících s posilováním tzv. „transnational access“, tzn. zpřístupnění těchto výzkumných infrastruktur v režimu otevřeného přístupu na co nejširší mezinárodní úrovni. Negociace legislativního „balíčku“ rámcového programu „Horizon Europe“ náleží mezi stěžejní priority rakouského předsednictví v Radě EU a měly by vyvrcholit přijetím věcně příslušných Závěrů Rady pro konkurenceschopnost EU na jejím listopadovém zasedání, které se uskuteční v Bruselu. Informal meeting of competitiveness ministers (research) on 17th July 2018 – Arrivals and Welcome. Picturing Federal Minister Heinz Faßmann (left). Copyright BKA/Martin Votava Informal meeting of competitiveness ministers (research) on 17th July 2018 – Family photo. Copyright BKA/Martin Votava
Unikátní laserový systém L3-HAPLS, který pro ELI Beamlines vyvinula americká národní laboratoř Lawrence Livermore National Laboratory (LLNL), byl dnes 2. července 2018 slavnostně spuštěn. Na základě evaluce mezinárodní vědeckou kontrolní skupinou byl systém L3-HAPLS shledán jako plně funkční a připravený k integraci s experimentálními systémy a k prvním experimentům. Tento laserový systém představuje novou generaci diodově čerpaných, vysokoenergetických výkonových laserových systémů. Jako jediný na světě je postaven výlučně na vysokovýkonových polovodičových laserových diodách a díky novým technologiím využívajícím diodového světla 10 pulsů za vteřinu několikanásobně překonává systémy instalované jinde na světě. Laser L3 bude sloužit v mnoha oblastech základního i aplikovaného výzkumu. Mezi jeho nejvýznamnější aplikace patří kompaktní laserem buzené urychlování částic pro nové lékařské metody nebo generace krátkopulsního rentgenového záření pro mikroskopii s vysokým prostorovým a časovým rozlišením pro materiálový a medicínský výzkum. Slavnostní inaugurace proběhla za účasti náměstka ministra školství, mládeže a tělovýchovy Pavla Dolečka, amerického velvyslance Stephena B. Kinga, předsedkyně Akademie věd ČR Evy Zažímalové a zástupců americké národní laboratoře Lawrence Livermore National Laboratory, Fyzikálního ústavu AV ČR a mezinárodního konsorcia ELI Delivery Consortium. Součástí programu bylo nejen vlastní spuštění a první výstřel laseru, ale také prohlídka výzkumného centra a krátká exkurze do světa experimentů prostřednictvím virtuální reality. První výstřel z ELI laseru „Jsem rád, že mohu být spolu s vzácnými hosty a přáteli ze Spojených států přítomen spuštění laserového systému L3, který bez pochyb patří k nejvýznamnějším projektům česko-americké výzkumné spolupráce. Oblast výzkumu a vývoje považuji v naší bilaterální spolupráci za klíčovou a tato významná událost tento potenciál jen potvrzuje. Jsem též velmi rád, že se scházíme na ELI Beamlines, která i díky instalaci laserového systému L3 dále naplňuje svoji úlohu první výzkumné infrastruktury světového významu ve střední a východní Evropě. Věřím, že toto unikátní zařízení přinese v brzké době excelentní vědecké výsledky a přivede do České republiky další špičkové vědce z celého světa,“ říká náměstek ministra pro vědu Doleček. V červnu 2017 byl po čtyřech letech systematické práce laser L3-HAPLS dodán do centra ELI Beamlines. Od září 2017 tým vědeckých a technických pracovníků z LLNL a ELI Beamlines intenzivně pracoval na jeho instalaci a koncem roku byly zprovozněny čtyři bloky laserových diodových jednotek, poskytujících světelné pulsy o výkonu 800 kW. Poté byl na jaře 2018 uveden do provozu hlavní laserový zesilovač systému, čímž bylo zahájeno testování kompletního laserového řetězce. Nyní bylo dosaženo prvního milníku: energie pulsu 16 joulů a délka trvání pulsu 27 femtosekund při opakovací frekvenci 3,3 Hz (3,3krát za sekundu), což odpovídá špičkovému výkonu přibližně 0,5 petawattu po kompresi délky pulsu. Tento milník byl stanoven tak, aby se bylo možné naučit systém provozovat a provádět experimenty při pomalejší opakovací frekvenci. „Letos Spojené státy americké oslavují 100 let diplomatických vztahů s Českou republikou. Tento laserový systém, který je výsledkem úzké spolupráce mezi ELI Beamlines a Lawrence Livermore National Laboratory, je jedním z mnoha příkladů silného a trvalého vztahu mezi Spojenými státy a Českou republikou. Ten je založen především na solidní spolupráci v oblasti bezpečnosti, na našich rostoucích ekonomických a obchodních vazbách a naší dlouholeté historii, přátelství a společných hodnotách,“ říká americký velvyslanec Stephen B. King. Ředitel FZU Michael Prouza dodává: „L3-HAPLS představuje vlajkovou loď vědeckého centra ELI Beamlines. Jsme velice hrdí, že se díky spolupráci s Lawrence Livermore, ale též s celou řadou průmyslových firem podařilo výrazně posunout technologické možnosti laserů, a tím dostat jejich využití do dosud neprobádaných oblastí vědy.“ Laserový systém L3 se může pyšnit hned několika NEJ – nejenže se stane petawattovým laserovým systémem s nejvyšším průměrným výkonem na světě, ale navíc pro něj byly vyvinuty nejsilnější pulsní laserové diody na světě a má největší optomechanicko-vakuovou strukturu, jaká kdy byla v České republice navržena a vyrobena. Originální článek a více fotografií naleznete zde.
Dne 28. června 2018 byl na 65. plenárním zasedání Evropského strategického fóra pro výzkumné infrastruktury (ESFRI), konaném na řeckém ostrově Korfu, zvolen RNDr. Jan Hrušák, CSc. budoucím předsedou ESFRI. Aktuálně působí RNDr. Jan Hrušák, CSc. jako delegát ČR do ESFRI a současně jako člen jeho výkonného výboru a místopředseda ESFRI. Mandátu předsedy ESFRI by se měl ujmout na přelomu let 2018 a 2019, ke dni 1. ledna 2019. RNDr. Jan Hrušák, CSc. se stane již sedmým předsedou ESFRI, ale zároveň vůbec prvním předsedou ESFRI pocházejícím z tzv. nových členských států EU. ESFRI bylo založeno roku 2002 z Rozhodnutí Rady EU pro konkurenceschopnost zasedající ve formátu ministrů odpovědných za agendu výzkumu. ESFRI sdružuje členské státy EU, zástupce Evropské komise a asociované státy k rámcovým programům EU pro výzkum, vývoj a inovace. Jeho hlavním účelem je definování priorit pro implementaci projektů výzkumných infrastruktur panevropského charakteru a významu a podpora koherentního strategického přístupu evropských států k tvorbě jejich národních politik výzkumných infrastruktur. V periodických cyklech ESFRI zpracovává tzv. „ESFRI Roadmap“. Její poslední aktualizace probíhá letos a bude oficiálně představena dne 11. září 2018, a to pod záštitou rakouského předsednictví v Radě EU během „ESFRI Roadmap Launch Event“ a na konferenci „ICRI 2018“. RNDr. Jan Hrušák, CSc. působí jako výzkumný pracovník Ústavu fyzikální chemie J. Heyrovského AV ČR, v.v.i. a současně jako odborný konzultant Akademické rady Akademie věd ČR. Je dále členem i řady odborných orgánů zabývajících se tvorbou politiky výzkumu, vývoje a inovací, a to jak na národní úrovni ČR, tak v rámci Evropského výzkumného prostoru. Z nejvýznamnějších z nich lze kromě ESFRI uvést např. Radu pro velké výzkumné infrastruktury nebo Výbor pro Evropský výzkumný prostor a inovace (ERAC). V roce 2015 byl RNDr. Jan Hrušák, CSc. hlavním odborným konzultantem Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy během procesu přípravy Cestovní mapy ČR velkých výzkumných infrastruktur pro léta 2016 až 2022. V poslední době poté vedl mj. také strategickou pracovní skupinu ESFRI zaměřenou na dlouhodobou udržitelnost výzkumných infrastruktur. Výstupem její činnosti se stala publikace „Long-Term Sustainability of Research Infrastructures“.